Hlavní obsah

Archeologická expedice do Bruselu

Novinky, Jan Kasl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud nová vláda Stanislava Grosse skutečně navrhne Josému Manuelu Barrosovi expremiéra Vladimíra Špidlu jako jednoho z pětadvaceti eurokomisařů, dokáže ČSSD zvládnout odchod tohoto předsedy výrazně lépe než při volbě Miloše Zemana prezidentem.

Foto: E. Kriegerová

Pro velký zájem nechal Útvar koncepce a rozvoje města Plzně připravit dotisk kompletní sady čtyř průvodců podél plzeňských řek.

Článek

Stane se tak také proto, že hlasovat musí jen půldruhé desítky ministrů, a nikoli tři koaliční kluby. Na domácí půdě se tedy přestane mluvit o vnitrostranickém puči v ČSSD a pachuť spláchne přípitek šumivého vína.

Jaký je vlastně ideální profil člena Evropské komise? Je to odborník na určitou oblast řízení EU, nebo politik, který si se šarmem poradí s jakýmkoli tématem? Začínáme konečně chápat, že komisař není ochránce českých národních zájmů v Evropské komisi?

Pavel Telička není sice žádným českým idolem, i když v nedávném průzkumu náhle vyskočil na žebříčku obliby, ale má v Evropě přijatelnou pověst. Je pragmatikem s komunistickou minulostí, vyrostl v rodině režimní elity a za svou minulost se rozhodně nestydí.

Jeho pozice hlavního vyjednavače před vstupem ČR do Unie nebyla možná nejlepší volbou - podle ohlasů z tehdejší patnáctky dělal zbytečně ramena a ukazoval bicepsy tam, kde bylo třeba spíše myslet. Ale kolik bylo v tu dobu na ministerstvu k dispozici jazykově vybavených vysokých úředníků? Jak se jednotlivá ministerstva stavěla k procesu projednávání kapitol?

Telička přesvědčuje okolí svou suverenitou a obratností weltmana, je dostatečně pružný a přizpůsobivý, má jisté kouzlo osobnosti. Navíc zná prostředí bruselského eurosvěta. Jeho vyslání do komise tedy nebylo žádnou katastrofou. Účelová kritika od dvou politických stran, z nichž jedna nemá potíže s exkomunisty ve svých řadách a druhá s komunisty spolupracovala 40 let, je přinejmenším zábavná.

Bude Špidla lepším eurokomisařem? Jeho jméno je v zahraničí bezesporu přijímáno pozitivně, na rozdíl od bývalého premiéra. Evropa oceňuje Špidlovu snahu o pročištění domácího klientelského prostředí. Proto by mu nyní nejlépe seděla funkce prezidenta NKÚ. V této funkci by jej však zřejmě neradi viděli nejen někteří "spolustraníci". Obávám se, že v Bruselu bude mít Špidla kvůli své povaze problém navázat hlubší osobní vztahy s dalšími komisaři a politiky. Zdá se, že pro slušného, ale plachého a introvertního archeologa nebude lehké stát se součástí eurocirkusu, který má svá pravidla.

Nedostatečná znalost angličtiny je velkou nevýhodou, zcela nesmyslně zní vyhlášení o "doučení se" za půl roku. Takovou hloupost si může myslet jen ten, kdo očekává v angličtině společenskou konverzaci o počasí a nerušenou četbu materiálů. Miloš Kužvart by mohl vyprávět... Cizí řeč musíte mít pod kůží, ne na jazyku, v cizím jazyce musíte myslet a pracovat.

Osobně se také obávám, že Špidla přinese do EU další dávku socialismu, kterého je tam již tak dost. A tak absurdně podpoří ty politiky, kteří EU kritizují. Evropská unie potřebuje politiky, kteří mají dostatek pokory před voliči. Unie se vzdálila myšlení a chápání svých občanů. Má-li úspěšně zvládnout začlenění nových zemí a další prohlubování integrace, musí uspět v přesvědčování o smyslu a výhodnosti takového procesu. Nadějné je, že v tomto ohledu není o názorech Vladimíra Špidly sebemenších pochyb. Dokáže-li přispět ke změně myšlení Evropské komise, určitě nebude v komisi jen do počtu.

PRÁVO 26. července 2004

Reklama

Výběr článků

Načítám