Článek
Přehrada Nové Heřminovy mohla podle odborníků zabránit na Krnovsku následkům ničivých povodní z loňského září. Tedy kdyby už stála. Nyní se však zdá, že by projekt mohl dospět k žádosti o stavební povolení. První záměr přehradit řeku Opavu na stejném místě je přitom více než sto let starý a pochází z roku 1923. Nyní se bude jednat o první projekt většího vodního díla od sametové revoluce v ČR.
Přípravu stavby má na starosti Povodí Odry, tedy organizace zřizovaná ministerstvem zemědělství. A právě šéf tohoto resortu Marek Výborný (KDU-ČSL) se několikrát opřel do aktivistů i občanů Nových Heřminov kvůli obstrukcím s přípravou výstavby vodního díla. A za svými slovy si stojí i nyní.
Překážky různých organizací
„Na svém vyjádření bych nic neměnil. Po loňských povodních jsem uvedl, že stavba vodního díla Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací. Od roku 2023 máme územní rozhodnutí, které bylo v době povodní napadeno účastníky řízení, což komplikuje jeho výstavbu,“ řekl Novinkám ministr zemědělství.
Ten však může za obhajobu projektu a kritiku průtahů brzy získat jednu nelichotivou cenu. Jeho tvrzení mu vynesla nominaci v anketě o antiekologický výrok Zelená perla. Vítěze anticeny by měl spolek Děti Země oznámit ještě před koncem června.
Takto má vypadat přehrada v Nových Heřminovech.
„Bylo velmi absurdní, když pan ministr Výborný prohlásil, že ekologické spolky zavinily miliardové povodňové škody, protože ty na to neměly žádný vliv. To je z mého pohledu nepravdivý výrok,“ vysvětlil Novinkám předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Sám však nepopírá, že se tento spolek proti projektu v minulosti odvolával. Letos v lednu dokonce Děti Země podaly žalobu, v níž napadaly rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, a vadilo jim, že byl vypořádán jen minimální počet připomínek týkajících se ochrany životního prostředí.
„Oni tím plivli do tváře lidem, kteří byli loni v září totálně vyplaveni. Myslím tím obce jako Zátor a Kratice i město Krnov. Ať se seberou ti, kteří odvolání podali, a jdou tam říct, že zase o něco zpozdili výstavbu přehrady, která je důležitou a nenahraditelnou součástí protipovodňových opatření, jež mají chránit životy zdraví a majetek,“ upozornil Výborný v lednu na Frekvenci 1.
A tím jeho útok nekončil. „Ať se ty Děti Země, které jsou zalezlé někde v pražských kancelářích, jedou podívat na místo,“ uvedl dále ministr zemědělství v soukromém rádiu, i když z rejstříku vyplývá, že Děti Země jsou spolkem registrovaným se sídlem v Brně a ani na svém webu neuvádějí žádnou pražskou pobočku.
Kdo za to může?
Navzdory opakované kritice se však aktivisté za strůjce zpožďování projektu nepovažují a nejen proto, že Krajský soud v Ostravě jejich žalobu zamítl už letos 6. května.
„Z průběhu řízení o umístění přehrady, které trvalo sedm let do prosince 2024, jsme zjistili, že hlavním viníkem průtahů bylo Povodí Odry, které asi tři a půl roku svou žádost doplňovalo o další údaje. Dalšími viníky byly úřady, které například o odvoláních rozhodovaly rok. Účast spolků byla bez zásadního vlivu,“ uvedl mimo jiné Patrik pro web ekolist.cz letos v lednu.
Vodní dílo Nové Heřminovy
Vodní dílo má například chránit Krnov s více než 22 tisíci obyvateli či pětapadesátitisícovou Opavu. Celá tato sídla ovšem v zátopových oblastech nejsou a při stoleté vodě by tak měla přehrada podle hydrologů zajistit klid pro 16 tisíc osob, z nichž by 6 tisíc bylo dokonce v přímém ohrožení.
„Nádrž je víceúčelová a umožní také nadlepšování minimálních průtoků za suchých období, což bylo doloženo rovněž pro hydrologické podmínky klimatické změny,“ doplňuje Pavel Fošumpaur z Katedry hydrotechniky na pražské ČVUT.
Referendum a další referendum
Kritika ze strany Výborného se ovšem kromě aktivistů týkala i postoje samotných obyvatel obce Nové Heřminovy. Ti totiž v roce 2008 v referendu rozhodli, že budou proti projektu bojovat, jenže v dalším hlasování už letos 26. dubna vyjádřili opačný názor a s výstavbou souhlasí.
Ani tak ale projekt nemá definitivně vyhráno a zbývají tři nevypořádané pozemky. „Už jsme u nich vyhlásili proces vyvlastnění, s majiteli ale stále jednáme i o možnosti odkoupení, protože o vyvlastnění by musel rozhodnout soud. Ani to by však projekt nezdrželo, protože máme pravomocné územní rozhodnutí,“ upřesňuje mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
„Intenzivně pracujeme na dokladové části projektové dokumentace pro stavební povolení vodního díla Nové Heřminovy s předpokladem podání žádosti o vydání stavebního povolení ve druhé polovině roku 2025 a vydáním stavebního povolení v průběhu roku 2026. Zároveň připravujeme dokumentaci pro provádění stavby,“ vysvětluje Vlčková.
Ministr Výborný či jeho případný nástupce se tak mohou těšit na brzké stříhání pásky u nového vodního díla. „Za zásadní považuji, že v tuto chvíli může příprava stavby pokračovat podle aktualizovaného harmonogramu, a věřím, že nejpozději v roce 2027 začne samotná stavba, která zásadním způsobem zvýší protipovodňovou ochranu tohoto území,“ uvádí šéf resortu zemědělství.
Betonová hráz vodního díla má být přes 26 metrů vysoká a široká asi 330 metrů. Zátopová plocha bude s téměř sto třiceti hektary dlouhá téměř tři kilometry. Kromě protipovodňové funkce by přehrada měla například plnit také rekreační funkci, jak uvádí web projektu. Součástí díla bude i malá vodní elektrárna s průměrnou roční výrobou kolem 1400 tisíc kWh.
Miroslav Patrik si však klade otázku, jestli nebylo možné v tomto regionu protipovodňovou ochranu řešit jiným způsobem. „V dubnu 2005 byl vypracován námět pro řešení protipovodňových opatření bez výstavby přehrady a ten počítal s rozšířením koryta řeky Opavy v městech a obcích, aby pojalo více vody. Takové řešení by bylo přírodě bližší, možná i levnější a rychleji postavené, bohužel se ale touto myšlenkou nikdo detailněji nezabýval,“ domnívá se šéf Dětí Země. Výborný však v minulosti už mnohokrát tvrdil, že má k dispozici řadu studií, jež naopak potvrzují nutnost výstavby vodního díla. „Alternativa k přehradě podle mého názoru neexistuje,“ uvedl loni v září také exministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS).
