Stát stále nemá vykoupené pozemky pro silnici a přehradu v Nových Heřminovech

Ředitelství silnic a dálnic ČR se zatím vyvlastnění chce vyhnout a stále doufá, že se na prodeji pozemků pro silnici s jejich majiteli domluví. Jejich výkup začal v roce 2018. Územní rozhodnutí přehrada získala až loni v prosinci.

Státní podnik Povodí Odry nyní už k vyvlastňování pozemků pro přehradu přistoupil u tří fyzických osob. O vyvlastňování se však hovoří dlouhá léta. Už v roce 2013 vedení podniku informovalo o tom, že má pro přehradu vykoupeno 90 procent pozemků. Tehdy začaly i první demolice domů v Nových Heřminovech, i když se obec bránila, že je to předčasné.

Ekologové a obyvatelé Moravskoslezského kraje se tak ptají, co stát tolik let dělal, že stále nemá pozemky pro postavení přehrady a důležité silnice první třídy připravené. Vždyť výstavba přehrady byla schválena v roce 2008. Podle nich to může vybudování přehrady zase posunout v čase.

Před povodní se obec Nové Heřminovy i ekologové výstavbě přehrady bránili. Zářijová velká voda to změnila.

„Povodí Odry až nyní zahájilo u některých majitelů pozemků vyvlastňování. To ale může trvat třeba rok. My tu přehradu potřebujeme co nejdříve, loňské zářijové povodně byly pro nás téměř likvidační,“ napsala například redakci Novinek Petra Janečková z Krnova, jejíž rodina v září málem přišla kvůli velké vodě o dům.

„Kvůli výstavbě přehrady musí být také provedena přeložka silnice I/45, která spojuje Krnov s Bruntálem, což se nestihne dříve než v roce 2030. Přitom přeložka je podmínkou stavby. Výstavbě silnice nikdo nebránil, ani ekologické spolky, jak tvrdil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Co tedy ti silničáři tolik let dělali?“ upozornil zase ekolog Mojmír Vlašín.

Mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková na dotazy Novinek uvedla, že pro stavbu vodního díla Nové Heřminovy se v rámci pokračujícího majetkoprávního vypořádání podařilo uzavřít kupní smlouvy s dalšími jedenácti fyzickými osobami a jednou organizací. Dosud za výkupy nemovitostí povodí zaplatilo 380 milionů korun.

„Návrh na vyvlastnění byl nyní podán u tří fyzických osob, se kterými budou i nadále probíhat jednání, u nichž budeme hledat shodu v podmínkách smírčího řešení v souběhu s běžícím procesem vyvlastnění,“ vysvětlila Vlčková s tím, že Povodí Odry nyní pokračuje v jednáních i s obcí Nové Heřminovy. Podnik s radnicí řeší způsob vypořádání majetku, který je v jejím vlastnictví.

Obec přitom dlouho jednat se státem nemohla, protože jí to znemožňovalo referendum z roku 2008. Podle něj musela vystupovat vždy proti projektu přehrady. To se změnilo koncem letošního dubna po novém referendu. Obyvatelé se v něm vyjádřili, že se stavbou protipovodňové nádrže souhlasí. Výsledek referenda je však zpochybňován kvůli jinak položené otázce.

Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že letos ve třetím kvartálu podá žádost o povolení záměru přeložky silnice I/45 mezi Zátorem a Novými Heřminovy. „Co se týká výkupů pozemků, tak momentálně jsou vlastníci aktivně oslovováni a dochází k uzavírání jednotlivých smluv. Pozemky je potřeba majetkově vypořádat do zahájení stavby, což má být v roce 2027. K procesu vyvlastnění přistoupíme jen v nezbytně nutném případě, rádi bychom se mu vyhnuli,“ řekl mluvčí ŘSD Miroslav Mazal.

Potvrdil, že silnice je důležitá pro vznik přehrady. „Výstavbou vodního díla totiž dojde k zatopení části původní silnice, proto musí být přeložena do nové trasy. Oba projekty, přehrada a silnice, jsou propojené, takže i příprava musí být vzájemně koordinována,“ upřesnil Mazal.

Projekt silnice byl schválen v květnu 2015, hotova by komunikace měla být v roce 2030, tedy o dva roky dříve než přehrada. Ke stavbě silniční přeložky již musel být prodloužen termín EIA, tedy rozhodnutí o vlivu stavby na životní prostředí. Platnost má do února roku 2027. Nová komunikace má stát 1,8 miliardy korun bez DPH.

Vydání stavebního povolení pro přehradu ministr Výborný očekává v polovině roku 2026, pak by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. Stavba vodní nádrže má stát 4,7 miliardy korun, úpravy pod nádrží si vyžádají 1,7 miliardy.

Přehrada v Nových Heřminovech je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu, v nichž loňská zářijová povodeň způsobila škody za více než deset miliard korun.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko také postihly ničivé povodně. O jejím vybudování pak stát rozhodl v roce 2008. Vloni v prosinci získal územní rozhodnutí, proti kterému však podal žalobu ekologický spolek Děti Země. Soud ale minulý týden tuto žalobu zamítl, příprava přehrady tak může pokračovat.