Hlavní obsah

ANO chystá miliardové injekce do zdravotnictví

Finanční tíseň zdravotních pojišťoven chce hnutí ANO řešit rychlou finanční záplatou. Na prvním zasedání vlády má potenciální ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), pokud bude jmenován, navrhnout zvýšení plateb za státní pojištěnce. Část expertů to pokládá krátkodobě za nutné, podle jiných to otevře dveře k dalšímu oddalování systémových změn.

Foto: David W Cerny, Reuters

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Článek

„Na první vládě odmítneme migrační pakt, odmítneme ETS2 a pokud bude Adam Vojtěch ministrem zdravotnictví, a já myslím, že bude, odblokuje odvody za státní pojištěnce, které zablokoval ministr Zbyněk Stanjura (ODS),“ prohlásil ve svém povolebním projevu předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Aktuálně platí stát zdravotním pojišťovnám měsíčně 2127 korun za každého nezaměstnaného, dítě, studenty, ženy na mateřské či důchodce.

Příští rok by se měla platba zvýšit, podle současných pravidel na 2188 korun měsíčně. ANO chce ale protlačit změnu zákona, která zvedne částku výrazněji. Chtějí tím kompenzovat čtrnáctimiliardový zářez, který Fialova vláda v roce 2022 udělala ve veřejném zdravotním pojištění tím, že platby za státní pojištěnce zmrazila.

„Bude to ještě předmětem další debaty v rámci rozpočtu a také bude záležet na finální podobě úhradové vyhlášky, ale částka kolem 15 miliard korun odpovídá,“ reagoval pro Novinky Vojtěch.

Adam Vojtěch už před volbami sliboval, že zvýšení plateb za státní pojištěnce bude pouze dočasné, aby se stabilizoval systém. Souběžně se Vojtěch zavázal pracovat na jeho zefektivnění.

„Je to mrzuté, ale nezbytné,“ řekl Novinkám už dříve ekonom a lékař Pavel Hroboň, který to považuje za nevyhnutelné opatření.

Překvapivě to kvituje i Boris Šťastný, v minulosti člen ODS a nyní šéf poslaneckého klubu Motoristů. Nárazové přidání miliard korun, kterým dojde k navýšení výdajů ze státního rozpočtu, připouští ve výjimečné krizové situaci, jako je tato. Označil to za jednorázové oddlužení, po něm musí přijít reforma.

Část ekonomů to ale pokládá takovou náplast za riskantní.

„Dlouhodobě si myslím, že v digitalizaci, ve struktuře sítě nebo v koordinaci péče o chronicky nemocné jsou pravděpodobně desítky procent možných úspor v efektivitě systému. Tím, že to zalijeme penězi, zase opět oddálíme to, kdy si systém uvědomí nutnost změn,“ míní Jakub Hlávka, ekonom a ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Výběr článků

Načítám