Článek
Výzkumníci z agentur STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect také dospěli k závěru, že na přeskočení kandidáta na přední pozice na kandidátní listině stačilo v říjnových sněmovních volbách „jen“ průměrně něco málo přes sedm tisíc hlasů, konkrétně podle propočtů 7167.
Celkem využili možnost kroužkovat čtyři z deseti voličů. Všechny preferenční hlasy využila víc než pětina (23 procent). Někteří (18 procent) kroužkovali jen částečně.
Většinu z těch, kteří kroužkovali, k tomu vedl jejich zájem o politiku. Více než polovina z „kroužkujících“ odpověděla, že se zajímá o politiku „velmi“.
Hlavními důvody kroužkovat konkrétního kandidáta byly podle výzkumu jeho názory a zkušenost. Někteří ale kroužkovali také kvůli pohlaví nebo odpověděli, že se nerozhodli na základě racionálního důvodu.
Nejvíce se kroužkovalo u Pirátů
Nejvíce skokanů, celkem 12, měli v říjnových sněmovních volbách Piráti. Dohromady se jich dostalo do Sněmovny 18.
„Menší motivace kroužkovat u SPD a ANO souvisí s tím, že 44 procent voličů obou stran mělo pocit, že zvolilo stranu, která zcela odpovídá jejich názoru. Naopak voličů souznících se stranou je podstatně méně u Spolu (25 procent), Pirátů (18) nebo STAN (16) a voliči si je chtějí přizpůsobit,“ vysvětluje ředitel NMS Jakub Bakule.
Potřeba využívat preferenční hlasy klesala s vyšším věkem. Nejvíce se kroužkovalo v nejmladší věkové skupině 18 až 24 let, naopak nejméně mezi těmi nejstaršími (66 a více let).