Zachyťme poporodní deprese, zbrzdíme růst psychických obtíží u dětí, tvrdí lékařka Krzyžánková

„Jakákoliv neléčená psychická nemoc je obrovským stresem. Pokud je maminka depresivní v těhotenství, placenta neumí odbourávat kortizol, takže přechází přes krev do mozku miminka a ovlivňuje mu centra, která budou regulovat emoce,“ upozorňuje lékařka. Dítě pak může v dospívání i později reagovat přecitlivěle na některé podněty.

Kortizol, který je často označovaný za stresový hormon, hraje významnou roli v regulaci nálady a psychického zdraví. Dlouhodobý stres může vést k jeho nadměrné produkci, což může přispívat k úzkosti, poruchám spánku a dalším psychickým obtížím.

Těžké období eufemisticky nazývané „baby blues“, kdy se ženě převrátí život na ruby a její hormony kompletně přenastaví fungování mozku i těla, trvá přibližně dva týdny. Po tuhle dobu je podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství Svatopluka Býmy přirozené, že se organismus musí na novou situaci adaptovat.

„Pokud však příznaky přetrvávají déle nebo se zhoršují a rozvinou se do hlubších problémů nebo silné úzkosti, může se jednat o poporodní depresi. A ta už vyžaduje odbornou pomoc,“ dodal.

Do takového stavu se podle expertních odhadů dostává asi 20 procent žen po porodu, což jsou na české poměry desetitisíce rodiček každý rok.

Navzdory veškerým snahám se některým matkám nedaří „navázat“ na novorozence, necítí k němu takovou vřelost, jako si myslí, že by cítit měly. I když se o něj postarají, přebalí jej, nakrmí, uspí, emoce chybí, což je sráží a sužuje zároveň. Stydí se za to, že u nich automaticky nenastoupila mateřská láska, a ostýchají se říct si o podporu. Velmi k tomu přispívá izolace, ta je podle Krzyžánkové jedním z rizikových faktorů pro rozvoj deprese.

Strádají i děti, kterým chybí pevná citová vazba, což v dospělosti může opět ovlivnit jejich psychiku.

„Když se to podchytí, tak mohou být změny dramatické. Byli bychom schopni část psychických obtíží v celé populaci snížit. Protože se tam nepřenese chování depresivní maminky, kdy se dítě učí, že si musí ze světa urvat všechno, protože mu nedá nic zadarmo, anebo nemá smysl cokoliv dělat. Pak máte hodně pasivní a hodně agresivní jedince,“ vysvětluje praktická lékařka.

Vážné psychické problémy trápí desítky tisíc adolescentů v Česku, uvedl před časem ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek.

Málo žen se ale se svými pocit svěří a najde pochopení. A to i u blízkých. „Z důvodů, které uvádějí, že je přivedly do deprese, je to velmi často nespolupracující partner a víceméně odsuzující okolí. Taková shazující tchyně je mnohem horší než nepříjemný přepracovaný gynekolog,“ dodává lékařka, která se v odborné společnosti na poporodní stavy u žen zaměřuje.

Roli podle ní hraje i tlak na to, že ženy musí být nedlouho po porodu schopné postarat se o domácnost i děti, pokud mají už nějaké z dřívějška. Přesvědčena je zároveň o tom, že tyto poporodní depresivní stavy lékařům často unikají a je nutné se na to více zaměřit a naslouchat.

Úspěšně s tím pomáhá organizace Úsměv mámy, nasměruje ženy na odbornou pomoc a poradí.

Lehké a středně těžké poporodní deprese jsou podle Krzyžánkové praktici schopni zaléčit, chybí ale metodika, která by všechny ve správném postupu utvrdila. Odborná společnost ji musí teprve vypracovat.