Článek
Rodiče školáka poslali záchranářům děkovný dopis. „Syn se dusil bonbonem, okamžitě jsme se mu snažili pomoci, ale nedařilo se nám bonbon dostat ven. Samozřejmě jsme ihned volali záchranku,“ nastínili rodiče chlapce, který byl nižšího školního věku.
Dispečer Ivo Klučinec rodičům poradil, jak mají postupovat. Díky tomu se podařilo bonbon dostat ven. „Jsem přesvědčena, že dispečer na telefonu zachránil mému synovi život. Bez jeho vedení by to nemuselo dobře dopadnout,“ jsou si vědomi rodiče. Ocenili i záchranáře, kteří potom přijeli a chlapce ošetřili.
Podle mluvčí záchranářů Michaely Bothové řeší záchranáři podobných případů zhruba dvě desítky měsíčně. Někdy nepomohou rady operátora a je potřeba zákrok záchranářů přímo na místě. Příkladem je loňský zásah na Blanensku, kde u večeře zaskočilo jídlo malé Dorotce.
Zachráněná Dorotka si od záchranářů odnesla i malou sanitku.
„Když na místo dorazila lékařská posádka, byla holčička v bezvědomí a dechy byly pouze lapavé, tedy nedostatečné,“ přiblížila Bothová.
Podle zasahujícího lékaře Petra Sokola bylo potřeba jednat rychle. „Vyčistili jsme ústní dutinu za použití odsávačky, pomocí laryngoskopu jsme prohlédli vstup do dýchacích cest a našli překážku. Pomocí kleští se jídlo podařilo odstranit. Podali jsme kyslík a pacientka po několika minutách nabyla plného vědomí,“ uvedl Sokol.
Vrtulník přepravil dívku ve stabilizovaném stavu k další péči na ARO Dětské nemocnice v Brně. Celá rodina po jejím návratu domů přišla záchranářům poděkovat na základnu.
Dorotka s rodinou přišla poděkovat záchranářům přímo na základnu.
Podle Bothové však problémy s aspirací nejčastěji nastávají u starých lidí, které někdo krmí nebo s obtížemi jedí sami, přičemž jim jídlo zaskočí. Další skupinou je dušení zvratky, což nastává často u intoxikovaných pacientů. „Někdy se podaří sousto vypudit na základě dobře vedených rad operátora, někdy to nestačí a pomůže posádka na místě,“ popsala Bothová.
Upozornila, že potrava nebo cizí těleso způsobí obstrukci dýchacích cest a rychle nastupuje dušnost, která může vyústit k zástavě dechu a následně oběhu. „Pokud je nám pacient schopen sám normálně odpovědět a volně mluví, pak předmět nezabraňuje dýchání a je pravděpodobné, že se podaří situaci vyřešit kašlem. Člověka, který vdechnul cizí těleso, je při vědomí, kašle a je schopen mluvit, podporujeme v kašli,“ přiblížila mluvčí s tím, že je ale nutné osobu neopustit, dokud není situace vyřešená.
ProŽeny.cz
Pokud je pacient při vědomí, ale již není schopen mluvit a kašel se stává neefektivní, je potřeba pomoc. „Provádíme pět úderů do zad a střídáme je s pěti stlačeními nadbřišku, což je takzvaný Heimlichův manévr,“ nastínila Bothová. Heimlichův manévr se provádí tak, že se pacient postaví, záchranář se postaví za něj, obejme ho, obě ruce přiloží na horní část břicha pod mečovitý výběžek a provede rázné stlačení k sobě a nahoru.
Nepátrat naslepo
„Tento zákrok nesmíme nikdy provádět u dětí do jednoho roku věku a u žen ve vysokém stupni těhotenství,“ zdůraznila Bothová. Pokud pacient ztratí vědomí, je okamžitě nutné zjistit, zda dýchá. „V případě, že nedýchá, zahajujeme resuscitaci. Vdechnuté cizí těleso může natolik uzavírat dýchací cesty, že technicky není možné umělé dýchání provést. Tuto situaci nikdy neřešíme pátráním naslepo v dutině ústní po cizím tělese a provádíme pouze stlačování hrudníku,“ dodala Bothová.
Pokud se začne dusit dítě, považuje to mluvčí za extrémně náročnou situaci. „Snaží se kašlat, v horším případě sípe a může velice rychle zmodrat. Jde-li o malé dítě, které ještě nemůže mluvit, řídíme se spíše tím, že není schopno plakat a modrá. Naopak pokud dítě plně a silně pláče, většinou nejde o těžkou obstrukci dýchacích cest,“ vysvětlila Bothová.
U dětí se postupuje podle stejného algoritmu jako u dospělých, ale s rozdílnou technikou. „Pokud je dítě malé, položíme si jej na předloktí, hlavičkou dolů a provádíme údery do zad. U většího dítěte využijeme možnosti předklonění dítěte přes koleno a opět provádíme údery do zad. Heimlichův manévr u dětí do jednoho roku nahradíme prudkým stlačováním hrudníčku,“ doplnila Bothová s tím, že dušení je život ohrožující stav, proto je vždy nutné volat linku 155.
