Článek
Specializovaná zařízení jako stacionáře, služby rané péče či různá zařízení nabízející odlehčovací služby pro rodiny s dětmi fungují v Česku už mnoho let. Zjistit, jaká je jejich celková kapacita, je ale prakticky nemožné. Jisté je jen to, že poptávka je setrvale vyšší než nabídka a že mnoho rodin naráží na nedostupnost péče nebo dlouhé čekací lhůty.
Centra komplexní péče do legislativy zavedla novela zákona o zdravotních službách. Zaměřují se na dětské klienty a jsou kombinací sociální a zdravotní péče.
„V minulosti jsme všude naráželi na stejné bariéry. Buď nás odmítli kvůli synovu nízkému věku, nebo panovaly obavy z jeho komplikovaného zdravotního stavu,“ popsal Jaroslav Oravec, tatínek čtyřletého Lukáše. Jeho syn trpí nejtěžší formou dětské mozkové obrny a také Westovým syndromem, což je forma epilepsie.
„Právě epilepsie byla pro většinu zařízení nepřekonatelnou překážkou. A pokud se už našlo místo, kde by synův stav nevadil, byla čekací doba v řádu několika let,“ doplnil.
Jediné místo, kde rodině dokázali pomoci, bylo Dětské centrum v Kolíně. To už v roce 2020 začalo postupnou transformaci na centrum komplexní péče. Jeho služby využívají Oravcovi od loňského podzimu.
„Využíváme denní odlehčovací péči. Ráno syna přivedeme a po obědě si ho vyzvedáváme. Personál se aktivně zajímá o Lukáškovy specifické potřeby,“ uvedl Oravec.
Všestranná péče
Centra vyplňují mezeru, kdy sociální služby neměly kapacitu poskytovat specifické zdravotní výkony, které těžce zdravotně postižené děti často potřebují. Zásadní změnou je odlehčovací služba. V takovém případě centrum nově převezme péči o dítě na maximálně dva týdny v kuse, ročně ale může každá rodina čerpat až šedesát dní. Novinkou je, že čtrnáct dní za rok, které nemusí být v kuse, je hrazeno ze zdravotního pojištění. Služba je poskytována na základě indikace lékaře.
„Rodiče se nechtějí dítěte zbavit, maminky ale mají často obavy, bojí se o komfort dítěte. Proto vždy řešíme, jak si u nás dítě zvykne, ale to jde většinou rychle,“ sdělila ředitelka Dětského centra Kolín Hana Hálová.
Center je dnes v Česku již šestnáct. Leckdy se do nich transformovaly kojenecké ústavy, které musely kvůli zákazu ústavní péče pro zdravé děti do tří let skončit.
„Péče je pojata velmi komplexně. Od fyzioterapie přes multismyslovou a relaxační místnost snoezelen (speciálně upravená místnost pro multismyslovou relaxaci a stimulaci, kombinující světelné, zvukové, čichové a hmatové podněty - pozn. red.) až po péči speciálního pedagoga,“ popsal Oravec a dodal: „Pro nás to v podstatě supluje speciální školku. Máme jistotu, že je o syna stoprocentně postaráno, což nám dává prostor k nezbytnému oddechu i k vyřízení úřadů či návštěv lékařů.“
Vznik center vyzdvihují i odborníci. „Děti rodičů, kteří přestali péči zvládat, střídaly hospitalizace nebo dokonce skončily v ústavech. To není dobré pro dítě, ale nechtějí to, i přes náročnost péče, ani rodiče,“ připomněla Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius, která je zaměřená na pomoc znevýhodněným dětem.
