Článek
Juvenilní idiopatická artritida trápila Moniku z Milovic na Nymbursku od školních let. „Byla jsem unavená, měla vyrážky a teploty, které stoupaly až ke čtyřicítkám a po podání léků klesly zase až na třicet pět,“ popisovala v jednom z rozhovorů s tím, že potíže vypadaly jako běžné onemocnění s netypickým průběhem.
Co dívku, která tehdy navštěvovala první stupeň základní školy, trápí, zjistili lékaři až po devíti měsících. Během nich Monika doslova tzv. pendlovala mezi nemocnicí a domovem. „Bylo to vysvobození. Konečně jsem věděla, na čem jsem,“ vzpomínala.
Během základní školy omezovala diagnóza Moniku méně, i když se nemoc postupně zhoršovala. Obchodní akademii však už absolvovala dálkově. To, že by ji ze zdravotních důvodů vzdala, ale odmítala. „Když na tom byla nejhůře, měla školní výuku prostřednictvím videohovorů z JIPky,“ prozradila Novinkám maminka Moniky Iva Vosáhlová s tím, že s učivem jí hlavně pomáhalo její dvojče.
Svůj příběh zveřejnila Monika ještě během střední školy na svém blogu. Chtěla tak povzbudit nejen další těžce nemocné, ale i zdravé. Později se rozhodla to, co už napsala, využít v knize. „Na konci druháku jsem však skončila se sepsí v nemocnici, bojovala jsem o život, byla na pokraji smrti. Tehdy jsem si slíbila, že jak mi bude jen trošku lépe, tak opět sednu ke psaní, abych svým příběhem pomohla jiným,“ prozradila tehdy Monika.
Vydání své knihy se Monika nedožila, z tiskárny vyjela necelé dva týdny po její smrti.