Článek
Podle průzkumu EU Kids Online 2020, který sledoval 19 evropských zemí včetně Česka, má první chytrý telefon většina dětí už mezi osmým a desátým rokem. Podle odborníků věk dětí přitom neustále klesá. „Rodiče chtějí mít dítě pod kontrolou, děti naopak potřebují zůstat ve třídních skupinách na chatu,“ vysvětluje školní psycholožka Tereza Trčková.
Studie také ukazuje, že děti tráví na internetu výrazně více času než před deseti lety. V Česku průměrně téměř tři hodiny denně. Věk přitom už není jediným kritériem pro pořízení mobilu, důležitá je zejména digitální zralost a schopnost dítěte bezpečně a zodpovědně telefon používat.
Gabriela Káninská Repková, expertka na digitální vzdělávání a projektová manažerka organizace JA Czech, ale upozorňuje, že mobil je v roce 2025 „bránou k učení, sociálnímu životu i osobnímu rozvoji“.
„Neznamená to, že bychom měli kupovat telefony stále mladším. Důležitější je digitální vyspělost a schopnost pracovat se zařízením zodpovědně,“ vysvětluje Repková. Za spolehlivý ukazatel považuje schopnost dítěte chápat rozdíl mezi soukromým a veřejným obsahem, dodržet domluvená pravidla nebo bez emocí přijmout vypnutí obrazovky.
Rodičům doporučuje rodinnou digitální dohodu inspirovanou americkým Family Media Planem, což je online nástroj Americké akademie pediatrů, který pomáhá vytvořit individuální digitální strategii na míru celé rodině. Tento plán jasně stanovuje pravidla a limity pro používání zařízení, a tím podporuje zodpovědný a bezpečný přístup dětí k technologiím.
Co by měla obsahovat rodinná digitální dohoda
- Společně stanovená pravidla pro používání obrazovek (telefon, tablet, počítač, TV).
- Časové limity pro jednotlivé členy rodiny – podle věku a potřeb.
- Zóny bez technologií (např. jídelní stůl, ložnice, auto).
- Digitální večerka – čas, kdy se zařízení vypínají a odkládají.
- Bezpečnostní zásady – co nesdílet online, jak reagovat na nevhodný obsah.
- Pravidla pro sociální sítě – soukromý profil, schvalování přátel, dohled rodičů.
- Závazek rodičů – být vzorem, dodržovat stejná pravidla, aktivně se zajímat.
- Možnost revize dohody – pravidelné přehodnocení podle věku a situace.
Jak poznat, že je dítě připravené?
Dítě by mělo být schopné:
- Rozlišovat mezi soukromým a veřejným obsahem, tedy chápat, co je vhodné sdílet a co ne.
- Respektovat domluvená pravidla, například kolik času denně u zařízení smí trávit.
- Říct si o pomoc, pokud narazí na problém – třeba kyberšikanu, nevhodný obsah nebo cizí kontakt.
- Chovat se ohleduplně k okolí, například nevnášet mobil do třídy bez svolení učitele.
- Zvládat frustraci, když je telefon odebrán nebo vypnut – bez scén a výbuchů.
„Rozhodujícím prvkem by měl být rozumový vývoj dítěte, kdy dítě opravdu rozumí, k čemu má telefon, je schopno nést odpovědnost za své věci, rozumí i určitým nástrahám při jeho používání – vědět, komu číslo nesdělovat a proč nezvedat neznámé hovory apod.,“ dodává školní psycholožka Tereza Trčková.
Osobnost dítěte a vztah k technologiím
Zda dítě mobil zvládne, závisí podle Káninské Repkové i na jeho temperamentu a osobnosti. „Impulzivní děti potřebují víc strukturované vedení, třeba pevně nastavené limity nebo rodičovské zámky. Citlivé děti mohou být zranitelnější vůči online šikaně. A introverti zase často používají telefon jako únik do bezpečného prostoru. To samo o sobě není špatně, ale chce to zdravý dohled a rozhovor,“ upozorňuje odbornice.
Otevřená komunikace je podle ní základ. „Rodiče by měli být průvodci, ne cenzory. Zajímat se, jak dítě na nové nástroje reaguje, a důvěřovat mu, ale s hlavou na krku,“ dodává.
Nejčastější chyby rodičů v digitální výchově
Podle školní psycholožky Trčkové rodiče často selhávají v důslednosti, nebo naopak tlačí příliš tvrdě.
„Běžnou chybou je, že se pravidla porušují, jak se to zrovna hodí. Rodič chce pracovat, řídit nebo nemá čas a dítě nechá u telefonu déle, než bylo domluveno. Další chyba je absolutní nezájem o to, co dítě na telefonu dělá, s kým si píše, co sleduje,“ říká Trčková.
Na opačné straně spektra jsou přehnaně přísná pravidla, která ani nejdou dodržet. Nebo nastavení časových limitů, které nikdo nekontroluje. „Zásadní je důslednost a ochota o telefonu mluvit. Třeba i domluvené občasné kontroly mohou včas odhalit, že se dítě stalo terčem šikany nebo že sdílí něco nevhodného,“ dodává.
Nejčastější chyby rodičů, kterým je dobré se vyhnout:
- Žádný dohled nebo pravidla. Dát dítěti telefon a neřešit, co s ním dělá.
- Nesdílení důvodů, kdy dítě nechápe, proč má třeba limit jedné hodiny, a vznikají zbytečné hádky.
- Nedostatek vlastního příkladu. Rodiče sami často tráví u telefonu příliš času a těžko mohou něco vyžadovat.
- Zákazy místo dialogu: blokovat bez vysvětlení vede k tajnému chování dětí.
Moderní digitální výchova podle odbornic není o zákazu, ale o vztahové výchově k technologiím. Rodič by měl být spíš koučem než dozorem, a hlavně komunikovat s dítětem pravidelně a otevřeně.
