Jurečka chce navýšit příliv cizinců až na 70 tisíc ročně

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je pro to, aby se průměrná imigrace z let před válkou na Ukrajině více než zdvojnásobila.

„Musíme pracovně-migrační politiku upravit. Když odhlédnu od loňského roku, který ovlivnila válka na Ukrajině a příchod válečných uprchlíků, tak nám ročně přichází zhruba 30 tisíc lidí. Podle našich studií bychom do roku 2030 potřebovali toto číslo navýšit o dalších 40 tisíc lidí, kteří by k nám přicházeli z bezpečných zemí,“ prohlásil Jurečka minulý týden na setkání s novináři.

„Volání firem je opravdu zoufalé. Nedostatek pracovních sil je největším limitem pro jejich rozvoj,“ dodal ministr.

Příchod cizinců podle něj může zvýšit růst celé ekonomiky. Na změnách v systému pracovní migrace už resort několik měsíců spolupracuje s ministerstvy vnitra a zahraničních věcí. Jurečka s nimi chce přijít co nejdříve.

Celkem v Česku pracuje už více než 900 tisíc cizinců, třikrát víc než před deseti lety. Jen sotva polovina je ze zemí Evropské unie.

Přes 776 tisíc cizinců jsou zaměstnanci, zbytek jsou OSVČ a lidé na dohodách. Nejvíc je u nás ukrajinských pracovníků, kteří loni počtem přeskočili Slováky.

Z firem oslovených v průzkumu pro Právo 16 procent už zahraniční pracovníky zaměstnává a dalších 16 procent to vážně zvažuje. Většina podnikatelů se shoduje, že stát by měl zaměstnávání cizinců více podporovat.

„Když je zde nedostatek zaměstnanců, pak nám nezbývá nic jiného než cizince zaměstnat,“ konstatoval spolumajitel společnosti Hydraulics ze Slopného na Zlínsku Libor Kráčalík.

„Pokud je člověk šikovný, tak zaměstnám kohokoliv. A přinese-li mi do firmy to, co potřebuji, tak nevnímám to, jestli to je cizinec, nebo Čech,“ prohlásila majitelka módní značky Goci Naďa Gocmanová.

I podle šéfa Firemního bankovnictví ČSOB Pavla Prokopa je zaměstnávání cizinců jednou z cest, jak řešit dlouhodobý nedostatek pracovníků.

„Toto téma je pro firmy a podnikatele třetím nejvíce zmiňovaným rizikem po cenách energií a stavu ekonomiky, jak vyplývá z našeho průzkumu Index očekávání firem,“ sdělil Právu.

Apel na vládu zaznívá také z Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy.

„Nedostatek zaměstnanců je u nás strukturální problém, způsobený hlavně demografickým vývojem. Zaměstnavatelé postrádají na 300 tisíc pracovníků,“ řekl Právu mluvčí komory Miroslav Diro.

Toto číslo podle něj může být i vyšší. „Jsou to data úřadu práce, přičemž mnoho zaměstnavatelů spoléhá i na jiné způsoby náboru zaměstnanců než jen přes jeho pobočky,“ upozornil.

Na nedostatku zaměstnanců podle Dira tratí i stát. „Firmy musí odmítat zakázky, stát přichází o desítky miliard korun, které by mohl vybrat na odvodech a daních,“ řekl.

Největší poptávka zaměstnavatelů je podle komory po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. „Chybí řemeslníci, firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích, například vysokozdvižných vozíků či nákladních vozidel,“ shrnul mluvčí.

Kvóty na pracovníky zemí zahrnutých do státního programu Kvalifikovaný zaměstnanec (týká se lidí z Arménie, Filipín, Gruzie, Indie, Kazachstánu, Moldavska, Mongolska, Srbska, Černé Hory a Severní Makedonie) tvoří podle Dira dohromady místa pro zhruba 9400 pracovníků za rok.

Do války na Ukrajině firmy nejvíce využívaly pracovníky právě z Ukrajiny a Běloruska, tomu tehdy odpovídala i vládou stanovená roční kvóta 40 000 na Ukrajinu a 2000 pracovníků z Běloruska. Oba programy ale vláda zastavila. „Firmy se tak pro pracovníky musí obracet do jiných zemí, problémem jsou ale velmi podhodnocené kvóty,“ uvedl Diro.

Od loňského listopadu mohou podniky zaměstnávat také pracovníky z Arménie, Gruzie a Severní Makedonie. Z popudu podnikatelských organizací vláda navýšila i kvóty pro náběr žádostí na zastupitelských úřadech v moldavském Kišiněvě a ve filipínské Manile. „Od července by se měla zvýšit kvóta pro pracovníky z Filipín o 3000 za rok a o 2000 pro Mongolsko. Na to ale nejsou české zastupitelské úřady kapacitně připravené, proto je nejisté, v jakém časovém horizontu bude program rozšířen,“ po­dotkl Diro.

Hospodářská komora zdůrazňuje, že pracovníci z ciziny jsou přínosem. „Jejich příchod prospívá nejen firmám, ale třeba i důchodovému systému. Jen na důchodovém pojištění, ze kterého se hradí důchody, cizinci platí jednotky miliard korun. Přispívají do systému a zpátky si to bere z nich málokdo,“ dodal Diro.

„Situaci na trhu práce, co se týče poptávky po kvalifikovaných pracovnících, nedokázal vyřešit ani příchod ukrajinských občanů pod institutem dočasné ochrany. Z tohoto důvodu stále probíhá debata ohledně možnosti usnadnit zaměstnávání kvalifikovaných cizinců,“ řekl Právu mluvčí ministerstva průmyslu David Hluštík.

Kromě toho podle něj již došlo k rozšíření uplatnitelnosti sezonního víza na oblast stavebnictví a na zkrácení testu trhu práce z třiceti na deset dní. Test má zajistit, aby se volná pracovní místa obsazovala primárně lidmi v evidenci úřadů práce.

„V legislativním procesu je rozšíření délky platnosti sezonních víz z šesti na devět měsíců a upuštění od testu trhu práce pro žadatele o modré karty. Zároveň ministerstvo připravuje nový vládní program určený pro takzvané digitální nomády,“ shrnul Hluštík. Modrá karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.