Článek
Krysy jsou na Marshallových ostrovech invazivním druhem, pravděpodobně tam byly zavlečeny na lodích a způsobily ekologický chaos. Hlodavci totiž požírali nejen místní vegetaci, ale i mláďata krabů, želv a ptačí vejce. Zdecimovali tak celé kolonie.
Krysy pobíhaly všude. Když jste tudy procházel v noci s pochodní, bylo to skoro děsivé, země se pod nánosem hlodavců hýbala.
„Když španělští objevitelé poprvé spatřili Jemo, nazvali ho Los Pájaros, ptáci, protože ptáků tu bylo hodně. Když jsme minulý rok dorazili my, už jich tolik nebylo,“ uvedl pro CNN Paul Jacques z americké neziskové organizace Island Conservation, která k deratizaci ostrova přispěla. „Krysy pobíhaly všude. Když jste tudy procházel v noci s pochodní, bylo to skoro děsivé, země se pod nánosem hlodavců hýbala,“ dodal.
Místní úřady ve spolupráci s organizací Island Conservation shodily na ostrovy návnadu, která měla krysy zahubit; na ostatní druhy měla minimální vliv. Utekl rok a z Jemo je opět exotický ráj bez hord hlodavců.
„Je to jako zjevení. Ve chvíli, kdy na ostrov vkročíte, zbystří se vám smysly. Hledali jsme krysy nebo padlé ptáky, jakýkoli náznak toho, zda jsme vyhráli či prohráli,“ uvedl Jacques.
Háj se zazelenal
Po intenzivním monitoringu se ukázalo, že hlodavci byly úspěšně vyhubeni. Naopak výrazně vzrostla ptačí populace a půda pod stromy se zazelenala novými výhonky místního endemického stromu. „Byl to pro nás první znak toho, že se něco radikálně změnilo,“ zkonstatoval Jacques.
„Jemo a Bikar bývaly kdysi významnými hnízdišti mořského ptactva a domovem želv. Teď, když jsme se zbavili krys, těšíme se na obnovení kolonií původních zvířat i klíčových procesů, které propojují hluboký oceán, zemi a korálové útesy,“ uvedl Byrelson Jacklick, koordinátor ministerstva pro přírodní zdroje Marshallových ostrovů.
Doplnil, že vyhubení krys z tropického ráje naplnilo obyvatele nedalekých ostrůvku radostí. Cílem úřadů nyní je, aby Bikar a Jemo i nadále prosperovaly a přirozeně se obnovovaly.
