Žaludek vám poděkuje. Neprůstřelné důvody, proč vyrazit na jih Thajska

Thajsko rozhodně není jen o jídle, ale je to zlatá nitka, která se táhne každým pobytem v této turisticky velmi přívětivé zemi. Na světě není mnoho zemí, o jejichž jídle by turisté tak vehementně básnili ještě měsíce po návratu. Mezi ty nejtypičtější patří v tomto ohledu vyjma Thajska ještě třeba Itálie nebo Mexiko. V těchto destinacích sice nenajdete běžně hromady michelinských restaurací, zato se však obvykle skvěle najíte i v tom nejposlednějším stánku u zastávky.

Noční trhy, kde se připravují nejrůznější speciality od smažených krevet po klobásy s citronovou trávou až po mocné koktejly všeho druhu, jsou jednou z hlavních atrakcí země úsměvů, jak se Thajsku často přezdívá.

Mexiko si svou autentičnost zatím velmi dobře drží a i vzhledem k trochu nestálé bezpečnostní situaci napříč zemí se jeho gastronomie vnějšími vlivy tolik ohýbat nenechá. Oproti tomu situace v Thajsku je už trochu jiná. Své vám o tom mohou říci hlavně kuchaři, kteří se v tamějších surovinách dobře vyznají a mají zároveň i možnost porovnání, jak se v thajských restauracích jedlo dříve a jak dnes.

Jedna z nejrespektovanějších kuchařek světa a držitelka tří michelinských hvězd Ana Roš má za to, že se Thajci v poslední dekádě až příliš přizpůsobili přecitlivělým Evropanům, kteří špatně snášejí divoké a zejména pikantní chutě místní kuchyně.

„Když jíte thajské jídlo, máte cítit pálivost papriček. Když nepálí, jídlo není autentické. Po poslední návštěvě mám pocit, že to je stále častější. To mě na tamější kuchyni mrzí,“ řekla pro Novinky během letošní návštěvy Prahy známá Slovinka.

A samozřejmě, hned takový pad thai je vlastně jeden velký kompromis. Chuťově, ale i historicky. Jídlo vzniklo tak trochu uměle, teprve ve třicátých letech minulého století, kdy Thajsko trápil nedostatek rýže. Dnes by se chtělo módně říci, že jde o jakousi thajsko-čínskou fusion cuisine, když byly čínské nudle adaptovány na thajské chutě. Sladko-kyselo-slaný pokrm však turisty baví. Nezřídka přiznávají, že si jej často objednávají i proto, že se v thajské kuchyni příliš nevyznají a o tomto jídle vědí, že nebývá pálivé.

Jih Thajska je oblastí nejrůznějších kari. Většina z nich ze své podstaty značně pálí (anebo alespoň správně má pálit). Jednou výjimkou je však tzv. massaman curry, v překladu muslimské kari. Jde o kari, které mělo vzniknout v Thajsku už v 17. století, tedy v době, kdy zdejší vládci čile obchodovali s Perskou říší, Indií nebo Čínou.

Někteří zastávají názor, že pokrm vznikl ve středním Thajsku, stálicí se měl stát však právě na jihu Thajska a v severním cípu Malajsie. Od ostatních druhů kari se odlišuje zejména použitými druhy koření, která se do Thajska dostala právě díky obchodu.

V massaman curry tak najdete kardamom, skořici, hřebíček, muškátový oříšek, muškátový květ, římský kmín, badyán či bobkový list. Typicky servírované s hovězím či kuřecím masem je toto, relativně málo pálivé, avšak vysoce aromatické, jedním z největších gastrozážitků, které si turisté do svých domovů odvážejí.

„Naši klienti si obvykle pochvalují aromatickou polévku tom yum, zelené či červené kari s kokosovým mlékem, nudle pad thai nebo zeleninové směsi s kuřecím masem či mořskými plody. O sladkou tečku se jim pak často postarají kokosová rýže s mangem nebo smažené banány. Velkým zážitkem pro ně bývá možnost zúčastnit se některého z mnoha kurzů vaření, kde se pod vedením místních kuchařů naučí připravovat thajské speciality přímo na místních trzích či v profi kuchyních,“ uvedla pro Novinky mluvčí CK Čedok Klára Divíšková.

Právě Čedok pootevřel Čechům-nebaťůžkářům brány do Thajska, když koncem roku 2022 začal pořádat charterové lety z Prahy do Krabi a časem pak připojil ještě lety z Brna na ostrov Phuket. A zatímco z Krabi turisté rádi objevují Ao Nang a přilehlé legendární ostrovy, z mezinárodního letiště na Phuketu je to zase, co by kamenem dohodil do rodinného a poklidného Khao Laku, který je pravým opakem střediska Phuket.

Ale ať už Češi zakotví během dovolené na jihu Thajska kdekoliv, stále platí to, že stačí sednout na motorku, popojet deset kilometrů a ceny ovoce ve stáncích a pokrmů v restauracích budou poloviční, či někdy dokonce i třetinové.

Ač nám ceny v turistických střediscích nemusí přijít vysoké, thajská cenová realita je naštěstí stále ještě výrazně jinde. A poznají ji jen ti, kteří jsou ochotni ujet trochu stranou a vystoupit ze své komfortní zóny. Ten, kdo to udělá jednou, Thajsku často zcela propadne. A vrátí se pak už obvykle po vlastní ose, klidně na měsíc či dva. To však udělá na poprvé jen málokdo. Nějak se ale začít musí…