Článek
Jídelna fungovala do roku 1945, kdy bečovské panství opustili jeho poslední aristokratičtí majitelé, rod Beaufort-Spontin původem z Lotrinska. Poté barokní zámek podle kastelána Tomáše Wizovského sloužil jako základní škola a z jídelny se stala ředitelna. „A v roce 1996 zde byla vybudovaná takzvaná trezorová místnost,“ vzpomínal.
Ta střežila vzácný pozlacený relikviář svatého Maura, objevený pod podlahou hradní kaple v listopadu roku 1985 spolu se sbírkou historických vín, nově oceněných na 100 milionů korun.
Zlacená schránka s ostatky svatých ale dostala vlastní, důkladně zabezpečenou expozici ve zdejších Puhovských domech a jídelní místnost se tak mohla vrátit do původní podoby podle dochovaných fotografií.
„Odstranily se pancéřové okenice, dělala se nová podlaha a výmalba,“ uvedl kastelán. Do místnosti se navrátil původní mobiliář, zdobí ji grafiky z 18. století či tepané mísy z mosazi; uprostřed se nachází bohatá tabule. Má připomínat svatební hostinu, která se na Bečově konala naposledy v roce 1931.
„Navázali jsme na ni ovšem ve zkratce, jinak bychom se tam nevešli,“ usmíval se historik Vítězslav Štajnochr, který na projektu spolupracoval. „Přesto jsme chtěli prezentovat vznešenost a noblesu vévodské svatby,“ dodal.
Slavnostní tabule obsahuje zlacené talíře s erby i zlacené sklo. „Poté nádobí sloužilo jako výbava nevěsty,“ vysvětlovala na slavnostní vernisáži Jitka Bukovjanová, která na tvorbě ukázky šlechtického stolování pracovala.
Celý styl banketu je vytvořený v jednotném duchu a připomíná takzvané nympheum; ve středu stolu tvoří zrcadla náznak vodní plochy, po které plují lekníny a labutě.
I ubrusy a ubrousky dodržují ducha slavnostní tabule na zámeckém dvoře ve 30. letech minulého století. Prostřeno je na italském žakárovém damašku, luxusní oboustranné tkanině.
Každý strávník měl k dispozici hned tři ubrousky, z nichž jeden sloužil jako obálka na několikachodové menu. Jeho součástí byla říční perla, kterou si svatební host odnášel s sebou jako připomínku na slavnostní událost.
Nová podoba jídelny je nyní součástí návštěvnického okruhu. Bečovský zámek ji chce v budoucnu ještě doplnit o repliku slavnostního dortu.
Ze Schönbrunnu do Bečova
Po točitém schodišti se pak schází do nově obnovené části zámecké zahrady, práce na ní trvaly zhruba půl roku. Odkazují na podobu z počátku 20. století podle plánů vrchního zahradníka na beaufortském panství Johanna Koditka.
„Sem do zahrad přišel s velkými znalostmi v roce 1907 přes vídeňský Schönbrunn, měl tady velkou sbírku rostlin. Ráda bych, aby tady byla také obnovena,“ řekla na otevření zahradní architektka Národního památkového ústavu Ina Truxová.
Obnovená zahrada teď kombinuje pochozí části s několika travnatými poli. „S vložením ornamentů rostlin - letniček, trvalek. Toužíme i po nějakých ‚špecích‘, něčem specifickém, co třeba v jiných zahradách nebude,“ naznačila.
Co přesně by to mělo být, ale zatím prozrazovat nechtěla. „Aby měli lidé proč přijít i příště, nechte se překvapit,“ dodala architektka.
Prohlídkový okruh Zámecké interiéry:
- Okruh prochází všemi podlažími barokního zámku.
- Výklad je zaměřen zejména na období držení bečovského panství posledními majiteli – rodinou Beaufort-Spontin.
- Návštěvní doba je út-ne, v červnu 10:00-15:00, v červenci a srpnu 10:00-16:00, otevřeno je i na státní svátek 6. července.
- Vstupné: dospělí 180 Kč, děti 50 Kč, mládež a senioři 140 Kč.
- Délka okruhu je 60 minut.
- Kapacita max. 25 osob, nutnost rezervace pouze pro skupiny.
Zdroj: www.zamek-becov.cz






