Článek
Není žádným překvapením, že je Okunošima vyhledávanou turistickou atrakcí. Koneckonců, podobně je to i se zmiňovaným kočičím ostrovem nebo Prasečí pláží na Bahamách, kde, jak název napovídá, žijí prasata. [celá zpráva]
Divokých králíků žijí na Okunošimě stovky a bezstarostně si hopkají napříč celým svým teritoriem. Jakmile se ale ocitnou v dosahu návštěvníků, obklopí je ze všech stran a žadoní o pozornost a něco k jídlu.
Dobrotami ušáci nepohrdnou.
Teorií, jak se na ostrov dostali, je několik. Na Okunošimě se během druhé světové války vyráběl jedovatý plyn, jehož účinky se testovaly na zvířatech. Když byly továrny na jeho produkci uzavřené, zvířata měla být utracena, ale místo toho je zaměstnanci vpustili do přírody, kde se postupně masově rozmnožili — inu, jako králíci.
Jiná verze ovšem tvrdí, že pokusní ušáci byli skutečně utraceni a ti nynější jsou potomky těch, které sem kolem roku 1971 dovezli školáci a vypustili je, píše agentura AP. Jelikož se na ostrově nenacházejí žádní predátoři, kteří by králíkům život znepříjemnili, měli možnost se poklidně rozmnožovat a jejich populace prý brzy dosáhne tisícovky.
Návštěvníky i pronásledují
I když se na ostrově nachází také muzeum zasvěcené jedovatému plynu, který se zde v utajení vyráběl, chlupáči drží, co se týče návštěvnosti, prim. „Vždy jsem králíky měla ráda, ale u nás v Austrálii jsou přemnožení, takže je ilegální je chovat doma,“ tvrdí návštěvnice Bree Corthornová. „Je skvělé vidět je v jejich přirozeném prostředí. Není překvapením, že se rádi mazlí a nejsou ani trochu plaší,“ dodává.
Další návštěvníci se rovněž shodují na tom, že je osvěžující vidět králíky ve volném prostoru, protože po celém světě bývají většinou drženi v klecích, píše AP. „Je ojedinělé je vidět v takovém houfu,“ tvrdí Corthornová. Výjimkou nejsou ani situace, kdy si turisté sednou či lehnou na zem a králičí tlupa je zcela zakryje. Někdy jsou ušáci schopni návštěvníky i pronásledovat — třeba když zjistí, že mají jídlo, které je k zakoupení přímo v obchodě na ostrově.
Mazlení králíkům rozhodně není cizí.
Obdobnou atrakci mohou turisté navštívit v podstatně bližším Švýcarsku. Jednu z tamních lesních stezek obývají veverky, které jsou sice o něco více plaché, ale kvůli jídlu jsou schopny vyšplhat turistům i po nohách a oříšky si brát přímo z rukou. [celá zpráva]