Hlavní obsah

Příčovy se pyšní největším větrným mlýnem v Evropě

18. 11. 2021, 9:13

Kdysi to mohl být mlýn jako z pohádky s krásným výhledem do okolí. Dnes zbyla z příčovského větrného mlýna jen zřícenina. I tak se však má tato památka čím pyšnit. V roce 1995 ho totiž specialisté na holandské větrné mlýny vyhodnotili jako největší v celé Evropě.

Foto: Tereza Havlíčková

Mlýn byl v 90. letech experty vyhodnocen jako největší v Evropě.

Článek

Obec Příčovy nalezneme přibližně 3 kilometry od Sedlčan. Samotný mlýn má dokonce jako svou chloubu ve svém znaku. Zřícenina stojí na vršku Chlumky (400 m n. m.) mezi obcemi Příčovy a Dublovice. Místo bylo pro stavbu vybráno velmi příhodně, neboť na vršku bývá větrno.

Tato mohutná kruhová stavba nenechá jistě žádného kolemjdoucího bez povšimnutí. Přímo k mlýnu se dá dokonce dojet i autem. Najdeme zde také lavičku a malé posezení, ze kterého můžeme za pěkného počasí pozorovat blízké okolí. Co by však návštěvníkům mohlo chybět, je informační tabule či nějaké značení. Za opravu by rovněž stála příjezdová cesta k mlýnu.

Dle pověstí byly Příčovy nalezištěm zlata. Místní pastevec měl zde v zemi objevit vyčnívající zlatou hůl, nebo děvčátko po hledání zatoulaného kůzlete našlo na poli zlaté pruty. Kdo ví, zda tomu tak opravdu bylo. Jisté však je, že tu těžba probíhala. Obec měla dokonce dvě šachty. Doly zaměstnávaly něco přes 100 horníků a těžil se především antimon, kterého bylo v krajině dostatek. Po několika letech bylo dolování zastaveno a přibližně v roce 1913 byl celý důl zatopen vodou.

Kolem historie mlýna se však vznáší mnoho otazníků a dá se říci, že je i pro místní záhadou. Možná je to právě neobvyklá velikost zříceniny, jež otázky vyvolává.

Důkaz o tom, že byl svého času větrný mlýn opravdu mlýnem, podává archeologicko-historický průzkum, který proběhl v 90. letech minulého století. Historické prameny hovoří o zřícenině jako o mlýnu „Chlumky“. V jednom z nich je zmiňováno, že mlýn má dvě kola (urbář lobkowiczkého panství z roku 1604).

Foto: Tereza Havlíčková

Kolem historie mlýna panuje množství otazníků.

Samotná výstavba se odhaduje do období 16. až začátku 17. století. Zakladateli mohli být podle některých údajů Jakub Krčín, rod Lobkowiczů, nebo Schönpflugové z Gamsenbergu, kteří nechali postavit místní zámek. Zmiňovaní archeologové spojují mlýn právě s výstavbou zámku.

Mlýn byl v minulosti dvakrát opravován, a to před druhou světovou válkou a v polovině 90. let. V obou případech se však jednalo spíše o částečné uchování dosavadního stavu stavby.

Nejstarší viniční sklepy v Praze najdete pod slavnou letenskou restaurací

Cestování

V současné době se o zříceninu stará sedlčanský Odbor přátel větrného mlýna, který má mezi svými členy i občany Příčova. Mezi hlavní cíle si klade zvýšení zájmu veřejnosti o mlýn a jeho následnou záchranu.

Zámek Příčovy

Barokní zámek Příčovy, postavený během let 1712 až 1714, můžeme spatřit uprostřed vesnice hned vedle rybníka. V současné době prochází rekonstrukcí. Viditelné jsou tyto změny u bran zámku, kde stojí lešení. Po letech chátrání se dostal do rukou současné majitelky, která se pustila do náročné, avšak potřebné opravy.

Foto: Tereza Havlíčková

Mlýn byl v minulosti dvakrát opravován.

Samotný zámek veřejnosti běžně přístupný není, ovšem při výjimečných příležitostech, jako jsou poutě či adventní koncerty v zámecké kapli, jej navštívit lze. V roce 2017 zde sloužil mši dokonce kardinál Dominik Duka. V době Halloweenu letos například lákal na dlabání dýní, pro návštěvníky bylo připraveno pohoštění spolu s hudebním doprovodem.

Zámek má svou kapličku, v níž několikrát do roka vykonává sedlčanský děkan mši. Na poměrně rozsáhlém pozemku stojí v dolní části zahrady špýchar, který již z velké části rekonstrukcí prošel.

Foto: Tereza Havlíčková

Zámek Příčovy aktuálně prochází rekonstrukcí.

Původně tu byly objekty dva, ale dochoval se pouze jeden z nich. Na střeše nad kaplí dříve stála věžička s jehlancovou stříškou, jež uchovávala dva zvony. Ty však byly během první světové války zabaveny a do zámku se již nikdy nevrátily. V minulosti se zde nacházely také stáje a hostinec s pivovarem.

Tvrz Křepenice

Kromě Příčov se ještě zastavíme v nedalekých Křepenicích. K vidění je tu stejnojmenná vodní tvrz z 13. století, okolo které se dříve nacházel rybník. Místo bývalého rybníka se tu však dnes pasou ovce, krávy či koně, pěstuje se zde obilí nebo řepa. Zachoval se most, který vedl přes bývalý příkop přímo k hlavní bráně.

Toto panské sídlo zakoupil v roce 1580 již zmiňovaný rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan, známý také jako stavitel jihočeských rybníků. Ten zahájil renesanční přestavbu původní tvrze a v té době jej nazýval Nový hrádek Krčínov. Tvrz mu měla sloužit jako odpočinek na stáří. Věnoval se zde alchymii a psal básně.

Traduje se, že uzavřel s ďáblem sázku o svou duši. V době, kdy se do tvrze přistěhoval, bylo sídlo velmi zpustlé. Možná proto na úmluvu přistoupil. Předmětem sázky bylo to, že mu ďábel do dvou dnů postaví krásný zámek. Čert se s vidinou dostatku času zasmál. S pekelníky postavil půlku stavení za jednu noc. Lidem bylo jasné, že musí mít Krčín pletky s ďáblem. Jak jinak by oprava proběhla tak rychle?

Foto: Tereza Havlíčková

Sídlo také jeden čas sloužilo pro příslušníky jednotek SS za druhé světové války.

Další noc dostavěl polovinu druhou. Chybělo však zhotovit příkop, a tak se čerti vrhli do kopání. Protože byl však Krčín mazaný, vypustil v tu chvíli černého kohouta, který uprostřed noci zakokrhal. Pekelní pomocníci dílo nestihli dokončit a Krčín unikl ze spárů pekla. Ďábel odletěl a při tom upustil kámen, který leží za tvrzí dodnes. Říká se, že si nakonec Krčína do pekla stejně odnesl a jsou místa, kde jeho duch straší.

Barevný lom Seč bude přírodní památkou

Cestování

Sídlo také jeden čas sloužilo pro příslušníky jednotek SS za druhé světové války. Od roku 2015 přímo u objektu stojí Krčínova socha. Vedle ní místní obyvatelé vysadili u příležitosti Krčínova úmrtí lípu.

V 90. letech bylo sídlo vráceno původním majitelům. Ti dnes objekt postupně rekonstruují. V budoucnu by rádi z objektu udělali muzeum Jakuba Krčína. Dnes však tyto plány s ohledem na nedostatek prostředků nejsou na pořadu dne. V kombinaci s obnovením původního rybníka by Sedlčansko mohlo získat zajímavou historickou památku. Prozatím je však objekt nepřístupný.

Reklama

Související témata:

Výběr článků