Pardubický zámek ukrývá slavnou vrtkavou Štěstěnu

Za jedinečnou výmalbou stojí Pernštejni, kteří v 16. století patřili mezi nejmocnější a nejbohatší české rody. „Pardubické panství koupil v roce 1491 Vilém z Pernštejna a vybral si jej za rodové sídlo,“ vysvětluje místní průvodkyně Milena Kvasničková. Místní hrad přestavěl na honosný renesanční palác a nešetřil ani na jeho opevnění.

„Hradby jsou vysoké šest metrů, zároveň sem Vilém z Pernštejna nechal navézt ohromné množství zeminy, 230 tisíc kubíků, z níž vznikl obranný val. Navíc v případě ohrožení zámku bylo možné napustit příkopy vodou. Dovnitř přitom vedl jediný vchod,“ říká náš doprovod. Díky tomu nebyl objekt nikdy dobyt.

„V takovéto podobě se obranný systém nezachoval nikde ve střední Evropě. I proto byl zámek se svým opevněním v roce 2010 zapsán jako česká národní kulturní památka,“ dodává průvodkyně. Nás dnes ovšem zajímají především interiéry.

Přicházíme do největšího z rytířských sálů zvaného mázhaus, tedy velká síň. „Zde se malby dochovaly na menší ploše. Musíme si představovat, že v době svého vzniku pokrývaly celé stěny,“ vysvětluje průvodkyně. Tuto místnost nechal nejspíše vyzdobit Jan z Pernštejna, syn zmíněného Viléma, na konci 30. nebo na začátku 40. let 16. století.

„Jednalo se o sněmovní nebo přijímací místnost, téma malby je zde ovšem náboženské,“ ukazuje náš doprovod. „Autor malby je neznámý, ale své dílo vytvořil podle obrazu Zákon a milost Lucase Cranacha staršího. Ten znázorňuje biblický Starý a Nový zákon a tomu odpovídá i nápis v češtině: Zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista,“ posloucháme. Kdo se pozorně zadívá, může na historické malbě rozeznat Adama a Evu, Mojžíše nebo Beránka božího.

Jan z Pernštejna se hlásil k myšlenkám reformace, jaké zastával i Martin Luther. Stál v čele nekatolické stavovské opozice, což může být důvod, proč nechal do místnosti určené pro setkávání umístit náboženský výjev.

Další místnost nese název Vojtěchův sál. Je pojmenována po dalším synovi Viléma Vojtěchovi, jenž si výzdobu této místnosti objednal. Zde si můžeme na stěně prohlédnout biblický příběh Samsona, který vynikal neobyčejnou silou a dokázal v souboji porazit i lva. Jak je vidět na malbě, Dalila, žena, do níž se zamiloval, ho dokázala o jeho sílu připravit. Nechala mu oholit prameny vlasů, zdroj jeho síly, a vydala jej nepřátelům.

„Je zde namalována i datace díla, rok 1532,“ ukazuje průvodkyně. Mělo by se tak jednat o nejstarší známou renesanční nástěnnou malbu na území Čech. Další „nej“ v tomto sále představuje Fortuna Volubilis, Štěstěna vrtkavá, nejstarší akt v dějinách českého výtvarného umění.

Sáhnout si na ni pochopitelně nemůžeme, od roku 2010 se však před malbou nachází bronzový reliéf od sochaře Bohumila Eliáše. Ztvárňuje stejný motiv ženy na vrtkavé kouli. „Té se dotknout pro štěstí můžete,“ usmívá se průvodkyně. Není těžké uhodnout, jakých partií se návštěvníci dotýkají nejčastěji – nejlesklejší jsou po četných dotycích ňadra vrtkavé Fortuny.

Na stěně je tu zvěčněn také zubr s houžví v nozdrách, symbol panovnického rodu Pernštejnů. „Podle pověsti jistý Vaněk z obce Ujčov v roce 564 přemohl zubra, provlékl mu houžev nozdrami a přivedl ho ke králi. Tam jednou ranou uťal zubrovi hlavu a tím krále ohromil,“ vypráví průvodkyně Milena Kvasničková. Uhlíř se tak stal svobodným pánem a do erbu dostal zubra s houžví v nozdrách.

Konečně třetí ze sálů nese název sloupový, kde si vedle sloupu mezi okny můžeme prohlédnout i nádherný kazetový strop. „Zřejmě v osmnáctém století obývali tyto místnosti vojáci. Ti jednak do stěny, kde se nacházela malba, umístili dveře. Také zde snížili stropy, aby prostor dokázali lépe vytopit,“ ukazuje.

„Občas nám návštěvníci říkají, proč fragmenty renesančních maleb někdo nedokončí. To by ovšem zcela ztratily na původnosti,“ dodává k tomu průvodkyně. Přesto si tu nyní lidé mohou prohlédnout, jak malby mohly vypadat v celé kráse.

Umožňuje to nová prohlídková trasa zámku nazvaná Pernštejnská rezidence - nejstarší renesance v Čechách. Ta je v nabídce teprve od konce září a vedle rytířských sálů zájemce zavede třeba do zbrojnice, kde si mohou vyzkoušet brnění i chladné a palné zbraně, pochopitelně v podobě věrných replik.

Vedle portrétů jednotlivých Pernštejnů si pak lze prohlédnout i současné rekonstrukce maleb, jak mohly vypadat v celé své kráse, když zdobily zámecké stěny. O důvod víc, proč se do Pardubic vypravit.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zámek Pardubice – Východočeské muzeum v Pardubicích