Hlavní obsah

Okouzlující Rabí je jednou z největších hradních zřícenin v Česku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Středověký hrad Rabí, jenž je zasazen do malebné pošumavské krajiny, sehrál v minulosti důležitou roli. Chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Kvůli těmto skutečnostem se často stával terčem útoků. Jan Žižka z Trocnova se ho pokusil dobýt dokonce dvakrát a při bojích přišel o své druhé oko.

Foto: Tereza Havlíčková

Hrad Rabí patří k největším zříceninám v Česku.

Článek

Rabí bývá se svou zhruba hektarovou rozlohou označováno za jednu z největších hradních zřícenin v Čechách. Na Moravě je za nejrozsáhlejší a největší zříceninu považován Helfštýn v Olomouckém kraji a za něj se řadí hrad Hukvaldy v kraji Moravskoslezském.

Mapa, kterou si můžeme prohlédnout v hradním areálu, ukazuje, že nejprve zde stála pouze obytná obranná věž (donjon), a to pravděpodobně již před rokem 1300. Koncem 13. století získali hrad páni z Velhartic.

Hrad se ve 14. století dále rozšířil o obvodovou hradbu s palácem. Takovou podobu mu dal rod Švihovských z Rýzmberka. Jak jejich rod bohatl, tak se rozrůstal i hrad.

Foto: Tereza Havlíčková

Hrad byl dvakrát obléhán husity.

Foto: Tereza Havlíčková

Obvodová hradba vznikla ve 14. století.

Za vlády Rýzmberků zde došlo k několika významným událostem jako například dvojí dobývání hradu husity. Z toho důvodu vznikalo nové opevnění a za časů Půty Švihovského i dělostřelecké bašty.

Počin to byl velmi nákladný a majitele natolik zadlužil, že byli nuceni panství v polovině 16. století prodat. Dělostřelecké opevnění tak nebylo nikdy zcela dokončeno. Po prodání se na panství majitelé střídali, roku 1954 přešel hrad do majetku státu a rok 1978 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Zaujmou i kostely

Už při příjezdu do Rabí od Bojanovic se nám naskytne úchvatný pohled, a tak stavíme již u kostela svatého Jana Nepomuckého. Dříve zde stávala renesanční stavba a po jejím zboření byl kostel postaven v barokním slohu. Z původního kostela byl ponechán vchodový portál datovaný k roku 1611 a vnitřní zařízení ze začátku 18. století.

Foto: Tereza Havlíčková

Krásná hradní zákoutí neunikla ani filmařům.

Od kostela se ke zřícenině vydáme přes náměstí a cestou se zastavíme v pěkném hradním krámku se suvenýry. Než však vkročíme do hlavní brány, odbočíme na cestičku vlevo. Zaujme nás totiž kaple Nejsvětější Trojice, která se nachází v těsné blízkosti hradu.

Tento původně předhradní kostel pochází ze 14. století. Na konci 15. století jej nechal přestavět výše zmiňovaný Půta Švihovský z Rýzmberka na hradní kapli, jež zároveň plnila funkci obranné bašty. Od roku 1786 začala stavba opět plnit kostelní funkci, rekonstruována byla v roce 1907 a jako farní kostel sloužila do roku 1970.

Foto: Tereza Havlíčková

V obci zaujmou i místní kostely.

V současné době jsou zpřístupněné v letních měsících pouze prostory v podzemí kostela. Najdeme zde výstavní galerii a nahlédnout do ní můžeme v rámci jednoho z prohlídkových okruhů. Od kostela se dá projít po pěšině okolo celého hradebního komplexu a prozkoumat jej tak ze všech stran.

U pokladny nám dávají na výběr ze tří prohlídkových okruhů. Volíme věž a vydáváme se na prohlídku velkého nádvoří, kde můžeme nahlédnout například do bývalé konírny, ve které lze spatřit několik fotografií hradu.

Kralupy nad Vltavou nabízejí příjemná zákoutí

Tipy na výlety

Pokračujeme na malé nádvoří, kde se nachází hradní studna a hospodářské zázemí s kuchyní a lednicí. Projdeme se nejstarším jádrem hradu a zamíříme na vrchol obytné věže gotického donjonu. Před výšlapem po dřevěných schodech nás paní průvodkyně upozorňuje na výšku věže. Výstup tedy není úplně vhodný pro ty, kteří trpí závratěmi či strachem z výšek.

Z hradní věže je opravdu krásný výhled do širého okolí, a tak celou zříceninu vidíme zcela z jiného úhlu. Okruh končí ve sklepení, do něhož se dostaneme z malého nádvoří. Můžeme zde vidět staré dělové koule či přírodní krápníkovou výzdobu.

Nejkrásnější výhled je u kaple

Hrad si chceme lépe prohlédnout v celé kráse i z dálky, a proto se vydáváme kolem bývalé synagogy a židovského hřbitova po polní cestě na vrch Líšná, vzdálený zhruba kilometr. Trasa vede lesem a je přehledně turisticky značená.

Foto: Tereza Havlíčková

Rok, kdy vznikla kaple Všech svatých, není znám.

Na vrchu stojí zřícenina kostelíku, kde se můžeme dočíst, že přesná doba jeho výstavby není známa. Souviset může ovšem s povýšením Rabí na město roku 1499 králem Vladislavem Jagellonským. Jak je již výše uvedeno, kostel Nejsvětější Trojice byl součástí hradního komplexu a sloužil pouze vrchnosti jako hradní kaple. Proto bylo zapotřebí postavit jiný.

Kostelík byl tedy na vrchu vybudován pravděpodobně v průběhu 15. a 16. století. Poprvé byl vyobrazen na vedutě Jana Willenberga roku 1602 a odsvěcen byl v 80. letech 18. století. Avšak od té doby ztrácel pro rabské měšťany význam a začal pomalu chátrat. Poté se tedy započala stavba kostela sv. Jana Nepomuckého, u kterého začala naše prohlídka města.

Zřícenina Šelmberk připomíná věž ze známé pohádky

Tipy na výlety

Stavba byla vybudována z lomového kamene a dochovaly se všechny obvodové zdi, jež dosahují čtyřmetrové výšky. Kaple je od roku 1958 chráněnou památkou.

Líšná je opředena legendami

Od kaple se nám otevírá opravdu dechberoucí pohled nejen přímo na hrad, ale na celé město. Po výšlapu se můžeme posadit pod turistický přístřešek a jen se kochat. Dle hojnosti různorodé květeny je zřejmé, že se zde místní flóře daří, a to pravděpodobně díky vápencovému podkladu.

Co by to však bylo za čarovné místo bez nějaké legendy. Vypráví se proto např. o mnichu Vintíři (11. stol.), jenž měl mít na Líšné vystavěnou poustevnu. Po něm je pojmenovaná i nedaleká studánka s léčivou vodou.

Foto: Tereza Havlíčková

Výhled od kaple návštěvníkům učaruje.

Další legenda praví, že kaple sloužila hradu jako hláska. A nesmí chybět ani povídání o čertech. Kdysi dávno zde žil Vojvoda z Líšné. Měl krásnou dceru Štěpánku, do které se zahleděl syn prácheňského pána. Dokonce se již chystala svatba, ale nestalo se tak. Zdaleka totiž přijeli podivní hosté v černém, nikdo však čerty v přestrojení nepoznal. Jejich velitel se do Štěpánky zahleděl a ona jeho kouzlu podlehla.

Jak si přál otec nevěsty, svatba měla být tu, v líšeňském kostelíku s místním oddávajícím poustevníkem. S tím ovšem černý pán nesouhlasil a kněze si chtěl přivést svého. V den veselky poustevník černého ženicha i s černým knězem zahlédl přijíždět. Pekelníka prokoukl a s modlitbou vztyčil svatý kříž. Čert se začal propadat, avšak stáhl s sebou i svou nastávající. Od té doby je uprostřed kostela v místech, kde stával oltář, zanechán otisk čertova kopyta.

Za hradem se ukrývá lom

Pokračujeme-li dále od zříceniny kaple Všech svatých, dostaneme se až k bývalému vápencovému lomu, vzdálenému od místa necelých 800 metrů. K lomu lze přijít také od silnice z Rabí do Sušice. Je zde i několik míst k zaparkování.

Foto: Tereza Havlíčková

Místní lom se stal oblíbeným mezi nudisty.

Lom sloužil k těžbě vápence a následně k výrobě vápna již od středověku. Využit byl i pro hradní potřeby. Z důvodu otřesů, jež poškozovaly nejen statiku hradu, ale i blízkých domů, musel být uzavřen.

V zadní části se nachází betonárna a přední nevyužívaná část vytvořila obdivuhodné jezírko. V dnešní době se vápenec zpracovává v lomu v nedaleké Hejné. Tento rozsáhlý lom nelze přehlédnout. Pohled na něj se nám naskytne i z vyhlídky u kaple.

Okolí bývalého lomu je se vstupem na vlastní nebezpečí. I přesto však přitahuje turisty. Voda je čistá, průzračná a můžeme v ní vidět i několik rybek. Nejen v horkých letních dnech vábí ke smočení. A jak jsme se dozvěděli od místního, lom je zde vyhlášený a místo se stalo lákadlem i pro nudisty. Ale pokud budete mít štěstí a na nikoho zde nenarazíte, v takové chvíli nabízí lom opravdu klidné a příjemné zákoutí k odpočinku.

Krásná rabská zákoutí neunikla ani filmařskému oku. Na hradě se například natáčely historické filmy jako Markéta Lazarová či Božská Ema. Objevila se však i v několika pohádkách jako třeba o Jabloňové panně nebo O zapomnětlivém černokněžníkovi.

Hrad Rabí je možné v hlavní sezoně navštívit každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin.

Dvanáct nejkrásnějších českých zřícenin a hradů, které stojí za návštěvu

Tipy na výlety

Tipy na výlety v Českém Krumlově a okolí: Příroda, město, kultura i zábava

Tipy na výlety

Reklama

Výběr článků

Načítám