Hlavní obsah

Magickou rudolfínskou Prahou vás při výbuchu provede slovutný magistr Kelley

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rudolfínská Praha bývá označována za dobu magie a alchymie. Křivule a tyglíky spolu s dýmem a záblesky, magické formulky, elixír života, kámen mudrců byly představeny ve filmu Císařův pekař. V něm byli všichni mágové soustředěni na jedno místo. Bylo tomu ale jinak, každý objevoval a bádal samostatně, pokoutné dění nesneslo konkurenci.

Foto: Vratislav Konečný

Jeho Veličenstvo císař Rudolf II. v hrůze prchá před kočkou.

Článek

Alchymisti ale nepatřili jen císařskému dvoru, již v předrudolfínských dobách se řada z nich usídlila na dvorech předních šlechticů, svých mecenášů. Třeba v Krumlově nebo Třeboni u Rožmberků, nebo na Budyni u Zbyňka Zajíce z Házmburku.

Malostranské (o)kouzlení

Dřevěná noha těžce klepe po stupních točitého schodiště malostranského domu U Osla v kolébce. Neklamné znamení, že magistr alchymie Edward Kelley stoupá do své laboratoře. O nohu přišel, když chtěl utéci z vězení na Křivoklátě. Do žaláře ho nechal uvrhnout císař, když se doslechl, že Kelley je anglickým vyzvědačem na habsburském dvoře.

Foto: Vratislav Konečný

Umělá bytost - homunkulus

U vikýřového okna pozoruje alchymista John Dee příchod anděla. O kus dál vyskakuje do povětří sám císař Rudolf II. při honbě za kočkou.

Jsme pod střechou Muzea alchymistů a mágů na Jánském vršku číslo 8 na Malé Straně v Praze.

Doktorova smlouva s ďáblem

Expozice v přízemí se vztahuje k alchymii více popisně. Vyvrcholením je zpodobnění únosu legendárního doktora Fausta ďáblem. Mottem u Fausta je: K magii vede mnoho cest, od ní však jen jedna jediná.

Foto: Vratislav Konečný

Doktor Faust na cestě do pekla

Jedná se o příběh vzdělance a učence doktora Fausta, který uzavřel smlouvu s ďáblem Mefistofelem. Německá legenda se rozšířila po celé Evropě, je jedním z nejčastějších literárních námětů s velkým erotickým nábojem.

Na Karlově náměstí stojí Faustův dům, spojený s legendou (byť v něm historický doktor Faust nikdy nepřebýval) - ve stropě schodiště byla objevena dodatečně zazděná díra, kterou si podle pověsti odnesl Mefistoteles Fausta do pekla. V muzeu z Fausta uvidíte nohy ve stropě, trojice mágů pod ním dává tušit, že pokračování bude mít grády. A taky má.

Foto: Vratislav Konečný

Kelleyho věž

Přízemní expozice kromě temného i světlého tajemna má i úsměvnou stránku. Imitace obřího dubového sudu, ve starověku lapače moči, z níž lučebníci destilovali fosfor, skrývá moderní toalety.

Informace o alchymii, protagonistech, nástrojích jsou ve formě velkých středověkých tisků nebo na posuvných svitcích.

Foto: Vratislav Konečný

Magistr Kelley sleduje výbuch v laboratoři.

Kelley zastavuje výbuch!

Ale zpět za Kelleyho dřevěnou nohou. Točité schodiště, údajně magistrem navržené, bylo při objevení vyložený pamlsek pro historiky a památkáře, je to velká rarita. V podkroví jsou dvě místnosti, jedna jako předpokoj s věcmi, které mágové ke svým účelům používali. V Kelleyho vlastní laboratoři, plné pecí, pícek, koření a bejlí, klecí s vycpaninami, je ukryt za komínem magistr.

Pozoruje fantastickou vytvořenou iluzi – zastavený výbuch. V prostoru rozmístěné střepy jsou dokonalou ukázkou, kam se dá jít v dobře připravené instalaci. V nádobách jsou v různých stadiích homunkulové, umělé bytosti. A z křivulí od nich vedou hadičky - míří dolů, do vinárny Kellyxír, kde se veškeré bádání mění ve vody potvorné, tělu v míře střídmé prospěšné.

Foto: Vratislav Konečný

Letící střepy po explozi

Císař měl Kelleyho ve velké oblibě, povýšil ho do šlechtického stavu. Po alchymistovi chtěl hlavně elixír života, kámen mudrců, což měl být prášek, kdy se přimícháním do kovů vytransformuje zlato. Císaři mělo být rovněž předvedeno zrození umělého člověka, homunkula, ve filmu je jím mezihvězdná bytost Sirael.

Kelley zemřel po dalším uvěznění na hradě Hněvíně nad Mostem, kdy si zlomil i druhou nohu.

Uřezané uši prý inspirovaly Shakespeara

Na truhle mezi bejlím, vycpanými a v lihu naloženými zvířaty, knihami, křivulemi a baňkami sedí i slovutný William Shakespeare, o němž jest tvrzeno, že Rudolfovu Prahu podvanáckráte navštívil - a dokonce zde sepsal koncept ke Snu noci svatojánské.

Foto: Vratislav Konečný

William Shakespeare dumá o konceptu Snu noci svatojánské.

K tomu se váže i jméno domu. Na Edwarda Kelleyho volala ze dvora sousedka, velká klepna a donašečka, aby pomohl její nemocné dceři. Kelley se vyklonil z okna a bába uviděla, že nemá uši. Ty mu jako šarlatánovi usekli v domovské Anglii. Ze vzteku z odhalení děvčeti přičaroval oslí uši.

To posloužilo Shakespearovi, aby do Snu noci svatojánské napsal postavu měnící se v osla. Proto se dům jmenuje U Osla v kolébce.

Expozice není pouze o úsměvném putování za podvodníky a šarlatány, alchymisté byli také význačnými léčiteli a badateli. Dostane se vám i hlubšího povědomí o vzrušující rudolfínské době.

Procházka Prahou doma u počítače

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám