Článek
Autem z Prahy je to do Senohrab asi 40 kilometrů, něco přes půl hodiny jízdy. Zaparkovat se dá u Senohrabské plovárny, počítejte ale s notně hrbolatým závěrečným úsekem cesty. Při cestě vlakem jsou nejbližší zastávkou Zlenice. V létě na krátké trase denně jezdí přívoz přes řeku Sázavu, který funguje na zamávání a dospělého vyjde na 20 korun, dítě, pes a kolo stojí 10 korun.
Kdo by si chtěl užít delší výhledy na řeku, nebo přijede v době, kdy nefunguje přívoz, může vystoupit ve Čtyřkolech, odkud vede asi dvoukilometrová trasa částečně podél Sázavy a poté lesem ke zřícenině. Vystoupit lze i v Senohrabech, odkud je cesta přes les o něco kratší.
Plovárna se nachází na místě, kde ve středověku bylo hospodářské zázemí hradu Zlenice a důležitý brod. Historické říční lázně byly za první republiky oblíbené u Pražanů, jezdili do nich Max Brod, Vlasta Burian či Hugo Haas. Dnes plovárnu spravuje obec a vstup do areálu se sociálním zařízením a občerstvením funguje na bázi dobrovolného příspěvku. Jen za stanování se platí pevná cena 150 korun na osobu.
Ke zřícenině se jde po cyklostezce kolem lázní. Nalevo teče potok Mnichovka, kolem něhož vedou turistické a cyklistické stezky. Samotné zbytky hradu se nacházejí, co by kamenem dohodil nad lázněmi.
Cesta chvíli stoupá do kopce a záhy se mezi stromy vyhoupne vstupní brána a torzo velké hranolové věže. Působivý pohled při vstupu je hlavní atrakcí Hlásky. Hlavní areál, ke kterému se stoupá po dřevěném schodišti a následně jde stezkou mezi ruinami, není příliš vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí ani kočárky. Vstup je celoroční a bezplatný.
Z historie
Podle obrázků digitální rekonstrukce v areálu mohly Zlenice v dobách největší slávy připomínat hrad Buchlov v o něco menším vydání. Vstup na hradní nádvoří chránily dva hluboké příkopy a dvě brány. Vyjma hospodářských budov byl v centru dění věžový palác o půdorysu přibližně 8 × 16 metrů, který byl sídlem majitele. Areál hradu byl obklopen vysokými hradbami, parkánem i obrannými věžemi.
Hrad Zlenice byl zničen při poděbradských válkách. Ve druhé polovině 15. století byl dobyt a záměrně pobořen, aby nemohl nadále sloužit jako pevnost. Od té doby nadále chátral.
V polovině 90. let 20. století byly zbytky hradu téměř kompletně zarostlé a hrozilo další zřícení. Od roku 1995 dobrovolníci společně s archeology a památkáři postupně zajišťují a konzervují dochované části hradu.
Obnova je financována z dotací, darů, příspěvků obce Senohraby i dobrovolnické práce členů spolku. V zastřešeném odpočívadle ideálním na posezení či při nepřízni počasí se nacházejí i QR kódy, pomocí nichž lze přispět na veřejnou sbírku na obnovu památky.
V okolí ruiny se nachází množství laviček jako stvořených na piknik, jedna z nich je dokonce přímo na nádvoří s výhledem na torzo věže. Nad zbytky obvodových hradeb a palácové zástavby bdí mohutný dub s kořeny tak pokroucenými, že připomíná stromy z van Goghových obrazů.
Pramice bez motoru převáží turisty mezi Senohrabskou plovárnou a Zlenicemi bezmála sto let.
Za horkého dne lze návštěvu Hlásky zkombinovat s koupáním v Sázavě. Příznivci delších výletů po svých mohou od Hlásky pokračovat podél Sázavy ke zřícenině hradu Stará Dubá. Okruh měří přibližně 9 až 10 kilometrů a zabere kolem tří hodin.
Zejména milovníky cimrmanovského humoru, kteří do oblasti cestují vlakem, by mohla zaujmout úsměvná zastávka ve Čtyřkolech. „Muzeum patníků“ pod širým nebem na dohled od železničního přejezdu se pyšní celkem čtyřmi exempláři, z nichž ten největší už povážlivě zarostl zelení. Na své si ve Čtyřkolech přijdou i milovníci marmelád, zhruba 400 metrů od nádraží sídlí rodinná manufaktura Šafránka.