Článek
Současný vzhled zámku má za sebou pochopitelně obvyklou stavebně-historickou genezi, která začíná gotickou tvrzí z období 12. nebo 13. století. Zápisy z té doby se ohledně tvrze nedochovaly, ovšem kostel, který nechali zbudovat Czerninové, je datován do 12. století. Historické prameny zmiňují roku 1192 blíže nespecifikovaného Czernina jako nejvyššího komorníka Českého království, tedy zanedlouho přímo krále Přemysla Otakara I., který byl na krále povýšen roku 1198.
Rok 1564 je v historii Chudenic písemně doložen v souvislosti s bratry Janem a Humprechtem. Po rozdělení majetku tehdy chudenické sídlo převzal Humprecht. Za jeho doby, stejně jako u mnoha pohodlím neoplývajících hradů a tvrzí, došlo k přestavbě na renesanční zámek.
Později se majiteli chudenického panství stala větev Czerninů z Jindřichova Hradce. Jako své tamní sídlo si vybrali empírový zámeček v Lázni a na nedalekém vrchu nechali vystavět také poutní kostel sv. Wolfganga. Ten ovšem patřil mezi stavby postižené výnosy Josefa II. a jako zchátralý byl začátkem 19. století zbořen. Po opravě iniciované Czerniny byla zvonice od roku 1845 zpřístupněna jako rozhledna, lidově zvaná Bolfánek.
V téže lokalitě se nachází také volně přístupné arboretum Americká zahrada, založené roku 1842 Evženem Czerninem. Zámeček Lázně byl Czerninům vrácen v roce 2009, a to ve zchátralém stavu.
Přežila jen chůva
A proč se Chudenice zmiňují jako kolébka rodu Czerninů? O tom vypráví pověst, podle níž byla někdy kolem roku 1040 tvrz napadena vojáky z Bavor a všichni její obyvatelé byli vyvražděni. Až na chůvu, která se s malým potomkem majitele tvrze stačila schovat v kuchyňském komíně, kde byl tajný prostor.
Když vojsko odtáhlo, opustila úkryt i s dítětem. Jakmile je spatřili vesničané, jeden z nich pronesl: „Aj, chuděnec, a jak jest černý“. Současně vyslovil přání, aby se z něj stal jejich pán. Když se o tom dozvěděl tehdy vládnoucí kníže Břetislav, dítěti dal jméno Czernin a nevelkému panství název Chudenice.
Druhá pověst se váže k andělskému pokoji. Hrabě Humprecht se v něm měl od zjevivšího se anděla dozvědět, že za tři dny zemře. Hned ráno proto vyrazil s knězem ke kapli sv. Wolfganga, kde během mše proběhly obřady související s odchodem z tohoto světa.
Pokud se někdo domnívá, že tím svůj osud zažehnal, bylo to jinak. Kníže opravdu třetího dne skonal. Pochován byl v hrobce v kostele sv. Jana Křtitele.
Nabízí několik okruhů
Starý zámek, který je majetkem městyse Chudenice, nabízí několik prohlídkových okruhů. Jeden z nich, nacházející se v patře, je věnován samotnému zámku a Czerninům z Chudenic. Zavede návštěvníky do jeho vnitřních prostor plných dobového nábytku, předmětů, trofejí, obrazů a rytin. Hostem Czerninů byl také Josef Dobrovský, jehož připomíná deska s podobiznou na venkovní zdi zámku. I on zde má svůj pokoj. Jiný okruh nese v názvu andělský.
Nahlédnout lze také do koupelny, knihovny a jídelny nebo si prohlédnout různé salonky, kde nechybí ani obvyklý orientální nábytek. V černé kuchyni je opravdu temno, její význam je ale zásadní pro rodovou pověst.
Okruh v přízemí je věnován tvrzi a životu na ní. Příznivce násilí potěší středověká mučírna, kulináře zase zajímá, kde se vařilo a jak se uchovávaly potraviny.
Další okruh se nachází již mimo prostory zámku, ale jen pár kroků od něj. Je věnován nádherně zrekonstruovanému kostelu sv. Jana Křtitele. V letech 2014 až 2015 došlo k jeho celkové obnově, od fasády a oken přes stropní fresky, hodiny na věži a varhany až po oltáře a schodiště. Do věže zvonice byly znovu osazeny také zvony.
Hrobku rodu Czerninů, jejíž vchod byl zazděn v roce 1895, připomíná mohutná pískovcová krycí deska, usazená do zdi vpravo před oltářem.
V září je zámek otevřen od úterý do neděle od deváté hodiny ranní do čtvrté odpolední. Vstupné stojí podle věku a okruhu od 20 do 150 korun.
