Článek
Dvě z kostelních věží, tvořících působivé panorama Klatov, patří kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. A právě pod ním je možné pomyslně vstoupit do světa mrtvých. Hlavní vchod do kostela je z náměstí, ke kterému směřuje jeho průčelí. Vchod k pokladně, informacím i samotnému vstupu do katakomb je ale zezadu z Denisovy ulice.
Zde je umístěna velkoplošná informační obrazovka. V prvním sále, kde je expozice věnovaná jezuitům, běží animované filmy. Přibližují vznik kostela i způsob, jakým se zde více než sto let pohřbívali příslušníci Tovaryšstva Ježíšova. Odpočinek tu našli také jejich mecenáši a podporovatelé ze světských vrstev, například měšťané a šlechta.
První pohřeb do podzemí se uskutečnil v roce 1676. Roku 1784, tedy dva roky po císařském dekretu o rušení klášterů, vydal Josef II. zákaz pohřbívání v kryptách. Poslední zesnulý zde byl uložen roku 1783, kdy byl jezuitský řád zrušen.
Do rakví jim přidávali chmel
Z původních více než dvou stovek mumií jsou dnes k vidění tři desítky. Důvodem tak razantního snížení jejich počtu bylo poškození ventilačního systému v roce 1937. A to je vcelku nedávno. Zručným řemeslníkům se tehdy „podařilo“ zasypat odpadem průduchy vedoucí z podzemí až ke kostelní střeše. Narušili tím dokonalý systém, který zajišťoval vysušení podzemí, a tím i přirozenou konzervaci mumií.
Do dubových rakví se navíc přidával chmel. Je to vidět i v jednom z animovaných filmů. Vzdělaní jezuité, kteří sami vzdělanost šířili, znali jeho antiseptické a antibakteriální účinky.
U nás byli jezuité léta, i díky Jiráskovu Temnu, vnímáni jako ti, kdo leda tak pálili knihy. O jejich skutečném poslání a přínosu se za časů budování vzkvétajícího socialismu mnoho nesdílelo.
Jiný film překvapí ve výklenku v úzké chodbě. Ta vede dál po prohlídce místnosti s největším počtem mumifikovaných těl, kde jsou na zdi destičky s jejich jmény. A rozhodně se sluší při prohlídce zachovávat ticho. Odpočívají tu dávno mrtví a něco jako rozhovor s nimi se mohlo odehrát leda v povídce Edgara Allana Poea „Na slovíčko s mumií“.
Mumie u nás najdete i jinde, ale nikde v takovém rozsahu a jako součást obdobně komplexní expozice. Jsou to například ostatky pod kostelem sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Tam rozhodně stojí za návštěvu také dva kilometry vzdálená Mariánská Týnice. Mumie najdete také v bazilice Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Egyptské mumie jako kuriozity jsou ve sbírkách zámku Kynžvart nebo hradu Buchlov.
Žháři ho podpálili
Sám kostel je oproti katakombám přístupný pouze s průvodcem. V podzemí je ale možné zúčastnit se i komentované prohlídky nebo si zapůjčit audioprůvodce. Kostel je vzorovou ukázkou vzhledu a stavební kompozice jezuitských kostelů. Samozřejmostí je křížový půdorys. Méně obvyklá je obrácená poloha, kdy oltář stojí na západní straně. Zaujme také bohatá výzdoba interiéru.
Varhany z roku 1714 mají 1130 píšťal. Na vrcholu je zdobí socha Neposkvrněné Panny Marie, po stranách pak sochy Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu. Kazatelna pochází z roku 1720. A i když tak vypadá, není z mramoru, ale z pomalovaného dřeva.
Oltář sv. Ignáce zaujme ostatky sv. Oenestina, kterého zná asi málokdo. Pozůstatky byly nalezeny v římských katakombách. Tohoto mučedníka zde pochovali po ukamenování, které bylo završeno ocelí meče. Do Klatov ostatky připutovaly jako dar od toskánské velkovévodkyně. Nechybějí ani obrazy zachycující násilnou smrt našich světců, sv. Václava a sv. Ludmily.
Výstavba kostela začala v roce 1656. Prvním z architektů byl Carlo Lurago, jehož vystřídal Domenico Orsi. Ještě ne zcela dokončený kostel byl vysvěcen roku 1679. O deset let později, tedy roku 1689, ho zachvátil požár. Založili ho špioni Ludvíka XIV. jako součást války o falcké dědictví, známé také jako devítiletá válka. Ti měli na kontě i velký požár Prahy téhož roku. Samozřejmě nešlo o stejné lidi. Podobných agentů, často i domácích, tehdy působilo více. Někteří z pražských paličů byli dopadeni, při mučení se přiznali a následně byli popraveni.
Na obnovu památky významně finančně přispěl Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat, který vybudoval i nedaleký nádherný zámek Týnec. Poté došlo nejen k výmalbě, ale o vstupní portál se postaral Kilián Ignác Dientzenhofer. Na stavbu přitom už předtím dohlížel jeho otec Kryštof Dientzenhofer.
Komplex jezuitského kostela a katakomb byl v roce 2025 prohlášen za národní kulturní památku, s platností od 1. července 2026. Prohlídku tohoto barokního skvostu i unikátního pohřebiště si můžete užít prakticky na jednom místě. Zatímco kostel se svými bílými věžemi tyčí k nebi, unikátní pohřebiště se ukrývá v podzemí.
