Článek
Taroko je jedním z devíti národních parků Tchaj-wanu, se svou rozlohou 920 kilometrů čtverečních se řadí k těm větším. Jméno dostal po stejnojmenné majestátní a 18 kilometrů dlouhé soutěsce, již vytvořila řeka Li-wu, charakteristická pro svou tyrkysovou barvu. Jde o jedno z nejvyhledávanějších míst na ostrově, kde se dá ztratit nikoliv na jediný den, ale hned na několik. Bylo by proto bláhové očekávat, že se všechny zajímavosti podaří propojit během jednoho výletu.
Národní park v kraji Hualien poprvé založili roku 1937 Japonci, kteří tou dobou Tchaj-wan už desítky let okupovali. Na přelomu 19. a 20. století se tu však setkali s nevídaným odporem místního etnika Truku, po němž soutěska a celá oblast nesou jméno, který nakonec vyústil v otevřený konflikt. Na vypořádání se s domorodci zmobilizoval tehdejší generální guvernér Sakuma Samata na 20 tisíc vojáků a policistů, sám byl v jedné z bitev těžce raněn.
Domorodci, ačkoli se bránili zuřivě a odhodlaně, neměli proti početní převaze s lepším vybavením nejmenší šanci. Celý konflikt, známý jako válka Truku, trval jen od května do srpna 1914 a Japonci v něm nakonec zvítězili. Poté nechali přeživší z etnika přestěhovat do nejrůznějších oblastí na ostrově, doufali, že jim tak zničí jejich důležité sociální vazby, tradice i víru.
Nejvyšší „bambus“ světa bere dech i po 20 letech. Je symbolem celé země
Není jasné, kolik domorodců během krvavého konfliktu padlo. Ze zhruba 15 tisíc členů etnika se však do otevřené vzpoury zapojilo odhadem tři až pět tisíc lidí. Japoncům se každopádně nepodařilo jejich tradice ani kulturu zničit, po konci druhé světové války se okupanti z Tchaj-wanu stáhli.
Příslušníci etnika Truku dnes v oblasti kolem národního parku Taroko opětovně žijí. Turisté se s nimi mohou setkat a na několika místech ochutnat třeba jejich kuchyni. Samotný národní park byl po kapitulaci Japonska v roce 1945 zrušen a trvalo dalších 41 let, než byl znovu obnoven.
Prosklený most pro odvážné
Národní park Taroko je dobře přístupný a lze do něj vstoupit z mnoha stran. Turisté se tu mohou jen tak toulat po stezkách a kochat přírodou, k největším zajímavostem se musí dojet autem či autobusem, protože vzhledem k rozloze i hornatému terénu by bylo velmi obtížné, nikoli nemožné, vše obkroužit pěšky.
Svatyně věčného jara dostala jméno údajně podle vodopádu, který nikdy nevyschl.
Vyhledávaným místem je například takzvaný Tunel devíti zatáček. Jde o jakousi vyhlídkovou pasáž vybudovanou ve skále, odkud je výhled na zřejmě nejužší část soutěsky, které se říká Swallow Grotto, dalo by se to přeložit jako spolknutá grotta či jeskyně. Stěny kaňonu jsou velmi blízko u sebe a zároveň skály ční vysoko do nebe, což vytváří dojem uzavřeného prostoru. Je to skutečně impozantní místo.
Kvůli sesuvům půdy musela být svatyně několikrát přestavěna.
Velmi fotogenickým místem je rovněž svatyně věčného jara Čchang-čchun, od které se zase soutěska zeširoka otevírá do údolí. Přímo pod stavbou protéká vodopád, jenž dodává celé scenérii ten správný punc. Podle něj údajně dostala svatyně i své jméno, vodopád totiž nikdy nevyschl. Jen budovu museli kvůli sesuvům půdy dvakrát přestavět, naposledy v roce 1989.
Adrenalinoví nadšenci pak mohou svou odvahu vyzkoušet na visutém mostě Pu-luo-wan, který ční nad roklí a je navíc prosklený. Na délku má 196 metrů a přejít ho v prudkém dešti, jenž nás během návštěvy zastihl, je vskutku jedinečný zážitek, který si leckdo nechá s chutí ujít. Za jasného a slunečného dne odsud musí být krásné výhledy. Když ale člověku pleskají do obličeje provazy vody, nějak ty scenérie nedokáže plně docenit.
Pekarová s Vystrčilem ho milují. Pět důvodů, proč kouzlu Tchaj-wanu propadnete i vy
Praktické informace pro cestu na Tchaj-wan
Jak tam?
Na Tchaj-wan se můžete dostat několika způsoby. Nejen Moravanům doporučujeme spojení z Vídně s leteckou společností EVA Air, která patří k těm nejlépe hodnoceným. Portál Skytrax jí v roce 2023 v rámci svých cen, takzvaných leteckých Oscarů, přisoudil 9. místo. Let z Vídně je operován s mezipřistáním v Bangkoku, zpáteční let je přímý a trvá kolem 14 hodin.
Od léta 2023 pak Tchaj-Pej a Prahu propojuje linka China Airlines. U obou dopravců pořídíte zpáteční letenky za zhruba 19 tisíc korun.
Klima
Tchaj-wan je subtropický ostrov. Za plážemi se sem sice příliš nejezdí, ale teploty tu jsou celoročně velmi příznivé. I když samozřejmě záleží na přesné poloze. Nejvyšší vrchol země dosahuje takřka čtyř tisíc metrů, takže v horách může být i chladno.
Při cestě na Tchaj-wan je také vhodné pohlídat si období tajfunů, nejlepšími měsíci pro návštěvu jsou pozdní říjen až březen. Na Tchaj-wanu jsou také velmi běžná zemětřesení, která vás mohou stihnout i během návštěvy. Bývají slabá, ale citelná, není však třeba hned panikařit.
Adaptér do zásuvky
Na Tchaj-wanu se setkáte se zásuvkami typu A a B, které se používají také v USA. Univerzální adaptér v batohu vás připraví na každý případ, v řadě lepších hotelů ale můžete nabíjet elektroniku také přes USB kabely.
Jazyk
Pokud jste se domnívali, že si obyvatelé Tchaj-wanu a Číňané z kontinentu vždy rozumí, tak jste spíše na omylu. V běžném hovoru se mluví tchajwanštinou, která se od standardní čínštiny odlišuje. Na řadě míst se samozřejmě domluvíte anglicky, na venkově pak rukama nohama.
Měna
Na Tchaj-wanu se platí tchajwanskými dolary, přičemž jeden dolar je podle kurzu z března 2024 0,73 koruny. Ceny na asijském ostrově jsou v mnoha ohledech srovnatelné s Českou republikou. Nepočítejte tedy s nízkými náklady jako třeba v jihovýchodní Asii, ale zase je tu o poznání levněji než třeba v Japonsku.
Suvenýry?
Co na Tchaj-wanu nakoupit? Vyjma čaje, který se přímo nabízí, zavítejte třeba do obchodů s příslušenstvím pro mobilní telefony. Kryty a další doplňky tu pořídíte mnohem levněji než v Evropě. Minout byste neměli ani specializované obchody s pleťovými maskami, protože těmi jsou na ostrově skoro posedlí. A samozřejmě jsou tu díky tomu příznivě naceněné.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Asie