Článek
Komise pro dopravu, turistiku a kulturu ve své zprávě uvedla, že za žlutou barvu monumentu ze 17. století může nános tvořený granulkami špíny a sazí, které se nacházejí ve vyšších vrstvách ovzduší kolem hrobky ležící u severoindického města Ágra ve státě Uttarpradéš.
Aby se hrobce, kterou nechal vztyčit vládce Šáhdžahán na památku své milované manželky Mumtáz Mahal po její smrti při porodu čtrnáctého dítěte, vrátila původní krása, komise plánuje obalit ji bahnem, které se nechá uschnout a pak se spláchne. Jak bahno schne, vstřebává do sebe nahromaděnou nečistotu. Procedura potrvá zhruba dva měsíce, napsala agentura AP.
Renovace vyjde na 230 000 dolarů a bude muset být opakována každé dva nebo tři roky, sdělil indický archeolog P. Dajálan z organizace, která dbá na údržbu zmíněné památky zaujímající čelné místo na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Ročně mauzoleum u řeky Jamuny navštíví asi tři milióny turistů, kteří z ekologických důvodů musejí parkovat asi tři kilometry od hrobky, k níž je doveze autobus na elektrický pohon či kočár tažený koňmi.
Sedm divů světa
Monumentální indická stavba může být zvolena jedním ze sedmi divů světa moderní doby. V celosvětové anketě, jejímž autorem je švýcarský filmař Bernard Weber, už hlasovalo přes dvacet miliónů lidí. Švýcarská nadace New7Wonders Foundation vybírá nové architektonické skvosty světa již dva roky. Do užšího výběru se kromě Tádž Mahalu dostaly například jordánské skalní město Petra, britský kruh megalitů Stonehenge, aténská Akropole, kambodžský chrám Angkor Vat, moskevský chrám Vasila Blaženého či Eiffelova věž. [celá zpráva]
Výsledky ankety vyhlásí organizátoři 7. července v Lisabonu.
O stavbě
Tádž Mahal budovalo asi 20 tisíc dělníků po dobu dvaadvaceti let. Dokončen byl v roce 1654. Údajně se stavělo podle návrhů francouzského a benátského architekta. Jejich jména však nejsou známa. Pomník je z mramoru, jenž byl na stavbu dopravován z 300 kilometrů vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem.
Původní seznam sedmi divů světa, jenž čítá unikátní stavby v oblasti Středozemního moře a na Středním východě, sestavil ve 2. století před naším letopočtem helénský filozof Filón Byzantský. Do současnosti se z původní sedmičky dochovaly už jen egyptské pyramidy.