Článek
Přívoz mezi oběma obcemi, na deváté největší přehradní nádrži v Česku, funguje od roku 2016. Ještě před zatopením údolí byly Razová a Roudno blízkými sousedy. „Ty obce spolu žily. My jsme měli základní školu, kam jezdily i děti z Roudna, blízké si byly rodiny, lidé jezdili za prací. Po zatopení se to tu rozdělilo,“ vysvětluje s nostalgií v hlase Fehérvári, proč přívoz vznikl.
„S Roudnem jsme si byli kdysi nejblíže, dneska to tam máme nejdále,“ poukázal na fakt, že zatímco před stavbou přehrady bylo mezi posledním domem v Razové a prvním obydlím v Roudnu asi 200 metrů, dnes to mají zhruba 19 kilometrů.
Fehérvárimu je dodnes líto, že bylo údolí řeky Moravice začátkem 90. let minulého století zatopeno. „Když to řeknu otevřeně, nic dobrého nám, obcím, ta přehrada nepřinesla.“
Převozník, který v Razové dělá současně starostu, je kvůli nedostatku času kapitánem Rouzy jen na záskok. „Každý rok zahajuji sezonu, to se stalo tradicí. Jezdím to rád, je to balzám na duši,“ prozradil s tím, že jinak mají na přívoz domluvené tři stálé lodivody a asi pět střídačů.
Za sezonu Rouza přepraví na tři tisíce pasažérů, včetně dětí, kol a psů. Nejčastěji využijí elektroloď s kapacitou 12 osob hlavně turisté. V červnu a září je přívoz v provozu jen o víkendech, přes letní prázdniny funguje denně. Letos poprvé se dostal na roveň autobusům nebo vlakům, stal se totiž součástí integrovaného dopravního systému v Moravskoslezském kraji.
Vzdálenost mezi přívozy v Razové a Roudnu je asi dva kilometry. „Jedna cesta trvá dvacet pět minut, to znamená hodinu trvá jedna otáčka,“ nastínil převozník a dodal, že v Razové loď vyplouvá v 10 hodin a pak každou celou až do 17 hodin, kdy jede naposledy.
Přívoz Razová–Roudno startuje do sezony.
Dospělí platí za jednu jízdu stokorunu, děti do 12 let, kolo, kočárek a pes polovinu. Jízdné se platí pouze hotově. A co když má někdo jenom kartu? „Tak jim řeknu, ať vystoupí,“ zasměje se Fehérvári při odpovědi, co dělá s cestujícími, když až během plavby zjistí, že nemají peníze v hotovosti.
Že by někdo během plavby zjistil, že má mořskou nemoc nebo dostane strach při zjištění, že je pod lodí hloubka 35 metrů, ještě nezažil.
Před každým vyplutím musí dát sirénou najevo, že vyplouvá. „Klakson je na lodi povinný, používá se třeba při předjíždění,“ objasnil Fehérvári, krátce předtím, než se v neděli vydal poprvé na trasu. Současně přiznal, že on s elektrolodí ještě nikoho nepředjel. „Teda jednou psa, který si plaval po hladině, ale to jsem raději netroubil,“ uzavřel Fehérvári, odrazil šestimetrové plavidlo od mola a vyplul s ním na přehradu.
Ministerstvo dopravy eviduje v Česku v provozu 33 přívozů. Nejvíce, a to 14, jich je na Vltavě. Devět jich je na Labi, čtyři na Berounce, dva na Kamenici a po jednom na Sázavě, Moravici, Metuji a Punkvě.
