Stálezelená Terceira: Ostrov, na kterém žije skoro stejně krav jako lidí

Přibližně 1300 kilometrů od portugalského pobřeží, zhruba ve třetině cesty mezi Evropou a Amerikou, leží Terceira.

Ostrov má na délku kolem 30 kilometrů, na šířku lehce přes 17 kilometrů. Vprostřed se rozkládá zvětralý kráter Caldeira de Guilherme Moniz o šířce tři kilometry. Ve vnitrozemí, které je takřka neobydlené, se nachází kopce, vyhaslé vulkány i zelené lány plné jezer. Obyvatele tady najdete spíše při pobřeží ostrova.

„Na Terceiře žije 53 tisíc lidí. Ti, kteří měli to štěstí a narodili se tady, žijí v několika vesnicích, které se rozprostírají podél pobřeží celého ostrova,“ prozradila Novinkám místní průvodkyně Paula Ferreirová, která je jednou z nich.

Kromě vesnic jsou na ostrově dominantní dvě města, která zároveň Terceiru rozdělují na dva obvody. Na severovýchodě je to Praia da Vitória, hlavní město Angra du Heroísmo pak na jihozápadě.

Pokud se na ostrov vydáte, prozkoumat byste měli obě. Do města Praia da Vitória pravděpodobně přiletíte. Let ze sousedního hlavního azorského ostrova São de Miguel trvá kolem 30 minut, cestu absolvujete malým vrtulovým letadlem. Mezi ostrovy pendluje také přívoz, který ale jede mnohem déle a ve výsledku vyjde cenově podobně.

V hlavním městě Angra du Heroísmo žije něco málo přes 35 tisíc obyvatel. Vzniklo v roce 1534 jako vůbec první město na Azorách. Dnes je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, a to zcela právem. V Portugalsku se mu přisuzuje titul „nejušlechtilejší a nejvěrnější“.

Město rozkládající se v zátoce ale mělo velký význam i jako obchodní uzel. Svážely se sem produkty z celých ostrovů a loděmi putovaly do Evropy, Ameriky i Indie. Jeho poloha byla v minulosti vybrána zcela záměrně tak, aby ho okolní kopce uchránily od nepřízně počasí.

Ve městě vás zcela jistě ohromí architektura a klidná atmosféra. Ulice lemují honosné domy s částečně barevnými fasádami, malými balkony a ozdobnými prvky. Chodníky zdobí ornamenty, obrysy velryb, majáků, lodí, kotev a další motivy vytvořené vždy z bílých kostek v černém podkladu.

Je zde zcela patrný vliv všech králů a šlechticů, kteří ulicemi procházeli a kteří za sebou zanechali krásnou architekturu plnou kostelů a paláců, zámečků, pomníků, náměstí a zahrad, které se dochovaly až do současnosti.

Za zmínku zcela jistě stojí pevnost São Sebastião a São João Baptista rozkládající se na poloostrově Miradouro do Pico do Facho sousedícím přímo s městem. Turistům se zde naskytne pohled na jedinečné dochované pozůstatky více než 400 let staré vojenské architektury.

Zmíněný poloostrov je skvělým místem pro procházku s piknikem. „Je to obrovská lesní oblast s pěšími stezkami. Myslím, že právě obrovská výhoda tohoto ostrova je, že je naprosto ideální pro pěší turistiku,“ řekla Novinkám Ferreirová.

Neméně ohromí i katedrála Igreja de Nossa Senhora do Carmo ze 16. století, která je největším kostelem na souostroví.

„Za návštěvu jistě stojí i náš palác Ingreja Nossa Senhora da Guia, kostel São Gonçalo, palác Bettencourt i muzeum Angra, které se nachází v bývalém klášteře São Francisco. A samozřejmě zahrada vévody z Terceiry, která se rozléhá mezi několika památkami,“ prozradila průvodkyně.

Mimo desítky tisíc obyvatel žije na Terceiře také jen o něco méně krav. Celkem přes 45 tisíc. „Dobytek tady má až výsostné postavení. Krávy se courají po silnicích, kde mají přednost, jsou jich plná pole,“ uvedla průvodkyně. „Dvakrát denně je farmáři objíždějí s mobilními dojicími zařízeními a mléko svážejí do sýráren, které ho zpracovávají na skvělé výrobky,“ dodala Ferreirová.

V průběhu sezony se na ulicích ostrova odehrávají také býčí zápasy. „Desítky odvážlivců během tzv. Tourada à corda provokují rozzuřené býky a pak před nimi ulicemi prchají,“ dodala Ferreirová.

Pouliční akce prostě Terceiřané zbožňují. Během roku se jich tady koná nespočet. „Na těchto festivalech se nejlépe ukazuje naše kultura. Některé festivaly jsou náboženské, ale nejen to. Předvádí se tady různé taneční soubory, to nejlepší z gastronomie a podobně,“ dodala průvodkyně. Velkou událostí jsou tady třeba červnové svatojánské slavnosti.

Na ostrově si podle rodačky najde opravdu každý to své. Mladí třeba zábavu na plážích i dovádění v divokém oceánu.

„Já myslím, že náš ostrov je pro všechny. Právě mladí lidé by mohli ocenit naše festivaly, které se tu přes sezonu odehrávají stále. Na své si přijdou i starší lidé, protože ten ostrov je tišší a klidných míst tady najdou nespočet. Mohou sedět, číst si a poslouchat oceán,“ prozradila průvodkyně.

Z vyhlídek a panoramat se na Azorských ostrovech obecně tají dech. Na Terceiře se dá objevovat vyhlídka za vyhlídkou a těžko se jich člověk nabaží.

Nedaleko letiště se můžete rozhlížet z místa Altitude 545 metrů nad mořem. Odsud je ohromující výhled nejen na oceán, ale také na krajinu rozsekanou na malá políčka, kdy většinu obývají právě krávy.

Výhled na město Praia da Vitória nedaleko letiště obstará zase vyhlídka Miradouro do Facho. Oblíbeným výletním místem je také oblast kolem Agualva. Trochu jinou tvář severního pobřeží uvidíte jen o několik kilometrů dál u obce Raminho.

„Terceira nabízí opravdu různé druhy krajiny. Jsou tu obrovské plochy lesů, kde se můžete jen tak procházet. Mísí se tam původní i zavlečená vegetace, takže je to taková zajímavá směs, a vzhledem k našemu klimatu je naše krajina velmi, velmi vlhká,“ vysvětlila Ferreirová.

Vynechat byste neměli třeba ani lávové koupaliště Biscoitos, to připomíná Porto Moniz na ostrově Madeira. Na Terceiře je ale méně „profláklé“, a tím pádem také mnohem klidnější, navíc se neplatí vstupné.

A vlhké je na Azorách často i počasí. Ale nejen vlhké. Během pobytu se každý musí připravit na různá roční období během jednoho dne. Do kufru tak nezapomeňte přibalit kromě plavek a mikiny také pláštěnku a nepromokavé kousky.

Ty se budou hodit hlavně na túru, kterou by každý, kdo na Terceiru zavítá, měl absolvovat. Třeba kolem hory Serra de Santa Bárbara. Několik kilometrů dlouhý okruh Mistérios de Negros se dá navíc doplnit návštěvou jeskynního systému Gruta do Natal.

„Původ jeskyně má na svědomí láva, která se tady ve starověku vyvinula z puklinových průduchů, které protékaly údolím mezi většími sopečnými vrcholy,“ upřesnila průvodkyně.

Veřejnosti byla jeskyně zpřístupněna v prosinci roku 1969. „Dovnitř se dostanete úzkou temnou chodbičkou. Na jejím konci vám ale spadne brada,“ doplnila. V místě se tradičně konají také vánoční mše a přezdívá se mu Vánoční jeskyně.

Terceiřané jsou pyšní také na svou gastronomii. Jako ostrov nabízejí opravdu širokou škálu mořských pokrmů. O kvalitní ryby rozhodně není v nabídkách restaurací nouze, specializují se často hlavně na čerstvého tuňáka.

„Naším typickým pokrmem je Alcatra. Jde o hovězí maso marinované v červeném víně, česneku a koření. Maso se vaří pomalu několik hodin. Každý festival je tohoto pokrmu opravdu plný. To rozhodně musíte vyzkoušet,“ vysvětlila Ferreirová.

Na své si ale podle průvodkyně přijdou i ti, kteří masu neholdují. V nabídce mají místní podniky také širokou škálu kravských sýrů s různými příchutěmi.

„Minout by turisté neměli ani některou ze spousty pekáren. Sladké máme rádi a myslím, že ho děláme dobře. Naše tradiční sladké pečivo obsahuje cukr, koření a často krém z vaječného likéru. To tady máme v každé kavárně, kterých tu také je mnoho,“ vysvětlila průvodkyně.

Pokud byste chtěli vyzkoušet ochutnávku tradičních pokrmů včetně zmiňované Alcatry, můžete navštívit Restaurante Tradicional A Venda do Ti Manel da Quinta ve vesnici São Mateus da Calheta nedaleko hlavního města.

V malém, lokálně zařízeném stavení vám tady naservírují tradiční pokrmy i s výkladem. Nezapomeňte si případnou návštěvu objednat předem.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Portugalska