Článek
Žíhané stěny prázdného solného dolu hrají všemi barvami. Střídá se tu žlutá, bílá, oranžová, červená, hnědá i modrá. Společně tvoří toto spektrum barev místy až optické iluze. Zvláště pak, když na člověka zapůsobí také svojí plochou a občas i uměle vytvořenými útvary.
Při pohledu na některé ze stěn opuštěného dolu očím chvíli trvá, než se vzpamatují.
Duhový úkaz zaujal devětadvacetiletého fotografa Mikhaila Mishainika, který v dole strávil dlouhé hodiny hledáním ideálního místa a světla pro své snímky. Našel jich vícero. V hloubce okolo 200 metrů pod zemí dokonce zůstal i přes noc.
„Je těžké popsat, jaké to je být tak hluboko pod zemí. Ztratíte pojem o čase a vzduch je velmi suchý, pořád máte žízeň,“ citoval Mishainika britský deník Daily Mail. Fotograf také vylíčil, jak nesnadná byla orientace v chodbách, které leckdy vypadaly stejně.
V rozličných pruzích a vlnách objevíte možná spoustu obrazů.
K návštěvě úchvatného solného dolu u Jekatěrinburgu je potřeba oficiální povolení. Davy turistů se sem tedy nehrnou. Při pohybu ve studených podzemních chodbách je navíc potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Hrozí tady kromě sesuvu půdy také únik metanu, sirovodíku a oxidu uhličitého.