Ski Aréna Jizerky: Dostanete tu tři v jednom

Jako první si bereme na paškál Tanvaldský Špičák, kam dorazíme ve všední den hned na první lano. Pusto a prázdno sice není a podobných nadšenců je tu víc, hlavně z řad lokálů, nicméně ti se na sjezdovkách snadno rozprchnou a první jízdy si užíváme na sjezdovkách sami a až později se přidávají lyžařské kurzy. Těch ale není moc a hlavně jezdí ve vlnách, takže když si člověk chvíli počkal nebo je předběhl, nijak výrazně ho to neomezovalo.

Mojí neoblíbenější je na Tanvaldském Špičáku sjezdovka Kostelní, kterou jsme si dali hned jako první a rovnou víckrát za sebou. Tratě Tanvaldského Špičáku jsou severně orientované, tedy na některé sekce nezasvítí slunce za celý den, takže kopec krásně drží a sníh z něj tolik netaje. U Kostelní sjezdovky je mi hodně sympatický červenomodrý sklon, který dodá právě takovou rychlost, jež je potřeba na pokládané oblouky na hranách.

Kdo by chtěl něco pozvolnějšího, může zamířit na modrou sjezdovku Turistickou, která je svou délkou 1760 metrů zároveň nejdelší sjezdovkou Tanvaldského Špičáku. Je opravdu po celé délce mírná, ale zároveň natolik svižná, aby vám to na ní jelo a nemuseli jste se odpichovat.

Znatelně rychlejší sjezdovkou je pak červená trať Závodní, jejímž hlavním lyžařským oříškem je úvodní prudké esíčko, které bývá celý den ve stínu a hodně se na něm brzdí, takže při naší návštěvě bylo odpoledne už trochu zledovatělé, nicméně jde jen o krátký úsek a pak už vede trať v přátelském tempu a sklonu až k lanovce.

Sportovní charakter Tanvaldského Špičáku podtrhuje hlavně černá sjezdovka Slalomák, na které tu mají nezřídka i samotní závodníci zapíchané tréninkové branky, respektive jen na levé polovině horního prudkého sešupu. I na tenhle padák je sluníčko trochu lakomé, takže jde opravdu o tvrdý slalomák a smýkaný oblouk je tady jistotou. Do plné rychlosti se to dá pustit až ke konci padáku, kdy se sjezdovka rozšíří a promění se v mírnou modrou sjezdovku Zalomenou.

Modrá sjezdovka Zalomená lemovaná pomou často slouží jako výukové hřiště pro malé lyžníky, koneckonců mezi dojezdy Kostelní a Zalomené je pak z loňska nově vybudovaný oplocený dětský lyžařský park s dětskou pomičkou, dvěma pojízdnými pásy a fůrou slalomových zvířat a dalších výukových prvků.

Naším osvědčeným gastrotipem z Tanvaldského Špičáku je samoobslužná restaurace Rozhledna na vrcholu Špičáku (812 m), která nabídne výhledy do okolí a působí jako útulný obývák u babičky na chalupě. Oceňuju tady nápaditou dekoraci a také koberec, po kterém to v lyžákách nepodkluzuje.

Vybrat se tu dá například ze svíčkové na smetaně (198 Kč), vídeňského hovězího guláše s houskovými knedlíky (195 Kč) nebo vepřového vrabce se špenátem a bramborovým knedlíkem (195 Kč). Zpravidla tu mívají i zajímavý výběr dezertů a moji oblíbenou kuličkovou zmrzlinu.

Zatímco Tanvaldský Špičák je stinný a ryze sportovní kopec, Severák je jeho pravý opak a jde o menší rodinné prosluněné středisko, které platí za jeden z nejlepších dětských areálů u nás.

Areál, jehož nástupním místem jsou Hrabětice v Jizerských horách, je nepravidelná skládanka několika krátkých širokých cvičných svahů, které jsou dohromady poslepované v jeden velký dětský revír. Děti tu zkrátka vládnou a samostatně tu jezdí na dětských pomách, projíždí se ve slalomu, dovádí na terénních vlnách nebo na skokáncích. Díky přehlednosti areálu se vám tu navíc jen tak neztratí, takže až dítkám nebudete stačit, můžete na ně dohlížet z pohodlí lehátka u bufetu.

Severák samozřejmě není jen o samostatně dovádějících dětech, ale také o těch začínajících. Pro ty je Severák značka ideál nejen díky dostatku krátkých mírných svahů, ale i díky množství instruktorů, které jsme tu mohli vidět v plném nasazení s dětmi jakékoli úrovně.

Ceny výuky se pak liší podle toho, v jakou hodinu ji chcete objednat. Například v časech od 9 do 10 hod a následně od 12 do 16 hod jsou ceny výuky levnější než v hlavním čase od 10 do 12 hod.

Na Severáku oceňuji nejvíc jeho systematické rozdělení jednotlivých zón dle lyžařské úrovně dětí. Nejmenší děti tu začínají v Kids parku, který je vybavený pojízdným pásem, lyžařským kolotočem, zvířátkovým slalomem a dalšími zpestřujícími prvky i pro nelyžující špunty.

U Kids parku se mi především líbí, jak je bezpečně oplocen tak, aby do pomalu lyžujících dětí nemohl nikdo rychlejší narazit. Jakmile děti zvládají zabrzdit, mohou se klidně vrhnout na School park a následně Junior park. V obou případech jde o mírný široký svah, který je z obou stran lemovaný dětskými pomičkami.

Nejvyšší úrovní je pak Adrenalin park, který zahrnuje dvě o trochu rychlejší pomy a dva delší modré svahy, kde už nějaký ten oblouk po hranách krájeli i dospělí lyžaři. V rámci Adrenalin parku si děti mohou vyzkoušet jízdu ve slalomu nebo poskočit na dvou skokáncích či terénních vlnách.

Navštívili jsme už hodně rodinných areálů, ale v žádném jsme zatím neviděli takto velkou a vybavenou dětskou hernu, jako mají na Severáku. Dětská herna je v provozu od 9 do 16 hod. a vstupné vyjde na 70 Kč/hod (dítě, dospělý). Zaplatit si tu ale můžete i hlídání, které vyjde na 250 Kč/hod. Děti, které mají objednanou lekci v lyžařské škole Skiaréna School, mají vstup do herny zdarma.

Ačkoli je Severák hlavně areál určený dětem, mohou tu samozřejmě vesele lyžovat i starší ročníky. Na takové červené sjezdovce Jih se vám to už i docela rozjede, a i když je trať zvládnutelná i pro děti, tak zkušený lyžař ocení její dostatečný sklon, který je podobně jako u Kostelní sjezdovky velmi přívětivý pro krouhané carvové oblouky. Jih je jako jediná sjezdovka obsluhovaná kotvovým vlekem, kotvu vám ovšem podává obsluha.

Nejmenším areálem Ski Arény je Bedřichov, který je podobně jako Severák „věnován“ hlavně dětem. Jeho předností pro děti jsou dva cvičné svahy Dětské hřiště I a II, přičemž jedno hřiště je menší s pojízdným pásem pro ty nejmrňavější, druhé je delší, širší a obsluhované dětskou pomou.

Plácek je opravdu velmi mírný, snad natolik, že ho některé děti v rámci školního kurzu i samy bruslily nahoru. Začínajícím dětem se to tady tedy rozjede jenom minimálně, takže není potřeba je nějak brzdit a naučí se lyže ovládat velmi rychle samy. Pro zpestření prvních obloučků tu mají zapíchaná i obligátní slalomová zvířátka.

Z hlavních sjezdovek je momentálně v provozu pouze sjezdovka Malinovka 1a, která je jako jediná červená, má něco přes půl kilometru a dá se na ní vyšvihnout i pár ryze sportovních obloučků.

Ať už jde o největší Tanvaldský Špičák, nebo menší Severák a Bedřichov, ve všech areálech najdete kvalitní zázemí i s půjčovnami lyží, snowboardů a také běžek a sněžnic. Zapůjčit se dají i zapomenuté brýle nebo helma.