Článek
„Sbíráme stále nové předměty, neboť dokumentujeme nejen minulost, ale i současnost, kterou je třeba uchovat pro budoucí generace. Proto jde v podstatě o práci, která nikdy neskončí. Nicméně do deseti až dvaceti let bychom mohli mít devadesát procent sbírkových předmětů digitalizovaných,“ řekl Novinkám ředitel muzea Pavel Rušar.
Muzeum se tak rozhodlo především proto, že existuje obrovská skupina obyvatel, kteří nechodí do kamenných muzeí, žijí spíše v kyberprostoru a využívají přístupů k internetu na různých technologických zařízeních.
„Právě tyto lidi chceme oslovit a vlastivědné bohatství, které Jesenicko má, k nim nějakou přístupnou formou přenést. Chceme uchovat kulturní dědictví i pro příští desetiletí a staletí,“ vysvětlil.
Vasil Stanko využívá při práci mj. i skenery.
Digitalizace v jesenickém muzeu probíhá už několik let. Za finanční podpory Olomouckého kraje si kvůli ní pořídilo za zhruba dva miliony korun velkoformátový skener s vysokým rozlišením na snímání historických děl a dokumentů, který je dokáže převádět do 3D podoby, software, fotoaparáty, menší skener a kompletní vybavení fotoateliéru.
„Postupně dokupujeme další věci, které potřebujeme,“ uvedl fotograf Vasil Stanko, s jehož příchodem digitalizace nabrala na tempu.
Momentálně má muzeum zdigitalizováno na dvanáct procent sbírkových předmětů.
„Začínali jsme s dvourozměrnými, Stanko se pustil už i do 3D exponátů. Hrdě můžeme říct, že každá fotografie sbírkového předmětu disponuje přidanou hodnotou vycházející z jeho mnohaletých zkušeností v oblasti umělecké fotografie,“ zdůraznil ředitel muzea s tím, že digitalizace oživí expozice, přinese atraktivní prostředí mladé generaci včetně dětí a v různých databázích také umožní badatelům možnosti pokročilého vyhledávání.
K dispozici v různých formách
Stanko coby fotograf využívá kameru jako umělecký nástroj. Tam, kde jiní lidé vidí pouze záři všedního dne, vytváří důmyslnou hru světel a stínů. Ještě předtím, než zmáčkne spoušť fotoaparátu, do detailu ladí každý přechod světelných paprsků a hlídá místa, kam má světlo dopadnout, i ta, která mu zůstanou skryta. Nadto se zaměřuje na precizní technickou úroveň pořízených fotografií.
Vasil Stanko momentálně fotí zbraně.
„Jde o specifickou práci u každého sortimentu. Různé objekty vyžadují jiný přístup. Jinak se fotí objemné, jinak malé. Stejně tak vycpaná zvířata, nerosty. Každá věc se musí optimálně na focení připravit. Klíčové je vymyslet systém svícení. Kdybych to špatně odhadl, práce by trvala mnohem déle, dvakrát i třikrát,“ popsal Novinkám Stanko.
„Složitější ale na rozdíl od vycpaných zvířat, která jsou už hotová, budou drobnější věci, třeba brouci. Na ty se musí využívat speciální technika. Proto stále dovybavujeme technické zázemí. Nyní však fotím zbraně,“ podotkl fotograf.
Lidé se k digitalizovaným sbírkám dostanou v několika formách. Třeba prostřednictvím speciálních vyhledávacích webů, jako je například portál e-sbírky, které slouží většinou vlastivědným badatelům, aby se dostali k historickým materiálům.
„Druhým způsobem bude jejich využití k expozicím a krátkodobým výstavám. A zamýšlíme také akce jako tvorbu různých aplikací společně s QR kódy, možná i v klasických výstavách,“ dodal Rušar.
