Článek
Debata o změně jména není žádnou novinkou. Už v lednu letošního roku uvedl prezident David Adeang, že by tento krok „věrněji uctil tradice národa, jeho jazyk i identitu“. Parlament Nauru se na návrhu jednohlasně shodl a posílá ho do referenda, informuje server Guardian.
Sami obyvatelé ostrova už termín Naoero ve svém jazyce používají. Oficiální jméno Nauru bylo v minulosti vybráno, protože cizinci měli problém s výslovností. „Ke změně došlo nikoli naší volbou, ale kvůli pohodlí,“ okomentoval parlament.
Nauru, které leží skoro 3000 kilometrů severovýchodně od Austrálie a má rozlohu pouhých 21 čtverečních kilometrů, což z něj dělá po Vatikánu a Monaku třetí nejmenší zemi světa, má přitom už pestrou historii, co se změny jména týká.
V roce 1798 bylo britskými mořeplavci označeno za Příjemný ostrov, a to kvůli krásné přírodě i vřelosti obyvatel. Když ostrov anektovali v roce 1888 Němci, začalo se používat právě jméno Nauru, podle Guardianu se používaly ještě varianty Nawodo či Navoda Onawero. Označení Nauru se ustálilo během období, kdy ostrov spravovala Austrálie, a zůstalo mu i po získání nezávislosti v roce 1968.
„Změna jmen byla klíčovou součástí kolonialismu, která měla vymazat přítomnost původních obyvatel,“ tvrdí profesor geografie a studií zaměřených na domorodé obyvatele Ameriky Zoltán Grossman z Evergreen State College. „Nejde jen o jména samotná, ale o to, kdo má moc je měnit,“ doplnil.
Inspirovali se v zahraničí
I sami obyvatelé Nauru změnu zdůvodňují tím, že za sebou chtějí nechat koloniální minulost. Vláda k tomu dodává, že řada světových národů začala používat nové jméno, aby lépe vystihla vlastní jazyk. Jde například o Turecko, které místo mezinárodního Turkey zvolilo Türkiye, z někdejšího Svazijska je zase eSwatini.
Změnu podporuje i naurský zápasník Arcmen Willis, který ostrov reprezentoval v mezinárodních soutěžích. „Chci lidem říct, jak nové jméno vyslovit, aby to uměli s lehkostí. Je dobré zachovat si vlastní identitu, protože jakmile zmizí, už nebude žádné Nauru ani Naoero,“ konstatoval.
Organizace UNESCO považuje místní jazyk – naurštinu – za velmi ohrožený. I když jím místní mluví mezi sebou, ve škole se ho neučí. Změna názvu ostrova by mohla s ochranou jazyka pomoci, míní odborníci. Nové jméno už začaly používat i některé instituce, třeba pošta nebo zdravotnická služba.
