Hlavní obsah

Pod vrcholky kyperských kopců se probouzejí tradice, oživují tu staré vesnice

Novinky, Lucie Poštolková

Kypr je poměrně kopcovitý a skalnatý ostrov. Na úbočích i v hůře dostupných místech pěstují na malých políčkách vinnou révu, jež roste jen do výšky 30 až 40 centimetrů. Rostliny tu vůbec nezalévají, i když jsou tu léta suchá a s vysokými teplotami. Vápencové podloží dlouho udržuje vlhkost, kterou získalo během deštivé zimy.

Foto: Profimedia.cz

Kyperská vesnice se strategicky krčí pod vrcholem hory. V popředí snímku jsou kithary, starodávné nádoby na olej, víno či vodu.

Článek

Pod vrcholky se strategicky krčí vesnice tak, aby si jich piráti a dobyvatelé na lodích nevšimli. Dlouholetá zkušenost s nájezdníky vytvořila jedinečné vesničky, jež trochu připomínají ptačí hnízda.

Vypravili jsme se do vesnice Fikardou, kde dnes žijí jen dva stálí obyvatelé – Janakis a Jakovos. Mladí odcházeli do měst, a proto začalo Fikardou chátrat. Od 80. let 20. století se ale dvě stě let stará vesnice rekonstruuje, neboť je na seznamu UNESCO.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Rekonstruovaná světnička vás přenese o století zpět. Nad manželskou postelí je v srdíčku zarámovaný svatební věneček paní domu.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Velká dřevěná deska s kameny sloužila dříve na vydělávání kůží.

Úzké klikaté uličky, domky z neopracovaných kamenů, poskládané podle toho, jak se připletly pod ruku, mají své kouzlo. Navíc kameny v létě příjemně chladí. Středem je menší restaurace a muzeum, ve kterém jsme si prohlédli, jak asi vypadal život vesničanů.

Obdivovali jsme kithary (velké hliněné nádoby na vodu, víno a olej), nazouvák, dřevěnou desku posázenou oblázky, na které se vydělávaly kůže.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Kithary - velké nádoby dříve sloužily na ukládání oleje, vína nebo vody.

Archeologů ráj

Říká se, že kdekoli na Kypru začnete hledat, narazíte na památky. Nejzachovalejší a nejkrásnější antické mozaiky mají v archeologickém areálu v Pafosu. Znázorňují staré řecké báje. Největší v Dionýsově domě je Dionýsův triumf, na němž doprovází boha vína a nespoutaného veselí bůh Pan, indický otrok, krotitel, trubadúr a bakchantky. Uvnitř se nachází desítky dalších mozaik.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Pafos

Foto: Bohuslav Borovička, Právo

Těžko si představit, jak archeologové přemisťovali celé mozaiky do dnešní polohy, tak aby byly chráněné pod střechou. V okolí leží ještě několik vil s mozaikami, kde se jich můžete přímo dotknout a chodit po nich, zatím tu nebyly vybudovány ochranné ochozy.

Za věhlasnými římskými lázněmi jsme jeli do Kourionu nedaleko Pafosu, kde podél cesty žlutě kvetly mimózy. Na pahorku se dochovaly zbytky římského a řeckého osídlení. Nechybí tu agora, kde se scházeli lidé, veřejné lázně s původními trubkami a základy bazénu, dům pro gladiátory i pro bohaté občany a divadlo.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Antické lázně v Kourionu

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

V lázních v Kourionu se dochovalo i starověké potrubí.

Zdejší amfiteátr, jak se říká, šel s dobou a přizpůsobil se Řekům a později i Římanům. Původně to bylo divadlo řeckého typu, kde se hrály tragédie, s Římany přišly zápasy gladiátorů, vodní balet a další.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Antické divadlo v Kourionu

S rozmachem křesťanství bylo divadlo ve 3. a 4. století vyhlášeno za pohanské, lidé nelenili a část si rozebrali jako dobrý stavební materiál. Na vápencové kvádry se usadilo na 3500 lidí, dnes má kapacitu o tisíc méně.

Ale stále si zachovalo svoji dokonalou akustiku a krásný výhled na moře. Akustiku vyzkoušel kolega valašským halekáním, stoupl si doprostřed, kde je lehce zvýrazněný bod. Když začal, všichni s respektem utichli. Ono totiž úplně stačí, když ze středu mluvíte, ani není třeba namáhat hlasivky.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám