Peníze nesmrdí. Tálibán chce vydělávat na sochách z Bamjánu, které sám zničil

„Bamján a jeho buddhové mají nesmírný význam jak pro naši vládu, tak pro celý svět,“ řekl podle listu The Washington Post před několika dny Atikulláh Azízí, náměstek afghánského ministra kultury. Podle něj kabinet dokonce najal asi tisícovku strážců, kteří v turisticky atraktivních lokalitách Afghánistánu dohlížejí na pořádek a také na prodej vstupenek na památná místa.

Náměstkova slova podle všeho odrážejí snahu islamistického hnutí Tálibán o nastavení vlídnější tváře směrem k světu. Propagace bamjánských buddhů ale zřejmě má ještě jeden důvod: vládci jedné z nejchudších a nejizolovanějších zemí světa zoufale potřebují zajistit přísun peněz a turistický ruch by měl být jednou z takových cest.

Před dvaadvaceti lety přitom čelní představitelé Tálibánu mluvili docela jinou řečí. „Všichni muslimové by měli být hrdí na to, že jsme je (sochy buddhů v Bamjánu, pozn. red.) zničili… Učinili jsme tak ve jménu Alláha,“ řekl v březnu 2001 mulla Muhammad Umar, tehdejší vládce země. To bylo krátce poté, co jeho podřízení za pomoci výbušnin i dělostřelecké palby sochy buddhů zničili. Hlavním odůvodněním destrukce byl fakt, že islám zakazuje zpodobňování lidských postav.

Monumentální sochy dvou tzv. bamjánských buddhů byly vytvořeny v 6. a 7. století, kdy oblast obývali buddhističtí mniši a obchodníci. Sochy byly vytesány přímo do pískovcové skalní stěny, větší z nich měřila na výšku přes 50 metrů.

Během dlouhých staletí své existence prošli buddhové z Bamjánu různými proměnami, které souvisely se změnami mocenských poměrů v oblasti, nikdy však nebyly záměrně ničeny. K tomu došlo až za vlády Tálibánu na začátku roku 2001.

Mnozí Tálibové i přes oficiální změnu kurzu stále mají s bamjánskými buddhy problém. „Jsme muslimové a měli bychom se řídit Alláhovými příkazy,“ řekl podle The Washington Post Abdulláh Sarhádí, guvernér bamjánské provincie, a dodal: „Pokud jde o turistický ruch, myslím, že by bylo dobré návštěvníky směrovat do jiných lokalit, a ne zrovna do Bamjánu.“

S návaly turistů se v bamjánském údolí ovšem v dohledné době stejně počítat nedá, a to navzdory směšně nízkému vstupnému, které se za přístup k místům, kde buddhové stáli, vybírá (cizinci platí v přepočtu asi 80 korun). Afghánistán je stále vnímán jako nebezpečná země a většina států světa před návštěvou důrazně varuje.