Objeli jsme autem nejmenší kontinent světa. Českého piva jsme se vzdát nemuseli

Austrálie má rozlohu 7 688 000 km², což je takřka stonásobek České republiky. Vyjma pobřeží je však obydlená jen zřídka (až 87 % australské populace žije maximálně 50 kilometrů od pobřeží), a tak se nabízela možnost objet nejmenší kontinent světa kolem dokola.

Moje výprava začala ve městě Perth v Západní Austrálii, kde jsem si přes program Workaway pro začátek zařídil dvoutýdenní dobrovolnictví. Výměnou za pár hodin práce jsem dostal ubytování a někdy i jídlo a ve volném čase se snažil najít vhodné auto ke koupi na svoji výpravu.

Nabídka vozů v Austrálii je relativně pestrá a řada z nich je s ohledem na způsob života místních i turistů už více či méně uzpůsobena ke kempování, přičemž jejich cena se pochopitelně liší v závislosti na stáří, kvalitě, značce či najetých kilometrech. Osobně jsem pořídil Nissan X-Trail z roku 2003 se stanem na střeše a včetně veškerého kempovacího vybavení za 8200 dolarů (zhruba 123 tisíc korun).

Australskou odyseu jsem zahájil koncem února loňského roku a s ohledem na sezonu (v Austrálii končilo léto) jsem se rozhodl pro cestu proti hodinovým ručičkám. Díky své poloze je Perth často označován za nejizolovanější město na světě. Nejbližším městem s více než 10 tisíci obyvateli je Adelaide, vzdálené 2100 kilometrů.

Cestou do Adelaide – ať už přímou, či s krátkými zajížďkami – je však množství zajímavých míst, které rozhodně stojí za návštěvu. Ať už vinařská oblast Margaret River (a nedaleká pláž Bunker Bay), překrásné pláže v okolí Denmarku (Greens Pool či Elephant Rocks) či půvabné městečko Esperance s úchvatným zálivem Lucky Bay a jedinou replikou britského Stonehenge v plné velikosti v jeho původní podobě.

První větší výzvou bylo dostat se přes Nullarbor, rozsáhlou pouštní oblast na jihu Austrálie. Dalším náznakem civilizace po Esperance, nepočítám-li hrstku osad a motoresty s pumpami, byla až 1500 km vzdálená Ceduna. V těchto končinách najdete nejdelší rovný železniční úsek na světě (477 km) a také nejdelší rovný úsek silnice v Austrálii (147 km). Cesta podél jižního pobřeží mi zabrala tři dny, během nichž jsem, pravda, volantem příliš točit nemusel.

Příjemnou zastávkou po dlouhém pobytu za volantem bylo místo s názvem Claire Valley, jedna z nejstarších australských vinařských oblastí severně od Adelaide, známá především pro vína odrůdy Ryzlink rýnský. Vinařství je tu nespočet a téměř v každém vám rádi poskytnou ochutnávku svých nejlepších ročníků.

V hlavním a nejlidnatějším městě australského státu Jižní Austrálie a pátém největším městě v Austrálii jsem měl příležitost navštívit Československý klub v Adelaide, nejstarší klub tohoto druhu v celé Austrálii (v provozu už od roku 1949), kde si lze pochutnat na českém jídle i pivu a setkat se s krajany, z nichž někteří zde žijí už desítky let a rádi se podělí o své životní příběhy.

Po Západní a Jižní Austrálii jsem pokračoval do státu Victoria, kde jsem projel vyhlášenou Great Ocean Road, známou svými majestátnými útesy a krásnými výhledy, spatřil koaly ve volné přírodě (vhodnými místy k pozorování vačnatců jsou třeba Národní park Great Otway či Raymond Island) a následně dorazil do Melbourne, druhého nejrozlehlejšího města v zemi.

V Novém Jižním Walesu jsem pak zavítal do Australských Alp a vylezl na nejvyšší australský vrchol Mount Kosciuszko (2228 m n. m.) a rovněž navštívil hlavní město Canberru, která však podle mého názoru příliš zajímavostí nenabízí.

Po dosažení Sydney, kde se člověk nikdy nenudí a kde jsem strávil déle než týden, jsem směřoval nejprve do úchvatných Modrých hor a následně podél východního pobřeží až do Daintree Rainforest. Jde o nejstarší deštný prales světa (180 milionů let), jejž světoznámý britský přírodovědec David Attenborough označil za „nejpozoruhodnější místo na planetě Zemi“.

Z východního pobřeží rozhodně stojí za zmínku třeba městečko Byron Bay, a to především díky pohodové surfařské atmosféře a přítomnosti migrujících keporkaků, zoologická zahrada světoznámého ochránce přírody Stewa Irwina (Australian Zoo), šnorchlování u Velkého bariérového útesu či Wallaman Falls, nejvyšší vodopád v Austrálii (268 metrů).

Ze severu Queenslandu jsem pak vyrazil vstříc outbacku (rozsáhlá a řídce osídlená oblast Austrálie, známá svou drsnou, ale fascinující krajinou) a mým dalším cílem byly Kings Canyon, skalní útvar Kata Tjuta a především pískovcový monolit Uluru, patrně nejikoničtější místo celé Austrálie. V Severním Teritoriu jsem pak nemohl vynechat ani termální prameny Bitter Springs, národní parky Kakadu a Litchfield a hlavní město Darwin, kde jsem po delší době viděl slunce opět zapadat do oceánu.

Posledním úsekem celé cesty bylo severozápadní pobřeží Západní Austrálie. Zde rozhodně stojí za to zavítat k rokli Emma Gorge, do města Broome a přilehlé laguny Coconut Well, na poloostrov Dampier, kde se nachází nejstarší australská perlová farma Cygnet Bay Pearl Farm a především do národního parku Karijini, jenž nabízí pestré túry a nádherné rokle s koupačkami.

Vyvrcholením mého pobytu v Austrálii byla ale bez váhání návštěva městečka Exmouth, kde jsem strávil týden na lodi u korálového útesu Ningaloo. V rámci dalšího dobrovolnického projektu jsem měl možnost takřka každý den plavat se žralokem obrovským a jeden den se mi dokonce poštěstilo skočit do vody za skupinkou keporkaků. Společností, které tento zážitek zprostředkovávají, je tu nespočet, neboť jde o jedno z největších lákadel, jež přímořské město a jeho okolí nabízí.

Po Exmouthu stojí za zmínku ještě Shark Bay, které je díky svým výjimečným přírodním hodnotám a biodiverzitě na seznamu světového dědictví UNESCO (oblast je známá svou bohatou faunou, včetně jedné z největších populací dugongů na světě, a také díky stromatolitům, jedněm z nejstarších forem života na Zemi).

Opomenout nelze ani Shell Beach, jednu ze dvou pláží na světě, které jsou kompletně pokryty mušlemi, národní park Kalbarri a jeho slavné Nature’s Window, duny v Lancelin a Pinnacles v národním parku Nambung, místo známé svými vápencovými útvary vyčnívajícími ze země.

Jak je z článku patrné, Austrálie je pestrá a nabízí vše, co si člověk otevřený novým dobrodružstvím dokáže představit. Jde však o nesmírně obrovskou zemi, a zajímavá místa jsou mezi sebou mnohdy vzdálená i tisíce kilometrů. K prozkoumání většiny Land Down Under, jak se protinožcům přezdívá, člověk potřebuje přinejmenším několik měsíců, potažmo let.

Ať už se ale vydáte na druhém konci světa do jakékoliv části a na jakkoliv dlouhou dobu, chybu neuděláte. Každý kout má totiž své jedinečné kouzlo a uvolněné atmosféře, která na vás v Austrálii okamžitě dýchne, jde jen těžko odolat. Ti, kteří se tam vydali na zkušenou a už se nikdy nevrátili, jsou zářným důkazem. A že jich není málo…

Orientační mapa, kudy jsem projížděl