Severská města, kultura a příroda – Meklenbursko-Přední Pomořansko

Schwerinský zámek – kterému se přezdívá „Neuschwanstein severu" – býval hlavním sídlem velkovévodů z rodu Mecklenburg-Schwerin. Za svou dnešní podobu vděčí Fridrichu Franci II., meklenburskému velkovévodovi, který jej nechal v roce 1857 přestavit. Zámek s pěti křídly, nespočtem věžiček a 653 pokoji je skvělým příkladem historizující architektury v 19. století. Překrásná je také zdejší rozsáhlá barokní zahrada.

Dnes v této filigránské budově sídlí zemský sněm, na dohled začíná schwerinské historické jádro s přepychovými stavbami několika minulých století.

Zámky a panská sídla jsou v letních měsících perfektní kulisou celé řady velkých kulturních událostí: za všechny jmenujme opery Zámeckých slavností ve Schwerinu, největší německá operetní představení pod širým nebem v zámecké zahradě Neustrelitz či pestrý festival drobného umění „Malý festival ve velkém parku“ v Ludwigslust.

Schwerin je s necelými 100 000 obyvateli nejmenší německé zemské hlavní město, rozkládající se v nádherně malebném prostředí, na břehu jezer, která leží přímo na území města a ve kterých se zrcadlí oblaka putující po severní obloze. Dominanta města: Schwerinský zámek, vzdušný, lehký, světlý a přátelský – jako město samo.

Existenci hradu uprostřed sladkovodního jezera zmiňují písaři již v roce 965, podle historiků se jedná o jedno ze schwerinských jezer. Tváří v tvář drtivé přesile Jindřicha Lva jej tehdejší hradní pán, slovanský kníže Niklot, nechává v roce 1160 spálit na popel. Teprve dobyvatelé přikročili k vlastnímu založení města a vybudovali novou hradní pevnost. Zanedlouho na to se začalo se stavbou první katedrály.

Dnešní Schwerin má mnoho jmen: město sedmi jezer, Benátky severu, chrámové město, rezidenční město. A všechna platí, protože město se prezentuje jako zdařilá směsice přírody a architektury, velkého i drobného umění a památek z 850leté historie.

Každý, kdo se vydá byť jen na krátkou procházku po dlážděném náměstí, mrkne do křivolakých uliček a pokochá se pohledem na impozantní zámek, hned zjistí, že ve Schwerinu je toho k vidění hodně. Milovníky kultury město okouzlí divadlem a ochotnickým uměním, muzei a velkolepým zámeckým festivalem ve Staré zahradě.

Jedinou středověkou stavební památkou, která bez úhony přežila řadu staletí až do dnešních dnů, je vše převyšující chrám. První chrám musel být z prostorových důvodů s výjimkou věže kompletně zbourán.

I románský biskupský kostel, který byl vysvěcen v roce 1248, již záhy nárokům vládců nestačil: hrabě Jindřich Schwerinský přivezl z křížové výpravy kapku Kristovy krve v jaspisu – a trval na tom, že je pro ni nutno vystavět přiměřenou svatyni. Dominantou města je zámek, ležící na ostrově mezi jezery Schweriner See a Burgsee.

Také okolí zámku je prošpikováno zajímavostmi a pamětihodnostmi, přičemž zmiňme především zámecký park, Státní muzeum, Meklenburské státní divadlo, Vítězný sloup, Starý palác, maštale a klasicistní budovu Státního kancléřství.

Na programu Meklenburského státního divadla Schwerin figurují představení německé činohry, včetně dolnoněmecké varianty, loutkové hry, hudební divadlo, balet a koncerty; každoročním vrcholem je samozřejmě Zámecký festival.

Za schwerinská muzea, v prvé řadě Státní muzeum, by se nemuselo stydět ani hlavní město. V hlavní budově jsou k vidění – mimo jiné – sbírky vlámských a holandských malířů 16. až 18. století, i středověká a současná díla. Maštale jsou sídlem Zemského technického muzea a také Zemské archeologické muzeum najdete právě ve Schwerinu.

I festivalovému kalendáři patří všechna čest. Schwerin je dějištěm festivalu Meklenbursko-Přední Pomořansko; v květnu se tu koná Festival filmového umění a tradiční paráda lodního přepravce Weiße Flotte, v červnu a červenci hrnčířské trhy, závod v běhu kolem pěti jezer, Christopher Street Day a festival dračích lodí, poté historické městské oslavy a vinobraní, v říjnu interkulturní týdny a v listopadu již tradičně hostuje ve Schwerinu nedaleké město Lübeck.

Program akcí končí Mäkelborským vánočním trhem. Tak zní velký program tohoto malého zemského hlavního města, kde všichni netrpělivě čekají na zahájení další sezóny – a na davy návštěvníků, kteří opět s radostí Schwerin zaplní.

Typickým znakem středověkých uliček hanzovních a přístavních měst je červené cihloví. Siluetám naopak dominují obrovské gotické kostely z pálených cihel. Obzvlášť okouzlujícími doklady tohoto stylu jsou města Wismar (Světové dědictví UNESCO), Rostock, Stralsund (také UNESCO) a Greifswald. Domy se sedlovou střechou, mohutné sýpky a mistrovské radnice jsou svědky bohatství tehdejších kupců a obchodníků.

Centrum Rostocku má námořnické srdce, městský přístav. Přestože na nábřežích není k vidění již tolik námořníků jako dříve, přístav si ve městě stále ještě zachoval nezaměnitelnou atmosféru. Od roku 1991 je městský přístav oblíbenou promenádou s restauracemi, divadly a obchody. Zároveň slouží jako dějiště velkých akcí, jako například Hanse Sail, za kterou se sem v srpnu sjíždějí stovky tradičních plachetnic a milión návštěvníků.

Pro historickou část Rostocku jsou typické rudě zářivé budovy z pálených cihel z dob hanzy. Pro příklad uveďme původní městské opevnění, jehož části se dodnes dochovaly, mimo jiné úsek, který nechal během Třicetileté války postavit Albrecht z Valdštejna.

Další, delší část původní zdi se dochovala na východním okraji starého města nedaleko kostela sv. Petra, v jejíž těsné blízkosti stojí ještě část původní rybářské bašty s několika historickými děly. Uvnitř městských hradeb se nacházejí tři z kdysi čtyř monumentálních městských kostelů.

Největším z nich je gotický kostel Panny Marie v centru města, a na Starém trhu – tam, kde Rostock původně vznikl – stojí kostel sv. Petra. Z jeho věže je nádherný pohled na Rostock a Baltské moře. Významnými památkami jsou také gotická radnice s dodatečně doplněnou barokní fasádou, pozdně gotický dům stromového základu, Hausbaumhaus, a novogotický Stavovský dům. Obzvlášť líbeznou dominantou města je starý maják ve Warnemünde.

Romantickými společníky na procházce po centru Rostoku za nákupy vám budou velké kostely, pěkné štítové domy, městské brány a impozantní špejchary. Jedinečnou atmosféru se svědectvími gotiky pálených cihel, renesance, baroka a moderními stavbami lze přirovnat k putování dějinami architektury.

Od Doberánského náměstí až po Nový trh, od Univerzitního náměstí až po Městský přístav byly vybudovány nezaměnitelné pěší zóny jako např. Kröpeliner Straße. Tady si pochutnáte na čerstvých rybách i mezinárodních specialitách, a pro labužníky je jako stvořená čokoládovna du Prie v Městském přístavu.

Útulnými hospůdkami a kavárnami s lukulskými lahůdkami láká i scénová čtvrť Předměstí Kröpelinské brány, Kröpeliner-Tor-Vorstadt. Obzvlášť v Rostocku se však vyplatí porozhlédnout i nalevo a napravo od velkých tříd a objevit mnoho menších krámků a hospůdek ve starých špejcharech i láskyplně zrestaurované měšťanské domy.

Totéž zažijete i na výletě do přímořských lázní Warnemünde: k odpočinku tu dnes do starých rybářských domů zvou menší obchůdky, kavárničky, restaurace, a promenáda Starý tok, Alter Strom, s kolébajícími se rybářskými bárkami a plachetnicemi je nerušeným místem k rozjímání, procházce a pochutnání.

V 19. století se ke kvetoucím přístavním městům začala přidružovat první pobaltská lázeňská místa. Zakladatelem prvních přímořských lázní, a tím i lázeňské kultury na bílých, písečných plážích, byl velkovévoda Bedřich František I., který se v roce 1793 ve městečku Heiligendamm ve snaze o uzdravení ponořil do vln Baltu.

Dnes na pobřeží najdeme 29 přímořských a léčebných lázní. Typickým rysem mondénních lázeňských středisek je lázeňská architektura. Tou se proslavila zejména císařská lázeňská městečka Ahlbeck, Bansin a Heringsdorf. Vzhledem k takové tradici pak nepřekvapí, že na ostrově Usedom je dnes nejhustší síť certifikovaných wellness hotelů.

Na severu Německa je pečováno i o prapůvodní přírodní krásu: leží tu národní park Předního Pomořanska, který je největším odpočívadlem jeřábů v celé střední Evropě. Útesové pobřeží národního parku Jasmund na ostrově Rujána září na dálku svými bělostnými křídovými skalami, které na své světoznámé malbě zachytil Caspar David Friedrich.

Lesnatý národní park Müritz v srdci Meklenburské jezerní plošiny obklopuje stejnojmenné jezero Müritz, největší německé vnitrozemské jezero. Odtud se vodní krajina rozpíná do všech světových stran. Je mekkou milovníků vodních sportů: plavba kanoí po „Amazonce severu", plachetnicí po jezeru nebo dovolená v houseboatu od Schwerina po Berlín – jedinečný modravý ráj.