Článek
Dnešní pouto s Ázerbájdžánem považuje Malec za dílo ryzí náhody. Při cestě po Gruzii se rozhodoval, do jaké sousední země se vypraví, přičemž neměl žádné preference. „Jen díky lepšímu vlakovému spojení jsem se rozhodl pro Baku,“ konstatuje Čech v podcastu.
O republice na březích Kaspického moře přitom před cestou nic moc nevěděl. „Na Gruzii jsem se připravoval, měl jsem vyhlédnutá místa, která jsem chtěl navštívit. Ale Ázerbájdžán byl spíš taková třešnička, kdy jsem si řekl, že se prostě nechám překvapit. A to se také stalo. Strávil jsem tam tehdy tři nebo čtyři dny a řekl jsem si, že se třeba s někým seznámím a poklábosím si trochu v ruštině, kterou jsem měl na gymnáziu,“ vzpomíná Malec.
Sledujte podcast Slepá mapa také na Instagramu, ať vám neutečou další zajímavé informace o chystaných dílech, kvízy či bonusový obsah.
Seznamování přitom cestovatel původně zamýšlel s kýmkoli místním, případně s dalšími světoběžníky. Že prakticky hned narazí na ženu, kterou si jednou také vezme, nebylo jeho záměrem.
„V Gruzii jsem bydlel v hostelu, kde se potkáte s cestovateli z různých zemí. Bylo mi to sympatické, protože narazíte na spoustu lidí, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu. Ve chvíli, kdy jsem jel do Ázerbájdžánu, jsem se přihlásil do takové aplikace pro cestovatele a naťukal jsem do ní, že budu v Baku a jestli se ke mně někdo nechce přidat, že si třeba půjčíme auto a někam zajedeme anebo jen zajdeme na pivo. Tehdy mi napsala moje dnešní manželka, že pokud chci, tak mě provede po centru a ukáže mi starou část města,“ vzpomíná Malec na scénář jako vystřižený z romantických filmů.
Díky své nové společnici se Čech seznámil také s dalšími místními a přátelská nátura obyvatel ho velmi potěšila. Se svou průvodkyní proto zůstal Malec nadále v kontaktu i po návratu do Česka, občas si napsali. Když se pak cestovatel znovu vydal do Střední Asie, naplánoval si i zastávku v Ázerbájdžánu, kde se se svou nynější manželkou opětovně shledal. A padli si do oka.
Jaroslav Malec se do Ázerbájdžánu vrací čtyřikrát až pětkrát ročně.
Střih do roku 2022. Tentokrát se Malec do Ázerbájdžánu vrátil už se svatebním oblekem. „Tamní svatby jsou z našeho pohledu nepředstavitelné. Veselky bývají opulentní, my jsme měli zhruba 200 lidí, a to byl malý obřad,“ směje se Malec.
„Na velkých akcích může být tisíc a více hostů. Pro rodinu je to opravdu významná událost. My jsme zvyklí pozvat nějaké nejužší příbuzenstvo a pár nejlepších kamarádů. V Ázerbájdžánu se ale pozvou všichni kolegové z práce a vlastně každý, kdo bydlí ve vašem dosahu. I ten, koho jste potkali jen párkrát za život.“
Islám stojí v pozadí
Do Ázerbájdžánu se od té doby Malec pravidelně vrací. Někdy za rodinou manželky, někdy čistě za prací. Zemi považuje za turisticky opomíjenou, často se o ní říká i mnoho nepravd, a to třeba v souvislosti s náboženstvím. Tím dominantním je islám, ale podle Čecha není potřeba se ho nikterak obávat. Jde totiž o sekulární republiku a víra je diametrálně odlišná od zemí Blízkého východu, například od sousedního Íránu.
„Ten rozdíl je nepopsatelný. V Íránu jsem byl v roce 2017, je to mnohem tradičnější a konzervativnější země. Když jsem poprvé přijel do Baku, čekal jsem na základě této zkušenosti něco podobného, ale holky chodí normálně s rozpuštěnými vlasy, mají klidně šatičky nebo minisukně. Náboženství je v Ázerbájdžánu úplně upozaděno, kolikrát ani nepoznáte, že jste v muslimské zemi. Nejenže lidé nedávají víru na odiv, někteří se třeba ani nemodlí,“ popisuje Malec.
Republiku procestoval skrz naskrz, podíval se i do exklávy Nachičevan, kterou od zbytku země odděluje Arménie, ale také do oblasti Náhorního Karabachu, jež je spojena s krvavým a dlouholetým konfliktem.
„Velkým lákadlem Ázerbájdžánu jsou také bahenní sopky. Říká se, že jich je na světě asi 700 až 800 a jen tady jich je zhruba polovina, ale nepočítal jsem to. Musíte za nimi do pouště, což je zážitek sám o sobě. V těch bahenních sopkách se dá i koupat, protože jsou studené, ale to jsem nezkoušel,“ vypráví.
Jako turistickou zajímavost by vypíchnul také skvělou kuchyni. „Mají úplně jiné chutě než u nás, takže se vždy těším, až přijedu. Už mám vytipovaná místa, kam zajdu sám anebo s lidmi, které provádím. Vždy jsou nadšení a odcházejí přecpaní,“ směje se.
Jak vypadají námluvy v Ázerbájdžánu? Má rodina při seznamování hlavní slovo? A jak se to má se svatbami? Je islám v zemi skoro neviditelný? Jsou místní obyvatelé proslulí svou pohostinností? Co se dnes děje v oblasti Náhorního Karabachu? Panuje mezi Ázerbájdžánci a Armény nevraživost? Nejen to se dozvíte v kompletním hodinovém rozhovoru. Tento článek slouží pouze jako výtah vybraných témat. Na interview se můžete podívat na videu, případně si ho pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.
Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Máte k nim nějaké připomínky, výtky či pochvaly? Dejte nám vědět na adresu michael.svarc@novinky.cz a do předmětu uveďte „Slepá mapa“.
Podcast Slepá mapa pravidelně přináší rozhovory o blízkých i vzdálených koutech naší planety, exotických kulturách, lokálních pamětihodnostech a jedinečných cestovatelských zážitcích. Pusťte si Slepou mapu třeba na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.
Poslechněte si i naše další podcasty: