Hlavní obsah

Nadšenci vybudovali u Brna železniční unikát. Zájemci tu mohou přeskočit do minulosti

3:25
3:25

Poslechněte si tento článek

Přes 400 tun štěrku museli pod koleje s rozchodem 600 milimetrů upevnit nadšenci, kteří provozují muzeum a úzkorozchodnou železnici u zaniklé uhelné šachty poblíž Zbýšova u Brna. Zhruba tři kilometry dlouhá trať se startem u dolu Jindřich II končí na nádraží v obci Zastávka. Tam je součástí zmodernizované železniční stanice s elektrickou trakcí. Propojením běžného (1435 mm) a úzkokolejného rozchodu na jediném nástupišti tady vznikl jeden z mála podobných přestupných terminálů ve střední Evropě.

Úzký rozchod mašinkyVideo: Miroslav Homola, Novinky

Článek

Slavnostní protržení pásky funící zeleno-černou mašinkou, která má v rakousko-uherském křestním listě datum 1913, se jen tak nevidí. Právě tento okamžik minulý pátek propojil zbýšovské muzeum průmyslových železnic s nádražím v Zastávce.

„Původně se od dolu odváželo uhlí k trati do Zastávky už od roku 1862. Později se sice uhlí do nedaleké oslavanské elektrárny vozilo lanovkou, ovšem trať se i nadále používala až do 90. let, kdy byly doly uzavřeny. My jsme s přestavbou na úzkorozchodnou trať začali v roce 2005, jde o výsledek našeho dvacetiletého úsilí,“ řekl Novinkám Jan Procházka z Muzea průmyslových železnic, které trať a muzeum provozuje spolu s o. p. s. úzkokolejná železnice.

Trať vyšla na miliony

Nejpracnější bylo podle Procházky nejen podbíjení kolejí a pražců, ale také vyřízení mnoha nutných formalit. „V České republice nikde nic podobného neuvidíte. Z běžného vlaku nastoupí člověk doslova po několika krocích do úzkorozchodné historické soupravy, která jej zaveze až do muzea v areálu bývalého černouhelného hlubinného dolu,“ popisuje.

„Je to především o nadšení. Máme pětadvacet členů a zhruba stejný počet příznivců. Každý ze strojů vyžaduje neustálou pozornost; nejen parní lokomotivy, ale i motorové vozy, které rovněž provozujeme. K tomu se snažíme pořád rozšiřovat a budovat naše muzeum, jehož expozice je i v jednom z vagonů. Podařilo se nám vybudovat ve Zbýšově také výpravnu se zázemím pro cestující, která nese pojmenování Stanice Důl Jindřich. Jde o domek, který skutečně pamatuje ještě doby, kdy zde byl běžný důlní provoz,“ doplňuje Petr Tichý z muzea.

Vybudování tratě si vyžádalo tisíce brigádnických hodin a přišlo na miliony korun. Pomohl kraj i sponzoři, jako je společnost DT výhybkárna a strojírna.

„Některé výhybky, které jsou už dnes unikátní, jsme už dříve se štěstím nakoupili za cenu šrotu, dnes se i za ty ze zrušených tratí platí statisíce. Nějaké peníze, zhruba půl milionu, máme za prázdninové jízdy pro turisty, o které je velký zájem. Ovšem hodně spolkne pojištění a další administrativa. Bez podpory by trať provozovat nešlo,“ doplňuje Procházka.

Sobotní prázdninové jízdy

Vláček zájemce vozí pravidelně po celé prázdniny každou sobotu, ostatní měsíce roku při různých příležitostech nárazově.

V areálu muzea, které navštíví kolem deseti tisíc lidí ročně a jejich počet se neustále zvyšuje (včetně železničních nadšenců z celé Evropy), je rozsáhlá sbírka více než padesáti historických úzkorozchodných lokomotiv (parních, elektrických i motorových) a přes sto vozů osobní i nákladní dopravy.

Řízení parní lokomotivy je mezi nadšenci prestižní záležitostí. Stačí k tomu důkladné zaučení, patřičné topičské zkoušky a jede se. Ale pozor: do kotlů nedávat dešťovku, ta mašinkám nesvědčí.

Výběr článků

Načítám