Na válení u moře zapomeňte. Co zajímavého dělat v Chorvatsku

Chorvatsko se pyšní překrásným pobřežím. Pokud jeho zátoky a pláže nechcete objevovat výhradně ze souše, nabízí se možnost vyrazit na loď a užít si i trochu dobrodružství. Podle Chorvatského turistického sdružení mezi Čechy zájem o nautické odvětví vzrůstá, ročně jich ve vodách Jadranu plachtí kolem 40 tisíc.

Díky tomu, že má Chorvatsko přes 1200 ostrovů, ostrůvků a útesů (obydlených ostrovů je v závislosti na definici mezi 47 až 67), je plavba lodí skvělou možností, jak se podívat do odlehlejších částí země.

Vlastnit kapitánský průkaz přitom není nutností. Kapitána si lze pronajmout, ačkoli to samozřejmě představuje další náklady. Jen týdenní cena za pronájem lodi v hlavní sezoně se přitom může vyšplhat až na 4000 eur, což je takřka sto tisíc korun. I proto se vyplatí volit spíše méně frekventované měsíce, kdy může cena spadnout o více než polovinu na 1500 eur, tedy asi 36 500 korun. To už je částka, která při rozpočítání mezi členy výpravy peněženku zruinovat nemusí. Pokud pojedete ve čtyřech dospělých osobách, vychází to na něco málo přes 9000 korun na hlavu.

A jaká místa během plavby navštívit? Klasikou je třeba souostroví Kornati ve středním Chorvatsku, kde se rozkládá stejnojmenný národní park. Nachází se tu i několik nudistických pláží, kde na rozdíl od těch na pevnině jen tak někomu dýchat na krk nebudete.

Dalšími klasikami jsou třeba Vis, Brač, Krk, Bol nebo Korčula. Během plachtění je můžete jen minout anebo si je rovněž projít. Záleží, jak ambiciózní itinerář si naplánujete.

Chorvatsko není jen pobřeží, ale i hory. Obojí lze přitom skvěle propojit v rámci cyklistiky. I tady se nabízí napsat, že vedlejší sezona je vhodnější nejen kvůli menším davům, ale i nižším teplotám.

Odhaduje se, že se Chorvatsko pyšní asi 21 tisíci kilometry značených cyklotras. Mnoho z nich během svých výprav zmapovala česká novinářka Slávka Chrpová. Ta loni v rozhovoru pro Novinky vyzdvihla pestrý výběr.

„K srdci mi přirostly dvě oblasti, které mají společné to, že jsou v okolí krásných řek Cetiny a Krky, tedy ve vnitrozemí Chorvatska. Naleznete tu úplně jinou přírodu než u moře. V případě Cetiny je zde její prameniště, tyrkysové oko s malebným kostelíkem nad ním,“ popsala česká cyklistka s tím, že oblast je vyloženě odříznutá, opuštěná a syrová. Něco takového se podle ní v Evropě vidí už málo. Více si můžete přečíst zde.

Vyrazit na kolo se nabízí i do poněkud opomíjené Slavonie, což je vnitrozemský region zaklíněný mezi Maďarskem, Srbskem a Bosnou a Hercegovinou. Zdejší město Osijek, čtvrté největší v zemi, nabízí památky v barokním stylu, ale i úplně odlišnou atmosféru, než mají pobřežní města jako Zadar či Split. Tohle je Chorvatsko, které pravděpodobně až tak dobře neznáte.

Krásy Chorvatska samozřejmě můžete objevovat i po svých. Ať už si vyberete historické památky, anebo přírodu.

Chorvatsko má celkem deset zápisů na seznamu UNESCO. Kromě Dubrovníku je to třeba Diokleciánův palác a historické jádro Splitu, katedrála sv. Jakuba v Šibeniku anebo benátské obranné stavby, rovněž v Šibeniku, ale také v Zadaru.

Není ale třeba jít jen po památkách UNESCO. Třeba takový Zadar je benátskými památkami napěchovaný. V istrijské Pule zase najdete jeden z nejlépe dochovaných římských amfiteátrů na světě.

Na seznamu kulturního dědictví se nacházejí také národní parky Plitvická jezera, Krka či Paklenica. Je evidentní, že v Chorvatsku tedy nejde jen o památky postavené lidmi, ale i malebnou krajinu, kterou miliony let formovala příroda. V případě největších taháků se opět sluší napsat, že vedlejší sezona je vhodnější, pokud se nechcete moc tlačit.

Kromě toho můžete navštívit i národní parky Mljet se slanými jezery, horský masiv Risnjak anebo Severní Velebit, který je nejmladším národním parkem v Chorvatsku. Právě ten představuje nejlepší balanc mezi dovolenou v horách a u moře; k pobřeží je to, co by kamenem dohodil.

V přírodě si můžete dopřát i adrenalinové aktivity, ať už lezení po ferratách, nebo canyoning.

Ochutnávání lokálních dobrot je nedílnou součástí cestování. Pokud jste ale náročnější strávníci a chtěli byste si dopřát něco jiného než zmrzlinu od vašeho oblíbeného stánkaře, v Chorvatsku rozhodně máte možnost. V roce 2026 se země pyšní celkem 13 restauracemi oceněnými michelinskou hvězdičkou, z toho jeden podnik má hvězdy rovnou dvě.

Většinu restaurací přitom najdete v místech, kam pravděpodobně už jezdíte na dovolenou, nebo tato města minimálně míjíte. Třeba istrijský Rovinj má michelinské restaurace hned tři, včetně zmiňované dvouhvězdičkové. Oceněné podniky ale najdete i v Šibeniku, Dubrovníku, Rijece, Splitu či na ostrovech Korčula a Lošinj.

Tak co příští dovolenou, pokud vám to rozpočet dovolí, pojmout jako tour po michelinských restauracích?