Článek
Vítek se dvěma kamarády, kteří jezdí vozidlem Land Cruiser pod vlajkou Expedition club a První českomoravské objevitelské společnosti, ujeli za poslední dva roky autem asi 60 tisíc kilometrů. Začali v Dubaji, pokračovali přes Evropu do západní Afriky, kde projeli jižní i východní část kontinentu a z Keni se přeplavili do Ománu, kde pokračovali napříč Blízkým východem.
„Právě tato poslední etapa byla jednou z nejzajímavějších a zároveň jednou z nejdramatičtějších. Začala v Jordánsku shodou okolností přesně v den, kdy začal konflikt mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem,“ připomněl Vítek počátek konfliktu 28. února. Nyní země jednají o příměří.
Už na počátku byl konflikt cítit. „Když jsme přejížděli hranice s Jordánskem, už tam koukal celník do nebe místo na mě, protože byla sestřelená raketa. První kilometry pak startovala protivzdušná obrana. Tak to bylo několik dalších dnů,“ popsal pětačtyřicetiletý Vítek, který je průvodce.
Na vlastní triko
Do nebezpečné oblasti ale vyrazil sám na vlastní triko. „Kdyby to bylo s klienty, posadil bych je do letadla domů. Ale tady jsem byl jen já a dva kamarádi. Po celou dobu jsme sledovali bezpečnostní situaci a upravovali trasu. Řekli jsme si, že je to pro nás výzva a rozhodli jsme se s tím poprat a projet to za dodržení bezpečnostních pravidel,“ řekl Novinkám Vítek.
Párkrát se ale pohyboval v oblastech, kde se krátce po odjezdu uskutečnily vojenské operace nebo jiné bezpečnostní incidenty. „V některých místech byla patrná zvýšená aktivita radikálních skupin. Například v půlmilionovém městě Hama, kam jsme zrovna mířili, došlo k odpálení sebevražedného útočníka,“ nastínil Vítek. V Bejrútu byl zase v době, kdy kvůli bombardování evakuovali obyvatele.
Trojici se tak otevřely možnosti, které nejsou běžně dostupné. Dostala se například do kurdského města Kobaní na severu Sýrie a na jiná místa. „Riziko bylo přítomné, ale řízené. Nezažili jsme přímo ohrožení ze strany místních obyvatel ani negativní reakce. Naopak jsme často byli jediní turisté široko daleko,“ uvedl Vítek.
Obavy nemá
Potvrdilo se mu to i v různých komunitách cestovatelů, jejichž je součástí. „Všichni se pakovali, nechali tam auta a odletěli. My jsme byli jediní, kdo to projížděl autem. Bylo vtipné, že si mysleli, že jsme předvoj izraelské armády. Kurdové se nás zase ptali, jestli jsme Američané a přijeli jim pomoct,“ prozradil Vítek.
I když se mnohdy pohybuje v nebezpečných oblastech, obavy nemá. „I žena mi v bezpečnostních otázkách zcela věří a ví, že bych se neohrozil. Jinak by to ani nešlo dělat, kdybych ji měl v nervech nechat doma. To by ani nemělo cenu,“ poznamenal cestovatel původem z Brna, který nyní žije na Blanensku. Z cest se vrátil na přelomu března a dubna.
Konflikt v Íránu vnímá jako zbytečný. „Budu rád, když se situace uklidní. Írán nevnímám jen optikou režimu. Je to podle mě úžasná země plná skvělých a neuvěřitelně přátelských lidí,“ uzavřel Vítek.