Hlavní obsah

Lovecké výpravy Karla Podstatského z Lichtenštejna lákají na Grabštejn

Grabštejn

Pozoruhodné svědectví o životě, cestách a loveckých výpravách evropské šlechty na počátku 20. století nabízí český překlad knihy Mein Leben als Jäger in Heimat und Afrika, v překladu Můj život lovce doma a v Africe. Knížku napsal Karel Podstatský z Lichtenštejna a v těchto dnech se objevila v prodeji na hradě Grabštejn na Liberecku. Autor byl totiž manželem Marie Clam-Gallasové, poslední zdejší šlechtické majitelky hradu.

Foto: Ludmila Žlábková, Novinky

Jan Podstatský z Lichtenštejna s knihou svého prastrýce Karla, jehož podobizna je v pozadí.

Článek

Podstatští byli starý moravský rod, jehož sídlem bylo panství Telč. Tam Karel vyrůstal, zde v jedenácti letech zastřelil svého prvního jelena. Byl ale druhorozeným synem, proto mu byla předurčena vojenská kariéra. Současně se zúčastnil i pěti výprav do Afriky. Poprvé v roce 1903, kdy spolu s přáteli a jejich ženami putovali po Nilu, naposledy pak roku 1914.

„Zážitky z těchto cest zachytil ve své knize, kterou ale napsal až roku 1929. Možná i proto, že nešlo o autentické zápisky, tak se chvílemi může zdát, že text psalo několik různých osob,“ upozornila kastelánka hradu Věra Ozogánová s tím, že Karlu Podstatskému se na Grabštejně věnují dlouhodobě.

Kniha vedle samotných loveckých zážitků přináší také svědectví o způsobu cestování, životním stylu a zájmech aristokracie v době, kdy se cestování do vzdálených částí světa stalo významnou součástí života evropské šlechty.

„Dochované fotografie a zápisky nám umožňují nahlédnout do tehdejšího života. A nyní díky českému překladu můžeme knihu představit veřejnosti,“ pokračovala kastelánka, podle níž je publikace oslavou a poctou přírodě.

„I když Karel jezdil do Afriky zejména jako lovec a také bylo jeho touhou skolit všech pět zvířat z velké africké pětky, tak si všímá i takových detailů, jako je ptactvo nebo třeba mravenci. To té knize dává lidský rozměr. Všímá si přírody a vzpomíná například i na to, jak jako dítě chodil s hajným po telčském panství. Hodiny a hodiny se tu i sám toulal po lese,“ upozornila Věra Ozogánová.

A dodala, že velkou pětku, do které patří slon, nosorožec, buvol, lev a levhart, se nakonec Karlovi skolit podařilo. Posledním chybějícím byl slon, to se podařilo až na páté výpravě. A ulovil ho i přes velký handicap, neboť tehdy šlechtic onemocněl úplavicí. Sbírku jeho trofejí mohou návštěvníci spatřit během prohlídky zámku v Telči.

„Myslím, že paní kastelánka ví o Podstatských, a zejména o Karlovi, mnohem více, než vím já sám. A jsem jí vděčný, že se tak stará a pátrá po této historii. Stejně jako jsem vděčný všem kastelánům na českých hradech a zámcích, protože myslím, že dělají neuvěřitelnou práci. A vracejí nám historii takovou, jaká byla,“ řekl Jan Podstatský, Karlův prasynovec a majitel zámku ve Velkém Meziříčí, který osobně přijel na Grabštejn představit knihu svého předka.

„Když naše rodina musela v roce 1948 odejít z Československa do zahraničí, můj otec nelitoval majetku, který tu musel nechat. Ale chyběl mu les a procházky v nich. Asi proto jsme se žádné z jeho dětí, ani já, raději lesnictví a lovu nevěnovali. Až můj syn, to je Karlův následovník,“ přiznal s úsměvem Jan Podstatský.

„Knihu lze zakoupit pouze na pokladně hradu Grabštejn nebo v e-shopu na webu Národního památkového ústavu,“ dodala kastelánka hradu.

Výběr článků

Načítám