Článek
Pernštejn je ukrytý v lesích Českomoravské vrchoviny a patří k nejmohutnějším hradním komplexům na Moravě. Výzkum předhradí probíhá v souvislosti s plánovanou opravou a statickým zajištěním severovýchodní hradby předhradí. Samotnému výzkumu předcházely záchranné práce v roce 2020 a sondáž v roce 2023. Již tehdy našli odborníci pozůstatky střílen.
Výzkum ukázal, že hradba byla osazena kalhotovými střílnami, vedle nichž stál malý bastion. Oba stavební prvky jsou ze 16. století a umožňovaly obyvatelům hradu se efektivně bránit při útoku. „Svědčí to o rozhledu a kontaktech pánů z Pernštejna,“ uvedl Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno, která se zabývá záchranou a dokumentací kulturních a historických památek.
Na Moravě se obdobná kombinace stavebních prvků neobjevuje, nejblíž je lze najít až na hradech v někdejších Uhrách. Pernštejnové si tedy patrně na stavbu hradeb přizvali specialisty ze zahraničí. Za jejich stavitele lze snad považovat Jana IV. z Pernštejna. Hradby patrně vznikly v reakci na tehdejší turecké nebezpečí, ale Pernštejnové jejich výstavbou také dávali najevo svou moc a vliv.
Kalhotová střílna
Jde o specifický typ historické dělostřelecké střílny, nejčastěji z období 15. a 16. století. Název dostal podle svého charakteristického půdorysu připomínajícího kalhoty.
Vyznačuje se tím, že má jeden společný vnitřní prostor (nebo hrdlo), který se směrem ven z hradeb dělí do dvou samostatných střílnových ramen. Toto konstrukční řešení umožňovalo obráncům lépe mířit, pokrýt širší zorné pole a vést palbu z jedné pozice hned dvěma směry, případně efektivněji využívat tehdejší palné zbraně.
Nejstarší je torzo hospodářské budovy
Archeology zkoumaná plocha je poměrně rozsáhlá, měří 45 metrů na délku a pět metrů na šířku a bezprostředně navazuje na hradbu předhradí. Současný výzkum nevedl jen k objevu střílen, ale doložil důležité historické etapy historie hradu.
Nejstarším objevem je torzo velké hospodářské budovy z přelomu 15. a 16. století. Ve vrstvách tzv. vyrovnávek terénu z první poloviny 16. století se našly zbytky kachlů, odpad z železářské výroby a další drobné předměty, včetně několika mincí. Právě z mladších vyrovnávek, vzniklých po opravě hradby, pochází početný soubor zlomků kamenných dělových koulí.
Část nalezených zlomků kamenných dělových koulí
Koulí je přes šedesát a patrně souvisejí se starším obléháním snad v 15. století, o němž schází podrobnosti. Ráže a materiál koulí totiž neodpovídají jedinému spolehlivě písemně doloženému obléhání v roce 1645, kdy Pernštejn za třicetileté války obléhali, dělostřelbou částečně poškodili, ale nedobyli Švédové.