Ideální na výlet. Do Monastiru láká turisty i mauzoleum „tuniského Havla“

„Tahle konkrétní pevnost je jedna z nejzachovalejších a nejimpozantnějších na celém pobřeží,“ říká Kateřina Urbanová Dušková, zástupkyně Tuniského úřadu pro cestovní ruch.

Pevnost má i filmovou minulost. Natáčel se tu Život Briana od Monty Python nebo slavný televizní film Ježíš Nazaretský. Když projdete jejím chladným interiérem, není těžké pochopit, proč si ji filmaři oblíbili, kombinace středověké architektury, výhledů a atmosféry je silná i bez kamery. I tak jsme ale na místě natáčeli videoreportáž, kterou si můžete pustit v úvodu článku.

Jen pár minut chůze od pevnosti Ribat stojí mauzoleum Habiba Bourguiby, prvního prezidenta nezávislého Tuniska a jedné z nejvýraznějších postav moderních dějin země. Monumentální stavba z roku 1963 zaujme už na první pohled díky své zlaté centrální kopuli a dvěma menším zeleným kupolím, které jsou vidět z dálky.

Mauzoleum leží v areálu rozlehlého hřbitova Sidi El Mézeri, kde odpočívají i další významní obyvatelé Monastiru.

„Byl to právě Bourguiba, kdo nechal přestavět celé centrum města. Vedle samotného mauzolea vznikla i jeho mešita, tržiště a široká třída,“ popisuje Kateřina Urbanová Dušková.

Dodala, že za návštěvu stojí také Bourguibovo letní sídlo na předměstí Monastiru, které sloužilo jako jeho rezidence v době odpočinku.

Palác z 60. let minulého století původně hostil významné zahraniční návštěvy a prezident zde trávil horké letní měsíce. Dnes je budova přístupná veřejnosti jako muzeum, kde návštěvníci najdou autenticky zařízené místnosti, osobní předměty nebo jeho mercedes.

Součástí areálu je i klidná zahrada s výhledem na moře, která působí jako příjemný únik od ruchu města.

Uvnitř mauzolea se nachází sarkofág z bílého mramoru a malá expozice s prezidentovými osobními předměty – brýlemi, obleky nebo fotografiemi z politického života. Celý komplex působí slavnostně, ale zároveň klidně a je volně přístupný veřejnosti.

Habib Bourguiba, rodák z Monastiru, vedl Tunisko k nezávislosti na Francii, které dosáhl v roce 1956. V čele země stál více než tři desetiletí a zasloužil se o reformy v oblasti vzdělání, zdravotnictví a práv žen, díky kterým si vysloužil přezdívku „otec Tuniské republiky.“ Jeho jméno dnes nese řada ulic, náměstí a institucí po celé zemi.

Zatímco jedna část města vypráví o minulosti, druhá žije přítomností. Přístav Monastiru je moderní, klidný a upravený. Můžete si tu dát oběd, zmrzlinu nebo nastoupit na tematickou pirátskou loď, která vyplouvá na krátké plavby podél pobřeží, což je oblíbený program hlavně pro rodiny s dětmi.

Hned vedle se rozkládá medina, staré město s úzkými uličkami, suvenýry, kořením, keramikou i typickým arabským smlouváním. Není tak chaotická jako v Soussu nebo Tunisu, o to víc v ní vynikne poklidná atmosféra.

Na své si přijdou i milovníci koupání, Monastir totiž nabízí dlouhé písčité pláže s jemným pískem a čistým mořem. Podmínky tu bývají ideální pro koupání i nenáročné vodní sporty. Pobřežní promenáda se večer proměňuje v místo pro romantické procházky nebo klidné posezení v kavárně.

„Turisté mohou navštívit medinu, tržiště i přístav, a to vše během jednoho dne,“ shrnuje zástupkyně tuniského úřadu.

Do Monastiru se dá dostat vlakem, taxíkem i autem. Většina turistů sem míří z nedalekého Soussu, cesta trvá kolem 30 minut. Město má také vlastní letiště, kam létají charterové spoje z Evropy. Výlet do Monastiru tak zvládnete i na vlastní pěst bez nutnosti organizovaného zájezdu.