Článek
„Diplomatická mise k divokým Chazarům byla mimořádně nebezpečná. Byli tam vysláni ze současného Istanbulu (někdejší Konstantinopole) dojednat mír za Byzantskou říši. Přivezli jej i s ostatky sv. Klimenta a navíc 200 propuštěných zajatců. Tento úspěch jim vydláždil cestu na Velkou Moravu,“ řekl Novinkám Novotný. Je nadšeným milovníkem historie, archeologie a etnografie, i když momentálně jezdí po své farmě traktorem, protože „dělá sena“.
Farmář z Bohdalic-Pavlovic již před dvěma roky zdolal sám pěšky jako projev úcty k věrozvěstům v jejich stopách pouť z Istanbulu na Moravu. Urazil na ní za 41 dní 1600 kilometrů a snažil se jít zhruba místy, kudy mohli bratři se svým doprovodem na dvůr velkomoravského knížete Rostislava putovat. Nyní zvládl cestu k Chazarům. Příští rok chce se zájemci dojít z Moravy až přímo k hrobu sv. Cyrila v Římě.
„S putováním v krajině ve stopách věrozvěstů je v podstatě pátrání, protože nám bratři ani jejich učedníci nezanechali přesný popis jejich cest. Procházím krajinu, snažím se uvědomit si, jak za věrozvěstů vypadala, a logicky pak dovodit, kudy se mohli ubírat,“ uvedl farmář.
Stopem i veřejnou dopravou
Při cestě k Chazarům vycházel ze sporých zápisků ze spisku Život Konstantinův, který sepsali světcovi žáci. Obtížné bylo se dostat se s ohledem na válku na Ukrajině přes Rusko na Krym. Novotný proto musel putovat letecky do Gruzie a dál autem. V Darialské soutěsce na Kavkazu byl zhruba po hodinovém vysvětlování své cesty vpuštěn úředníky na ruské území.
Jiří Novotný s jedním z hlubokých údolí v Dagestánu
Nejdůležitějším místem, kde mise věrozvěstů začala, bylo historické sídlo Chersones u krymského Sevastopolu. Právě tam totiž bratři koncem roku 860 našli ostatky svatého Klimenta. Na jaře 861 vyrazili na východ přes Azovské moře k obávanému vládci Chazarů, aby s ním za Byzanc stvrdili mír. Vládce neboli kagan ale řídil říši ze sedla, takže neustále objížděl její hlavní sídla. Věrozvěstové jej proto nezastihli v hlavním městě Itil. Putovali dál.
Farmář Jiří Novotný z Bohdalic-Pavlov na Vyškovsku poputuje ve stopách věrozvěstů.
Setkání se podle Života Konstantinova uskutečnilo až u Kaspijské brány. „Známe ale tři místa s tímto označením. Nejlogičtějším vysvětlením je, že jde o dodnes nádhernou citadelu Naryn-Kala na pobřeží Kaspického moře u města Derbent v Dagestánu,“ uvedl Novotný.
Na své cestě k Chazarům a zpět procestoval za 31 dní 4500 kilometrů, z toho tisíc z nich dal po svých. Putoval jen s batohem na zádech veřejnou dopravou, stopem a plavil se i s rybáři po řece Volze. Všude prý našel přátele vždy připravené poradit a pomoci. K nejdojímavějším chvílím pro farmáře na jeho putování bylo, když v chrámu v Astrachani našel na ikonách sv. Cyrila a Metoděje. „V tu chvíli jsem věděl, že jsem doma,“ dodal farmář.
