Dovolená na lodi: Řím, Marseille, Barcelona za tři dny

Strávit noc na plovoucí lodi, ráno vystoupit v přístavu, den věnovat prohlídce města, navečer se vrátit a druhý den se probudit v jiné zemi — zní to jako dost hektická dovolená, avšak, jak jsme se přesvědčili, má to něco do sebe.

Navštívit města na námořní trase „tradičním“ způsobem by stálo mnohem víc času, nepohodlí i peněz. Kdo navíc netouží strávit den běháním po památkách, může zůstat na palubě, prozkoumat všechny chody velkorysé plné penze i zákoutí a vybavení obřího plavidla nebo jen odpočívat u bazénu.

Je pátek dopoledne a naše výprava po krátkém letu z Prahy přistává na letišti Fiumicino v Římě. Tam už čeká mikrobus, který nás zaveze do přístavu Civitavecchia přímo ke zbrusu nové lodi Costa Toscana z flotily společnosti Costa Cruises. Je dlouhá 337 metrů, má 19 poschodí a maximální kapacitu 6730 pasažérů, na jejichž blaho dohlíží posádka čítající 1646 osob.

Costa Toscana je poctou Toskánsku, jak potvrzují názvy palub od Montalcino přes Viareggio a Montecatini až po Montepulciano — prostory lodě mají evokovat procházku po tomto kraji. Sofistikovaný orientační systém nás neomylně zavede k našim kajutám pro dva.

Prakticky zařízený prostor s dvojpostelí doplňuje psací stůl, gauč, koupelna s WC a balkon s křesílky. Interiér lodi, který včetně nábytku navrhly přední italské designérské značky, působí luxusním dojmem a každý jeho centimetr je využitý.

Odpoledne trávíme prohlídkou gastronomické sekce čítající 21 restaurací a 19 barů. Každý „podnik“ má jiné menu, prostředí, styl i atmosféru. V restauraci Archipelago úřaduje trio šéfkuchařů, kteří dohromady nasbírali šestnáct michelinských hvězd. V pizzerii Pummid‘Oro válí těsto kuchaři z Neapole, v sushi baru Sushino pracují Japonci s nejlepší rýží z ostrova Hokkaidó, v rockovém Heineken baru se podává „hospodské“ menu doplněné hamburgery.

Menu v ostatních restauracích se řídí podle destinace, do níž loď připluje další den. Když tedy v 19 hodin Costa Toscana zvedá kotvy a nabírá kurz na Savonu, na našem stole přistávají těstoviny, lasagne a tiramisu. Po dlouhém dni jdeme brzy na kutě a rychle usínáme za jemného kolébání lodi, která sviští po obřích vlnách rychlostí 20 knotů (asi 37 km/h).

Ráno jsme v Savoně a po snídani vyrážíme do města. Mezi hlavní atrakce patří katedrála dell‘Assunta s přilehlou Sixtinskou kaplí (zdejší rodák papež Sixtus IV. ji nechal vybudovat jako mauzoleum pro své rodiče), pevnost Priamar s archeologickým muzeem a věž Torre Brandale s rozhlednou. Hodně času strávíme v muzeu keramiky, na bleších trzích a nakonec na půvabných promenádách s podloubími a domy ve stylu art nouveau.

Po návratu z města jdeme na průzkum horní paluby. Aby bylo jasné, že loď je italská, stojí v amfiteátru s letním kinem na zádi velká skulptura Pinocchia. Dále jsou „na střeše“ tři z celkem čtyř bazénů, vířivky, tobogány, multifunkční hřiště, posilovna a dětský klub se službou hlídání. Samozřejmě nechybějí bary, křesílka, lehátka, houpačky a závěsné sítě a nad tím vším se vine vyhlídková lávka.

Podle toho, do jaké země plujeme, se mění nejen menu, ale také vlajky. Vedle stálého praporu EU a Costa Cruises nahrazuje italskou vlajku francouzská — za chvíli totiž vyplujeme do Marseille. V restauraci se podává mj. bujabéza, krevety a pro zájemce žabí stehýnka.

Po večeři ještě navštívíme několik barů: Ferrari, kde se nalévá stejnojmenné šumivé víno z Trentina, Campari lounge a podnik Aperol Spritz u vnitřního bazénu. Ze zvědavosti nakoukneme do kasina i do sálu s videohrami a projdeme si butiky s módou, kabelkami a hodinkami.

Ráno se probouzíme v Marseille a hlavní dominantu města — baziliku Notre Dame — vidíme z oken kajut. Do historického centra jedeme kyvadlovým autobusem a nejdříve zamíříme právě k bazilice, která se tyčí na svahu nad městem, odkud se otevírají nádherné výhledy.

Marseille má 70 kilometrů pobřeží a ze tří zbývajících stran je obklopena vápencovými svahy (kterým místní říkají „hory“). V severní části se nedá přehlédnout futuristický stadion fotbalového týmu místních Olympique.

Mezi ostrůvky — jedním z nich je If, který proslavil román Hrabě Monte Christo — proplouvají desítky plachetnic. Od baziliky seběhneme do městského přístavu a vyfotíme se u ploché střechy na nábřeží, jejíž spodní stranu tvoří obří zrcadlo — dílo architekta Normana Fostera.

Poté si projdeme staré město, ochutnáme bujabézu a „povinný“ pastis (ano, musí se zapíjet vodou) a zamíříme na prohlídku pevnosti Saint-Jean — dalšího místa se skvělými vyhlídkami. Nakonec ještě proběhneme sousední Muzeum evropských civilizací a Středomoří a už se musíme vrátit na loď.

K večeři se podává paella s mořskými plody a hned po ní vyrážíme „do šumu“. Na hlavním pódiu zasazeném v otevřeném prostoru přes tři podlaží je v plném proudu program se zpěváky, tanečníky, akrobaty apod. Všichni vystupující jsou skvělí, hlavně dvojnice Madonny nemá chybu. Na další scéně probíhá diskotéka pro starší a pokročilé se šlágry ze 70. a 80. let, vedle hraje živá kapela rockové balady, v baru Granducato vystupuje jazzové trio, kino patří kouzelníkovi.

Procházíme mezi scénami, jejichž program by snad nemohl být odlišnější, a cítíme se jako na cestě kolem světa. Poslední drink si dáváme o půlnoci, všude je dosud hodně živo.

Ráno jsme v Barceloně, s těžkým srdcem se loučíme a vyrážíme do města. Historické centrum katalánské metropole protíná bulvár La Rambla, na který navazuje promenáda Rambla de Mar vedoucí až do přístavu s oceanáriem a písečnou pláží.

Symbolem Barcelony jsou stavby Antoniho Gaudího, připomínají pohádkové hrady, některé však stojí na rušných ulicích mezi běžnými činžáky. Za vidění určitě stojí domy Casa Batlló a Casa Mila, Park Guell s architektovým muzeem a ikonická katedrála Sagrada Familia. V magické Gotické čtvrti s budovami z 15. století z každého rohu dýchá středověk.

Na hoře Montjuic, kam jezdí z přístavu lanovka, se prostírají krásné zahrady. Na závěr rušného dne ještě stíháme časnou večeři a nákup kulinářských suvenýrů ve vyhlášené tržnici Mercado de la Boqueria a pak už spěcháme na letiště.

Naše třídenní plavba byla jen zkrácenou ochutnávkou. Normálně trvá týden a z Barcelony cesta pokračuje do Valencie, další den loď zůstává na moři, následuje zastávka v Palermu a návrat do Civitavecchie.

Plavba kombinuje zážitky z cestování, jídla a zábavy, pro mnohé cestovatele ideální kombinace, jak dokazuje skladba pasažérů — rodiny s dětmi, páry, skupiny přátel i senioři.