Hlavní obsah

Do Rychnova nad Kněžnou za Poláčkovými romány a do kolowratského zámku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Největší a asi nejvýznamnější město Orlických hor, Rychnov nad Kněžnou, má dva zásadní turistické taháky.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecké průčelí z Poláčkova náměstí

Článek

Již od nádraží vás povedou na 13 zastaveních postavy jednoho z nejlepších humoristických románů Bylo nás pět spisovatele a místního rodáka Karla Poláčka. Při jejich sledování, kdy minete před Pelcovým divadlem sousoší z roku 2003 představující nerozlučné literární kamarády, se dostanete k hlavní atrakci, kterou je jeden z našich nejcennějších barokních zámků vybudovaných Liebsteinskými z Kolowrat podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichla v letech 1676 až 1690.

Velký plac před zámkem se jmenuje Poláčkovo náměstí. Stojí tu spisovatelova busta, v dolním rohu je budova školy, kam budoucí humorista chodil, a také je zde čtvrté zastavení Městského vycházkového okruhu Bylo nás pět aneb S Karlem Poláčkem a hrdiny jeho knih Bylo nás pět, Okresní město a Vyprodáno.

Foto: Vratislav Konečný

Na nádvoří

Ojedinělá obrazová kolekce

Umění a historiemilovní návštěvníci do Rychnova jezdí převážně kvůli kolowratské obrazové sbírce, jedná se o jednu z nejcennějších u nás. Místnosti i chodby zámku jsou doslova nabity plátny všech rozměrů a všech námětů.

Kolekce vznikala od první poloviny 18. století, obrazy jsou zastoupeny od 15. do 19. století, visí tu díla německých, nizozemských i malířů českého baroka. Najdeme tu signatury Karla Škréty, ale i Antonína Machka či A. Mánesa. Je tu zastoupen i místní rodák J. A. Vocásek, galerie se chlubí deskovou malbou Narození Panny Marie tyrolského malíře a řezbáře M. Pachera z let 1460 až 1465, podobiznou Ignáce Vitanovského z Vlčkovic vytvořenou K. Škrétou, obrazy Hanse von Aachena, M. V. Halbase.

Samozřejmě je tu mnoho portrétních obrazů rodu Kolowrat-Krakowských i Libštejnských z Kolovrat.

Foto: Vratislav Konečný

Obrazy visí i na chodbách.

Zámek nazývaný Rychnovské Hradčany je monumentální, tomu odpovídá rozsáhlé průčelí otevřené směrem k městu. Při prohlídce zaujme nejen interiér, ale i jedna z nejdelších enfilád na našich zámcích. Jedná se o funkční a optické propojení místností, kdy průhled otevřenými dveřmi v přesné ose vyvolává pocit dlouhé chodby. Známé jsou např. v Lysicích, Opočně, Náchodě…

Skvostně obnovený francouzský park u dobříšského zámku láká k prohlídce

Cestování

Opomíjený „moravský Excalibur“

V jednom z mnoha sálů se ve stínu obrazů skrývá jeden z málo známých, přitom velmi vzácných pokladů, kolowratský ceremoniální meč, který by si zasloužil vhodnější umístění než v prosklené skříni, kde téměř uniká pozornosti. Zasloužil by i více informací o naprosto unikátní zbrani ze strany průvodců.

Nádherně zdobená ceremoniální zbraň byla kdysi symbolem zemské autonomie Moravy. Byla zřejmě zhotovena na císařskou zakázku Leopolda I., kterému velmi pomohl k usednutí na trůn hrabě František Karel Libštejnský z Kolowrat.

Foto: Vratislav Konečný

Ceremoniální meč zvaný Moravský Excalibur

Za pomoc při jednáních se císař odvděčil hraběti tímto mečem, ten má na hrušce zobrazenu moravskou orlici a je spolu se zemskými deskami jedním z moravských pokladů. To, že se nenalézá na Moravě, je zapříčiněno tím, že vyjadřoval vztah hraběte k císaři a nebyl v úřadu dědičný. Na Moravu byl zapůjčen na výstavu ve valtickém zámku, v Rychnově byl jedním z mnoha exponátů.

Nyní je ve vlastnictví rodiny Kolowrat-Krakowských, kteří odmítají nabídky na odkup. Dlouho se věřilo, že meč je jedinečný, ale objevil se další dochovaný, který zhotovili pro moravského zemského hejtmana hraběte Jana z Rottalu. Našli ho v depozitáři holešovského muzea. Dřevěnou pochvu zdobí stříbrné kování a erb Rottalů společně s říšskou a moravskou orlicí.

Foto: Vratislav Konečný

Zámek byl v restituci vrácen rodu Kolowrat-Krakowských. Rodové heslo zní Věrně a stále!.

Mezi dalšími exponáty je třeba sbírka s kolowratskými vějíři a sklem pocházejícím z hraběcích skláren. Je toho mnoho ke zhlédnutí, zámek ale není bezbariérový, jsou tu schody, takže méně pohybliví návštěvníci musí zvážit, zda je to vhodný objekt na prohlídku.

Zámecká galerie Podorlicka

Druhé zámecké patro je sídlem Orlické galerie, jsou zde díla vztahující se k Orlickým horám. Najdete tu obrazy J. Trampoty, A. a J. Slavíčkových, V. Sedláčka, F. Kupky… Sochaře zastupuje V. Preclík, L. Beneš, L. Faltejsek a další, v hlavní prostoře se odbývají krátkodobé výstavy.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecké exteriéry

Ukradeno a vráceno

Kolowratům, kteří získali panství jako Liebsteinové z Kolowrat roku 1640, byl zámek ukraden dvakrát. Jednou o něj přišli, když ho zabavili Němci v letech 1939 až 1945, kdy na něj uvalili nucenou správu, a v roce 1948 přišel československý stát a opět se zabavovalo. Kolowratům ho vrátili na základě restitučního zákona včetně sbírek plus zámek v Černíkovicích bez mobiliáře, kde Jan Kolowrat Krakowský Liebensteinský s rodinou bydlí.

Skanzen ve Vysokém Chlumci je záchrannou stanicí stavení na odpis

Cestování

Živilo je plátno

Jako celé Čechy, i zdejší region utrpěl nezměrné škody při třicetileté válce, město zdecimoval i obrovský požár v roce 1652.

V podhůří Orlických hor kvetlo hlavně soukenictví, výroba a přeprava plátna na trhy byly zachyceny i v historickém seriálu F. L. Věk. Kvetla řemesla, obchod, nyní je hlavním zaměstnavatelem automobilka v nedalekých Kvasinách.

Foto: Vratislav Konečný

Pokoje jsou jednou velkou obrazárnou s díly věhlasných autorů.

Další pozoruhodnosti

Za zámkem se opravuje kostel Nejsvětější Trojice, takže zatím je možný pohled jen přes plot. Kulisovité průčelí je asi dílem Santiniho z roku 1713, ten chlapík zřejmě vůbec nespal. Požár zničil původní loď, současná je novogotická, vznikla v letech 1838 až 1843. Nedaleko stojí renesanční zvonice, v té je zavěšený bohatě zdobený zvon Kryštof, váží 5900 kilogramů, odlili ho v roce 1602, je třetí největší v Česku.

Další památky najdete na Starém náměstí, kterému vévodí klasicistní radnice, sídlí zde infocentrum a muzeum, sbírkovou expozicí jsou hračky a připomínka M. D. Rettigové, která tu napsala svou proslulou Domácí kuchařku. Nedaleko odsud stojí upravený pozdně gotický kostel svatého Havla.

Bývalá synagoga slouží účelům židovského muzea a je tu památník Karla Poláčka.

Foto: Vratislav Konečný

V současnosti opravovaný zámecký kostel, průčelí je dílem J. B. Santiniho, zrovna jako zámek.

Všichni dobří rodáci

Slavných rodáků má město řadu, Poláček je asi nejznámější. Jeho otec měl obchod se smíšeným zbožím, židovská komunita tu byla velmi početná. Spisovatel se etabloval v Lidových novinách, za okupace ho převezli do Terezína, na konci války do Gleiwitz, kde na sklonku války zemřel.

V Rychnově se mj. narodili klavírista Rudolf Rokl, malíř Jan Antonín Vocásek – Hrošecký, František Martin Pelcl, ten se specializoval na české dějiny, patřil k předním obrozencům…

Foto: archiv zámku

Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou. Řeka protékající městem se jmenuje Kněžná s dlouhým á.

Je toho hodně, co Rychnov nabízí. A přitom to bylo podle Poláčka pouhé Okresní město.

Zakončeme parafrází z románu Bylo nás pět: „My hoši, co spolu mluvíme, máme své město rádi, ježto je pestré jako cirkus, na který jsme dlouho čekali na Novém náměstí.“

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zámek Rychnov nad Kněžnou

Reklama

Výběr článků

Načítám