Čety uklízečů připravují zámky na sezonu, luxují psy a čistí zbraně

Na zámku v Lednici na Břeclavsku, což je nejnavštěvovanější památka v České republice ve správě NPÚ, je nutné uvnitř postavit lešení, aby se uklízečky dostaly až k dřevěnému obložení stropů ve výšce sedmi metrů. Úklid začíná v severním křídle, které je nechladnější, postupuje se k jižnímu. „Celé to připomíná vojenskou operaci ukončenou umytím doslova několika set oken ve třech zámeckých podlažích,“ řekla Právu lednická kastelánka Ivana Holásková.

Nejrizikovější je umývání oken na zámku v Bučovicích na Vyškovsku, protože se otvírají směrem ven. Některé je možné vysadit z pantů, u jiných to s ohledem na jejich špatný stav není možné. „Snažíme se, jak je to jen možné. Některá okna prostě umýt nelze, bylo by to s ohledem na bezpečnost příliš riskantní,“ doplnila bučovická kastelánka Jana Buriánková.

Chloubou hradu Bítov na Znojemsku je historická zbrojnice Mikuláše Zrinského. Tvoří ji přes 1100 zbraní a jde o jednu z největších kolekcí svého druhu v Česku. Kastelán Jan Binder s kolegy musí každou z nich naolejovat. Po zbraních čeká partu tamních uklízečů vysávání, a to nejen koberců, ale i psů. Poslední majitel objektu, baron Jiří Haas, ty své totiž miloval natolik, že si je nechal vycpat. Dostat z nich prach je ale poměrně technicky náročné. Používají k tomu speciální vysavač na záclony.

„Každá věc je při úklidu a čištění důkladně zkontrolována. Je to něco jako obří předvánoční gruntování natažené na několik týdnů,“ uvedla kastelánka zámku v Lysicích Martina Rudolfová. Na leštění tamních nádherných křišťálových lustrů se používá super jemná prachovka ze pštrosích per. Musí zářit čistotou, takže se nesmí zapomenout na žádný kousek.

To v Rájci na Svitavou se uklízeči nejvíce nadřou se záplavou sošek, obrazů, knih a drobných předmětů, které je nutné otřít a namořit. Patřil kdysi knížecímu rodu Salmů a má nejbohatší mobiliář. Patří mezi něj i knížecí koruna.

Rájeckou zajímavostí je čištění kostlivců. Salmové byli členové zednářské lóže a kostlivce používali k tajemným obřadům. Jsou vyrobení ze dřeva. Každou kůstku je nutné otřít a pak napustit mořidlem dovezeným až z Anglie. Na zámku v nedalekém Kunštátě je součástí úklidu i čištění četných loveckých trofejí.

„Je to práce, která není vidět. Kolegové ji zvládají bez brigádníků. Všechno má své určené pořadí. Umývání oken a pastování podlah se nechává až úplně nakonec, tedy těsně před otevření,“ řekla Právu mluvčí Národního památkového ústavu Dagmar Šnajdarová. Připomněla, že minulý rok byl pro památkáře úspěšný. Například hrady a zámky na Moravě zaznamenaly ve srovnání s rokem 2022 desetiprocentní nárůst návštěvnosti. Cestovní ruch se ale teprve vrací do stavu před pandemií koronaviru, takže by návštěvnost mohla ještě růst.