Článek
Od roku 2018 Bařinka navštívil a zdokumentoval více než dvě stovky tuzemských lokalit. Založil projekt Poutní místa Česka, jehož součástí je třísvazkový knižní průvodce. Dva díly už vyšly, na třetím se pracuje. O svém několikaletém úsilí autor pohovořil v rozhovoru pro Novinky.
Navštívil jste všechna místa osobně?
Se shromažďováním podkladů jsem začal v roce 2018. Nejprve jsem se však musel rozhodnout, která poutní místa do své práce vlastně zahrnu. Jsou jich totiž stovky, ba možná jednotky tisíc – záleží na tom, jak přesně termín „poutní místo“ definujeme.
Nakonec jsem vybral 150 římskokatolických svatyní a knižního průvodce jsem rozdělil do tří svazků s dělením podle současných krajů. Všechna místa jsem pak skutečně navštívil. Ke každému jsem prostudoval i nejnovější odbornou literaturu. Díky tomu jsem si také mohl dovolit u každého hesla sepsat podkapitolu, která popisuje nejen exteriér svatyně, ale také její interiér. Čtenář se tak dozví informace o současném chrámovém vybavení – jeho stáří, provádějících umělcích, vyobrazených postavách či scénách a podobně.
Které místo na vás udělalo největší dojem a proč?
Je těžké říct, které udělalo největší dojem. Mnohé poutní chrámy byly budovány právě tak, aby poutníka ohromily svou monumentalitou a okázalostí. Kdo navštívil například Svatý Kopeček u Olomouce anebo Křtiny v Moravském krasu, jistě mi dá za pravdu, že tato místa jsou jak zvenčí, tak zevnitř skutečně ohromující. Mnohé kostely představují špičková díla své doby.
Ale abych se z otázky zcela nevyvlékl, velký dojem na mě udělal kupříkladu kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou, který suverénně dominuje rovinaté krajině na jih od Olomouce. Silně na mě zapůsobila také křížová cesta v Rudě u Rýmařova, jejíž skvostně zpracovaná zastavení vedou poutníka od kostela Panny Marie Sněžné na Křížový vrch.
Nezměnitelný půvab má také poutní místo Panny Marie ve Skále (alias Mariastein), a to zvláště v období mimo turistickou sezonu, kdy se okolí Spálovského mlýna vylidní.
Nicméně abych neuváděl pouze moravská poutní místa, v Čechách jsou mou srdeční záležitostí Skoky. Mimochodem, právě odtud pochází lidové zvolání „Panenko skákavá!“. Jedná se totiž o zkomoleninu označení tamního kultovního obrazu Panny Marie Skokovské. Na tomto místě zároveň začala má aktivita související s popularizací našich poutních míst.
Které poutní místo považujete za nejvíce mystické?
Obecně mohu říct, že obzvláště působivé jsou stavby architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jeho hra se světlem je vpravdě geniální. V této souvislosti nelze nezmínit slavný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který zcela právem figuruje na prestižním seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Jedinečnou atmosféru má také kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, mediálně známý díky své částečně prosklené střeše. Jeho návštěvu je ovšem zapotřebí dobře naplánovat, jinak vám neobyčejný zážitek mohou zastřít zástupy zvědavých návštěvníků. Z méně známých poutních míst bych připomněl Strašín u Sušice anebo Tanaberk ve Všerubském průsmyku.
Jsou lokality, které by si zasloužily větší pozornost?
Zvláště v příhraničí spousta poutních míst v průběhu druhé poloviny 20. století otřesně zpustla a některá z nich dokonce zcela zanikla. Po sametové revoluci se však některá z nich podařilo úžasně opravit díky velkorysé finanční podpoře od vysídlených obyvatel a jejich potomků. Jinde se zas o opravu zásadním způsobem přičinili soudobí obyvatelé. Kupříkladu již zmíněné Skoky takto zachraňuje spolek Pod střechou. O výjimečné poutní místo Stará Voda u Libavé pečuje stejnojmenný spolek. V Bludově zase odvádí obdivuhodnou aktivitu Spolek pro kostelíček Božího těla.
Která místa jsou podle vás nejvíce navštěvována?
Mezi nejnavštěvovanější poutní místa na Moravě bezesporu patří Velehrad, Svatý Hostýn a Svatý Kopeček u Olomouce. V Čechách přední příčky obsazuje Svatá Hora nad Příbramí a Stará Boleslav.
Mohlo by některé z těchto míst dosáhnout takového věhlasu jako ta nejznámější v zahraničí?
Jakkoli jsou naše poutní místa impozantní a překrásná, musíme zůstat nohama na zemi. Svatopetrská bazilika ve Vatikánu, francouzské Lurdy, španělské Santiago de Compostela, italské Assisi, portugalská Fatima… to jsou poutní místa, kterým se ta naše nemohou rovnat, přinejmenším co se věhlasu a návštěvnosti týče.
Nicméně význam některých našich poutních míst také překračuje hranice státu. Například Koclířov, jedno z nejmladších poutních míst v České republice, se pyšní přesnou kopií fatimské kaple Zjevení Panny Marie a představuje stěžejní svatyni pro oblast střední a východní Evropy. Již vzpomenutý Velehrad je zase ústředním bodem (a pro mnohé poutníky cílem) Cyrilometodějské stezky, přičemž tato poutní stezka kromě naší vlasti prochází také Polskem, Slovenskem, Rakouskem, Itálií, Albánií, Severní Makedonií, Řeckem a Tureckem.
