Článek
Město bylo důležitou železniční křižovatkou ještě v dobách japonské anexe Koreje, bylo na trati spojující Wonsan se Soulem. Lze tam ještě najít sloup se vzdálenostmi do nejrůznějších měst. Stojí přímo před rozstříleným skeletem budovy Korejské strany práce, která se začala stavět v roce 1946.
Mohutná budova kombinovala stalinistickou architekturu s japonskou koloniální. Byla bytelná, takže jako jedna z mála staveb přežila dělostřelecká bombardování i nálety, i když už nemá střechu ani vnitřní stěny. Poblíže je i ledárna a budova zemědělského nákupního podniku.

Nepoužívané nádraží Wolčong u hranic s KLDRVideo: Novinky
Asi nejděsivěji působí trosky vybombardovaného metodistického kostela z roku 1936, kde je ještě vidět mozaika na podlaze. Jinak ale ze stavby zůstal jen kus zadního pilíře a brána do hlavní chrámové lodi.

Trosky kostela v Čchorwonu
V demilitarizované zóně se nachází přesunutá a v roce 1988 zrekonstruovaná budova malého nádraží Wolčong na původní železnici Soul–Kangwon, které už zprovozněno nebylo.

Trosky rozstříleného vlaku ve stanici Wolčong
S úpravnou stavbou nádraží kontrastují vraky zničených vagónů. Zrezivělé plechy jsou natolik pokroucené a potrhané, že se v nich sotva dá odhalit původní tvar vozidel.
Muzeum zrcadlí realitu všedního dne
V samotném městě lze navštívit muzeum, které vystavuje předměty z obyčejného života Severokorejců, ukazující, že výdobytky moderní spotřební elektroniky nejsou součástí jejich života, ke kterému naopak patří mnoho průkazů a portrétů vůdců. Před muzeem stojí i několik tanků a letadel, většinou ale až z doby po korejské válce.
Nedaleko města se nachází i památník obětí bitvy o pohoří Bílého koně, která proběhla v říjnu 1952, před nímž stojí transportér M-113. O intenzitě bojů svědčí jeden z exponátů muzea, velkorážný kulomet Browning, jehož hlaveň se teplem zkroutila.
ČTĚTE TAKÉ: |
---|
Demilitarizovaná zóna mezi Korejemi. Děsivá, bizarní, absurdní |
Pchanmundžom: Přísně střežené místo jednání |
Končiny, kde si fotografa mohou splést s ostřelovačem |
V bitvě padlo až 20 tisíc lidí, aniž by kterékoli straně přinesla vítězství. Z dnešního pohledu vysoké číslo, ovšem v rámci korejské války poměrně zaniká. Celkově si totiž vyžádala mezi dvěma až čtyřmi milióny obětí.

Zničená budova stranického sekretariátu v Čchorwonu
Do Čchorwonu se však nejezdí lidé dívat jen na stopy války nebo navštívit místní muzeum, snažící se ukázat běžný život Severokorejců, před nímž stojí jihokorejská letadla a tanky. Mnoho lidí sem přijíždí sledovat vzácné jeřáby, kteří těží z relativního klidu v tomto kusu země nikoho.