Byly zubožené, ale měly neskutečný potenciál. Klášterní zahrady v Litomyšli slaví čtvrtstoletí

Když se v 90. letech v Litomyšli rozhodli, že zpustlé zahrady patřící k Piaristickému chrámu Nalezení svatého Kříže a Augustově tiskárně obnoví, nebylo pro mnohé jednoduché přijmout vizi, s níž přišli architekti. Piaristické zahrady sloužily vždy jako užitkové a okrasné. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zpustly a staly se nepřístupnými.

„Chtěli jsme vytvořit místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel i návštěvníků města, odpočinkové místo v centru zámeckého návrší, které navazuje na kulturní a společensko-konferenční centrum zámku. Přizvali jsme pět architektonických kanceláří a dalších 17 se přihlásilo. Samotnou rekonstrukci, která tehdy byla mnohými Litomyšlany velmi kritizovaná, jsme zahájili v květnu 1999 a trvala déle než rok,“ řekl emeritní starosta Litomyšle Miroslav Brýdl.

„Zahrady byly ve velmi zuboženém stavu, přitom je to místo s neskutečným potenciálem,“ zavzpomínal na šplhání po kopcích sutě a mezi rozbouranými zídkami architekt Zdeněk Sendler, který na projektu spolupracoval s Radko Květem a Václavem Babkou. Hlavním mottem jejich návrhu bylo Zahrada-divadlo, divadlo-zahrada.

„Leitmotiv vycházel z tehdejšího sice velmi neutěšeného území, které bylo nicméně famózně prostorově definováno: po stranách hmotou kostelů, v zádech vzrostlou alejí lip a s otevřeným výhledem na vedutu města. Připomínalo to divadelní prostor,“ uvedl Radko Květ.

Více než 11 tisíc metrů čtverečních skýtá nejen dostatek prostoru pro relaxaci a odpočinek, ale také pro trvalé či dočasné umístění uměleckých děl. Nenahraditelné je dnes sousoší od Olbrama Zoubka uprostřed zahrad, Šik Jasana Zoubka.

Kromě soch Zoubka ale byla v zahradách k vidění i řada dalších děl. „Expozice Aleše Veselého mě osobně naprosto uchvárila. Za mě měla v Litomyšli zůstat trvale, Kaddish (jedno z děl Veselého, pozn. red.) byl v zahradách úžasný, Židle Magdaleny Jetelové jako by tam byla odjakživa,“ vzpomíná na venkovní galerii, která přesáhla region a dost možná i republiku Sendler.

Tento víkend si město připomíná 25 let od obnovení zahrad. V pátek večer bude možné zaposlouchat se do písniček folkrockové kapely Epydemye. A na dobrou noc předvede umělecké seskupení Ati Sphere & Company ohňovou show s prvky nového cirkusu.

Hlavní program pak začne v Klášterních zahradách v sobotu v 10:30 hodin. Na pódiu bude hrát Lázeňské duchovní smyčcové kvarteto, Pishcoth nebo můžete navštívit Piáno bar Petry Vymazalové. Klášterní zahrady však budou patřit nejen muzice, ale i modernímu cirkusu. Vrcholným kouskem bude přechod provazochodce z piaristického chrámu na chrám kapitulní.

Od 18 hodin se představí Matěj Metoděj Štrunc se svým projektem Lidověk. Zazní lidové písně trošku jinak – s cimbálem i bicími. Není nezajímavé, že na otvírání Klášterních zahrad hrál před čtvrt stoletím jeho tatínek Dalibor Štrunc s kapelou Cimbal Classic. Večer hudebně zakončí Kantoři, kteří přivezou lidové a folkové písně mnoha národů. Součástí Dnů evropského dědictví budou v letošním roce již tradičně nejen otevřené památky, ale i festival Litomyšlské dvorky.

„K čtvrtstoletí jsme se rozhodli darovat zahradám dárek – kompletní obnovu velkých trvalkových záhonů u vstupu od proboštského kostela. Záhony byly v průběhu uplynulých 25 let doplňovány řadou různých trvalek a cibulovin. Ke kompletní obnově však dojde poprvé,“ uvedl starosta Litomyšle Daniel Brýdl (Generace 89).

Následující týden Klášterní zahrady navštíví odborná porota soutěže Parku čtvrtstoletí. Bude posuzovat, jak park obstál v čase, dále pak jeho urbanistické a technické řešení, ale také také kvalitu zahradnické práce a udržitelnost z ekonomického, environmentálního i sociálního pohledu. Kromě ceny odborné poroty bude udělována také Cena veřejnosti, o níž se rozhodne ve veřejném hlasování.

„Pro naše Klášterní zahrady můžete hlasovat až do 28. září na webu www.parkctvrtstoleti.cz,“ doplnil místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL).