Bulharské Zlaté Písky: Luxus, klid a pohoda v přírodní rezervaci

Po ubytování v hotelu nás nejvíce zaujalo, že je přímo z pokoje vidět na pláž, a při otevřeném okně jsme se probouzeli i usínali za šumění vln. Odměna v podobě krásného zážitku a kvalitního spánku, jako vystřiženého z románu či příručky relaxace, určitě stojí za příplatek, který si na místě většina hotelů za pokoje na nábřeží účtuje. Je to neopakovatelný zážitek.

Právě kvůli klidu je podle Margarity Rumenové, delegátky CK Alexandria, vhodné ubytovat se v severní nebo jižní části letoviska. V centrální je malý lunapark, několik barů a celonočních diskoték, takže ruch připomíná centrum bulharského Slunečného pobřeží v malém.

Jelikož se dá celá promenáda projít za zhruba dvacet minut, není nutné se ubytovávat v party oblasti. Kdo chce, může si tam dojít, případně využít turistický vláček, který projíždí po promenádě. Na ní korzují také pěší, případně se zde projíždí hlavně ti mladší na koloběžkách.

V samotném letovisku nechybí vůbec nic. Pokud se člověk ubytuje s all inclusive, v podstatě má vše nezbytné, přejde malou promenádu, a je na pláži. Hotely zpravidla nabízejí zábavu typu šipky a stolní tenis, mají vnitřní a vnější bazény, včetně speciálních se skluzavkami a brouzdališti pro nejmenší.

I přesto by si návštěvník neměl nechat ujít výlety po okolí, ať už do přírody, nebo do Varny, upozorňuje delegátka CK Blue Style Lucie Andrýsková.

Ve Zlatých Píscích potkáváme Janu z Brna, která s manželem a dvěma malými dětmi přijela na týden. Nejdříve prý váhala, protože v Bulharsku je potřetí, naposledy jela před 12 lety a neměla příliš dobré zkušenosti.

Tentokrát je ale podle ní „vše super“. Líbí se jí, že z hotelu nikam nemusí, přesto ale vyrazili i s rodinou do delfinária ve Varně a zhlédnout skalní klášter Aladža. Ten je pár kilometrů nad plážemi Zlatých Písků.

Klášter objevili zakladatelé moderní bulharské archeologie, čeští bratři Karel a Herman Škorpilovi. Je vytesaný v pískovcových skalách, nechybí tu ani muzeum s freskami a mozaikami. Při procházce monastýrem, kde například tehdejší hlavní kapli dokumentuje ohořelý strop, potkáváme trojici mladých návštěvníků z Česka. Matěj, Ondra a Kristýna z Prahy, čerství maturanti, přijeli se školou.

Přišli po jedné z turistických stezek. Rumenová upozorňuje, že jsou dvě, žlutá a modrá. Mladí návštěvníci vysvětlují, že se jim ve Zlatých Píscích moc líbí, a skalní klášter upřímně doporučují. Bydlí mimo hlavní zónu promenády, protože podle svých slov dávají přednost výletům a poznávání místní kultury, včetně pravoslavného náboženství.

Klášter má podle slov mladých českých návštěvníků unikátní atmosféru, exotickou, v duchu pravoslaví. S nadšením oceňují, že je na skalních stěnách a ve výklencích znázorněné, jak vypadal klášter před téměř 2000 lety. Hlavně pozor, místo není vhodné pro nazouváky ani podpatky.

Maturanti doporučují krásnou procházku po stezkách a svěřují se, že uvažují nad návštěvou místa zvaného Pobiti Kamini, do češtiny bychom to mohli nejblíže přeložit asi jako Kamenný les. Rumenová upozorňuje, že je to snad jediné místo, které není snadno dostupné veřejnou dopravou nebo pěšky.

Nejlepší je jet veřejnou dopravou na letiště ve Varně a pak si vzít na pár kilometrů taxi, případně totéž udělat na okraji Varny směr letiště. Menší složitosti při cestování ale za návštěvu rozhodně stojí.

V sezoně je v Kamenném lese každý den průvodce Stilian, který ke vstupnému ochotně přidá podrobný výklad vzniku místa přírodního divu a upozorní na jeho nejvýznamnější body. Areál je mezi porézními kameny písčitý, takže není vhodný pro kočárky. Nejvhodnější obuví jsou tenisky, nijak moc výstavní, pozor na mobily a fotoaparáty, aby vám do písku nespadly.

Je čas vyrazit do Varny. Působí jako vpravdě přístavní město. Je zelená, plná stromů a parků, což oceníte obzvláště v parném létě. Pro děti je vhodná návštěva delfinária, program trvá přibližně 30 minut. Místní rodák Diyan Stojanov zmiňuje kavárnu za delfináriem, kde je možné vidět proplouvající delfíny.

Rumenová upozorňuje na místní muzeum. U jeho vchodu je sousoší archeologů Škorpilových a vevnitř místní poklad. Nejstarší nalezené opracované a vykládané zlato v Evropě z doby 4000 let před Kristem. Určitě nemiňte katedrální chrám Nanebevzetí panny Marie. Je velkolepý a nejstarší v Bulharsku.

Od chrámu vede k moři promenáda, po které kolem opery projdeme řeckou čtvrtí k římským lázním. Byly největší na Balkáně, čtvrté největší v Evropě, odkrytá je jen část z původních zhruba 7000 čtverečních metrů.

Jednotlivé lokality a jejich názvy samy vypráví historii města, které se původně jmenovalo Odessos, založili jej v 6. století před Kristem Řekové z Milétu, následně se město dostalo do Římské říše, později prodělalo osmanskou okupaci, aby bylo znovu osvobozené v 19. století a stalo se z výspy islámu opět křesťansky pravoslavným.

Přímořský park nese opět českou stopu, postavil ho Čech Antonín Novák. Docházíme k promenádě u moře lemované bary a restauracemi. Nejlepší je ta část, k níž se dostanete, pokud necháváte při chůzi za zády terminál pro mořskou osobní přepravu. Na promenádě a pláži byste neměli minout restauraci s tradičním bulharským jídlem Pečkata a také legendární bar — klub Cubo, podle Rumenové jeden z nejvyhledávanějších podniků místními obyvateli.

Všechny aktivity se odehrávají na pláži, takže jídlo i posezení u drinku, případně koncert, mají přídech pravého přímořského života. Ve Varně právě probíhá letní umělecký festival, který bude až do poloviny září. Andrýsková upozorňuje na datum 15. srpna, den Varny, kdy je obzvláště vhodné ve Varně pobýt. My jsme i tak během hodiny viděli několik uměleckých vystoupení. Stojanov doporučuje k výhledu na Varnu místo zvané Galata.

Za zmínku stojí také místní lázně a prameny minerálních vod. Ve Varně najdete kašny s minerální vodou, ze kterých se můžete napít. Ve středisku sv. Konstantina a sv. Heleny je přímo lázeňský komplex, nejstarší letní přímořské letovisko v Bulharsku. K dispozici je sedm minerálních pramenů, 40 až 60 stupňů horkých, i tzv. Aquahouse. Lázeňský komplex podle šéfky procedur Dobromily nabízí 14 bazénů, všechny s minerální vodou, každý s jinou teplotou, a to vše hned u pláže.

Zmíněné české stopy nejsou náhodné. Historie přímořského turismu ve Zlatých Píscích se začala psát ve 20. letech minulého století, první zákazníci byli hlavně z Československa, první hotel se jmenoval Praha.

Na české turisty se místní těší, dodávají Maria a Katya z hotelu Sentido Marea. Čechy mají podle nich místní rádi, protože jsou milí, usměvaví, jazykově, kulturně a historicky blízcí s Bulhary, je možné si rozumět v obou jazycích, je to jako setkání se vzdálenými příbuznými. Minulý rok zde skoro žádní čeští turisté kvůli koronaviru nebyli, letos už jich je zase hodně, což je podle místních jen dobře.

Pro pohyb a výletování není potřeba půjčovat si auto, maximálně tak na den nebo dva, protože vše je dostupné pěšky nebo MHD. V tomto ohledu ovšem pozor. Kromě běžné MHD jezdí také soukromá společnost, poznáte ji podle nápisu Ченсфилд, lístky má dražší.

Ze Zlatých Písků se do Varny dostanete běžnou MHD, autobusy 109 z horní části letoviska, autobusem 409 z centrální části. Je to tam, kde je méně klidu, o to víc diskoték.

Destinace je v kurzu, což potvrzují i naše cestovní kanceláře. „Po posledních dvou covidových letech, kdy se obecně cestovalo méně, je letos zájem o Zlaté Písky obrovský,” tvrdí marketingový ředitel CK Alexandria Petr Šatný. Tisková mluvčí Ilona Topolová za CK Blue Style dodává, že „oblast Varny a Zlatých Písků je ideální jak pro rodiny s dětmi, tak pro mladší klienty, co si chtějí užít noční život”.