Článek
Zvláštní kouzlo mají na jihu Moravy. Hodový čas je zde rozprostřen do širokého údobí od srpna do prosince. Některé obce termín odvozují od patrona místního kostela a hody se pak konají kolem jeho svátku: Václavské koncem září, naopak Martinské až v listopadu. Někde se dodržuje třetí neděle v říjnu, což je termín, který se v 18. století pokusil jednotně zavést Josef II.
Někde pořádají hody dvakrát, v obou datech, a nezřídka se termínem „hýbá“ pragmaticky tak, aby se jednoduše nestřetl s jinou významnou folklórní akcí v blízkém okolí.
S hodování jsou spojené nejrůznější lidové zvyky
Na moravském Slovácku a Valašsku jsou hody provázeny se zvyky, které se našincům jeví jako samozřejmé, ale pro návštěvníky z jiného koutu země, natož z ciziny, jsou neobvyklé a atraktivní.

Jako panenky ve výkladní skříni.
Především je to jedna z mála příležitostí v roce, kdy se staří i mladí slavnostně vyšňoří do lidových krojů. V některých obcích se staví májka a zachoval se i zvyk vodění berana nebo slavnostního ceremoniálu, při němž starosta předá chase právo k pořádání veselice.
Zvyky se obec od obce v detailech liší, to zásadní ale zůstává: chasa v čele se stárkem převezme na čas vládu a zorganizuje krojovaný průvod nebo alespoň taneční zábavu, na které se pobaví místní i přespolní.
Beránka už nestínají
Takzvané právo (uspořádat hodovou zábavu) mívá ustálenou hmotnou podobu. Třeba ve Starém Městě na Uherskohradišťsku jím bývá asi metr dlouhá šavle zdobená mašlemi, rozmarýnem a na špici jablkem, v nedalekých Tučapech to bývá meč zdobený rozkvetlými květinami.
Ve Veselí nad Moravou je hodovým právem jehlan na meči a plátno zdobené myrtou, rozmarýnem, květinami a pentlemi. Jinde jeho roli plní květináč, panenka nebo hodový věnec.
Při taneční zábavě bývá právo zavěšeno u stropu tak, aby na ně mohl kdokoliv dosáhnout, a chasa
si ho musí ostražitě hlídat. Pokud by ho někdo zcizil, byla by z toho ostuda pro celou obec a chasa by musela právo vykoupit.
Oblíbené je i vodění berana. Původní krutá podívaná, při níž mládenci na beránka nejprve vybrali peníze a pak ho obřadně popravili, postupem času přerostla v symbolický akt, v jehož závěru je zvíře humánně vypuštěno zpět do ohrady. Někde se místo obětování berana tradovalo mlácení kačera nebo stínání kohouta.
Místo krve placení v hospodě
I tyto zvyky, dříve končící smrtí zvířete, už se dnes obejdou bez krve. Třeba v Kyjově na Hodonínsku mlácení kačera vykrystalizovalo časem v kratochvíli, při níž hlídač s cepem na mlácení obilí honí každého, kdo by chtěl mládeži nazdobeného kačera ukrást. Kdo je chycen, musí zaplatit láhev v hospodě.
Hody bývají vděčnou příležitostí pro rodinné návštěvy. Přijíždějí rodáci, příbuzní i přátelé a známí z okolních vesnic, takže praskají ve švech nejen taneční sály, ale také domácnosti.

Tradiční tanec v lidových krojích.
Hospodyně se předhánějí v pohostinnosti – v kuchyních voní tvarohové vdolečky, k obědu se servíruje kachna se zelím a knedlíkem, na večeři řízek s bramborovým salátem, ochutnává se burčák i nové víno a při tom všem se běžně zpívá a beseduje až do rána.
Na některých místech mají hody zajímavé dozvuky. Například v Moravské Nové Vsi a dalších vesnicích Podluží se konají ještě menší dívčí hody, při nichž mužskou “práci” i povinnosti přebírají dívky.
V Traplicích zase mívají kromě „klasických“ také recesní Babské hody, které jsou bizarní přehlídkou žen v kalhotách s namalovanými knírky a jejich mužských protějšků se vzorně namalovanými líčky a v sukních.
Co možná nevíte | |
---|---|
Hody | požitkářská oslava konce hospodářského roku, symbolické poděkování za sklizenou úrodu, spojené s ochutnáváním čerstvých plodů; podle některých výkladů je možné tuto tradici chápat jako jistou formu oběti |
Hodky | také zvané malé hody, skromnější obdoba hodů, dožínky |
Chasa | označení pro svobodnou mládež v obci (neprovdané dívky a svobodné chlapce) |
Právo | (uspořádat hodovou zábavu) mívá hmotnou podobu: šavle, meč, květináč, panenka, hodový věnec… |
Stárek | mládenec, kterého si chasa sama vybírá ze svého středu; dříve měl o hodech rozsáhlou pravomoc, chasa ho musela poslouchat a respektovat, měl právo posledního slova, zároveň starostovi odpovídal za pořádek při taneční zábavě, hlídal také právo, aby ho někdo přespolní neodcizil; má jít o mladíka zodpovědného, protože se podílí na přípravě celých hodových oslav i dalších akcí během roku |
Stárka | stárkova dívka, vyvolená či tanečnice |
Termíny hodů
29. 8. Uherské Hradiště-Vésky
29.–30. 8. Nedakonice
5. 9. Velehrad
6. 9. Starý Hrozenkov
12.–13. 9. Strání
14.– 16. 9. Velké Bílovice
20.–21. 9. Uherské Hradiště-Míkovice
25.–27. 9. Staré Město
25.–27. 9. Ostrožská Nová Ves
25.–28. 9. Kunovice
9.–11. 10. Ratíškovice
16.–18. 10. Uherský Ostroh
17.–18. 10. Babice (Zlínský kraj)
17.–18. 10. Uherské Hradiště, Mařatice, Jarošov
13.–15. 11. Kyjov